Třikrát tip na čtení: Rozhovor s Krištofem Kinterou, vizionáři a bible architektury
Hned tři zajímavé knihy věnované umění, designu a architektuře vyšly v poslední době a stojí rozhodně za přečtení či prohlédnutí. Rozhovor novináře Petra Viziny s výtvarníkem Krištofem Kinterou, průvodce díly a osudy desítek světoznámých architektů a reprezentativní kniha věnovaná tomu, co se stavělo v Česku v druhé polovině dvacátého století.
Krištof Kintera je nejen skvělý výtvarník a sochař, ale také zábavný vypravěč, a Petr Vizina vnímavý, poučený tazatel. Výsledkem je čtivý rozhovor, který vydalo nakladatelství Vyšehrad pod titulem Nad očekávání - Kintera v něm se svou typickou otevřeností popisuje třeba to, jak odmítnout zakázku za třináct milionů korun, když vám zadání z mnoha ohledů nesedí.
Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce. Jeho sochy, objekty a koláže zobrazují svět kolem nás naprosto originální a zároveň velmi přístupnou formou - ostatně, jeho výstava Nervous Trees v Rudolfinu byla v roce 2018 mimořádně úspěšná a strhla návštěvnický rekord za několik let.
Kintera v knize mluví mimo jiné o tom, kam se během let posunul a odkrývá i fungování české umělecké scény v uplynulém čtvrtstoletí. Jeho díla často znají lidé, kteří si o výtvarné umění jinak příliš nezajímají, příkladem budiž třeba pomník cyklistovu Janu Bouchalovi na Praze 7 nebo pomník sebevrahů pod Nuselským mostem.
75 nejlepších
Našim dalším knižním tipem jsou Vizionáři architektury od Richarda Westona, kteří nedávno vyšli v nakladatelství Grada. Jedinečný průvodce představuje 75 nejvýznamnějších světových architektů 20. století prostřednictvím fascinujících osobních příběhů a významných děl.
Najdete v něm hlavní myšlenky a stavby duchovních otců moderní architektury jako Antoni Gaudí, Frank Lloyd Wright, Adolf Loos, Ludwig Mies van der Rohe, Le Corbusier a Louis Kahn, až po dílo současnějších architektů jako Oscar Niemeyer, Kenzó Tange, Alison a Peter Smithsonovi, Frank Gehry, Norman Foster, Renzo Piano, Rem Koolhaas, Daniel Libeskind, Zaha Hadid a mnohých dalších.
Kniha je nabitá spoustou fotografií, takže už listování je i díky podařené grafické úpravě zážitkem.
Fotky? Ano, ale jen staré
Vyloženou lahůdkou pak je objemný titul se stručným názvem Architektura 58 - 89, za kterým stojí deset let práce a výtvarný umělec Vladimír 518, který koordinoval práci celého týmu autorů. Má dva svazky a je dosud nejrozsáhlejší publikací o poválečné architektuře. Věnuje se architektuře v období mezi světovou výstavou v Bruselu s dozvukem Stalinova kultu osobnosti a sametovou revolucí.
Strhující a stále málo pochopený příběh české předrevoluční architektury vydalo nakladatelství Bigg Boss.
První svazek začíná fotografiemi stavby a následného odstřelu Stalinova pomníku na Letné. Předělem knih je rok 1968, druhý svazek proto začíná snímky z okupace Československa, které dokumentují i destrukci architektonických děl. Za dva tisíce korun, které se v případě tohoto titulu rozhodně vyplatí investovat, získá čtenář oba svazky - dohromady mají celkem více než 1 400 stran a dohromady váží téměř šest kilo.
Mimochodem, aktuální fotky děl v nich nenajdete a nejen proto, že některé se staveb - jako například legendární Transgas nebo hotel Praha - už nestojí. Autoři v knize záměrně použili jen starší fotky, protože chtěli ukázat budovy, tak jak vypadaly a měly působit v době svého vzniku, ne tak, jak vypadají, pokud vůbec ještě stojí, dnes.
Autor článku
