Květnou nedělí začínají Velikonoce. Proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty?
Květná neděle. Proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty? Zdroj: iStock
Velikonoce začínají Květnou nedělí, která je šestou postní nedělí. Váže se k ní spousta pěkných tradic, pověr a zvyků, tak si některé pojďme připomenout. Asi nejznámějším zvykem Květné neděle je svěcení kočiček v kostele, aby nás celý rok ochraňovaly před nemocemi a zlými silami. Zejména ženám a dívkám se jistě bude líbit tradice, že si musí obléknout nové šaty. A kdy bude Květná neděle v letech 2026 a 2027?
Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V roce 2025 připadá tento den až na 13. dubna. V roce 2026 si Květnou neděli připomeneme už 29. března.
- Pašijový týden
- Význam Květné neděle
- Proč se světí kočičky
- Zvyky a tradice na Květnou neděli
- Pranostiky a termín Květnových nedělí
I když se dnes oslavy Velikonoc scvrkly na několik dnů od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, pro naše předky šlo o nejdůležitější svátek roku, na který se důkladně připravovali už od masopustu.
Velikonocemi končí čtyřicetidenní období půstu, kdy se nejedlo maso a tučná jídla. Už dříve lidé věděli, že je dobré své tělo očistit a dodat mu na jaře novou energii. Jakou roli v tom hrála Květná neděle?
Pašijový týden
Název pašijového týdne, který začíná právě Květnou nedělí, je odvozen od takzvaných pašijí. To jsou biblická vyprávění o utrpení Ježíše Krista, která sepisovali jeho apoštolové. Nejčastěji se pak čtou pašije svatého Marka, podle nichž se také provozovaly lidové pašijové hry, jejichž tradice opět ožívá.
V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života – Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání.
V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání Zdroj: Pixabay
Květná neděle a liturgie
Květná neděle, latinsky Dominica in palmis, Palmare nebo taky Pašijová neděle latinsky De passione Domini, je poslední ze šesti postních nedělí. Květná neděle (další lidové názvy jsou např. Květnice, Beránková či Palmová) připomíná slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kterého lidé nadšeně vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám.
A protože u nás palmy nerostou, nahradily je kočičky a zelené větvičky z vrby, jívy, jasanu, břízy i dalších keřů a stromů. Někde bylo zvykem svazky proutků svazovat pentlemi, říkalo se jim palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště.
V kostelech při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, takzvané pašije, a svěcenou vodou se žehnají přinesené mladé větvičky. V tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.
Květná neděle: svěcení kočiček a jiných mladých jarních větviček nemá jen náboženský význam, ale má důležité postavení také v lidových tradicích a pověrách Zdroj: iStock
Svěcené kočičky
Svěcené větvičky mají v den Květné neděle do domu a celého hospodářství přinést požehnání. Věřící je mají doma celý rok a před Popeleční středou, kterou začíná období předvelikonočního půstu, se spálí a jejich popelem se na Popeleční středu udílí popelec – znamení kříže.
Svěcení jívových větviček – kočiček a jiných mladých jarních větviček nemá jen náboženský význam, ale má důležité postavení také v lidových tradicích a pověrách. Svěcené větvičky přinášejí štěstí, ochraňují před všemi nemocemi, zlou mocí, čarodějnicemi a černou magií. Mají také velkou léčivou moc. Co všechno měly kočičky na Květnou neděli zařídit?
- Nemocní lidé a zvířata by měli pít lektvar z rozdrcených svěcených větviček smíchaných s vodou, aby se uzdravili.
- Někde lidé polykali jednu až tři kočičky v domnění, že je celý rok nebude bolet v krku. Také se kočičkami potíraly oči, aby nebolely.
- Proutek posvěcených kočiček zapíchnutý do rohu pole měl přinést dobrou úrodu.
- Kočičky zastrčené za trámem v chalupě, za dveřmi, okny nebo za svatými obrázky či křížem chránily stavení před blesky, požáry a krupobitím.
NENECHTE SI UJÍT: Je nejvyšší čas zamyslet se nad tím, komu pošleme velikonoční přání! Kdo neví, co napsat, inspiraci najde tady.
Květná neděle v lidových zvycích a pověrách
O Květné neděli se nesmělo péct z mouky. Lidé věřili, že by tak zapekli květy na stromech, záhonech a loukách a pak by nebyla žádná úroda.
Na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty, aby v nich člověk rozkvetl jako příroda na jaře – a čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Kdoví, možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby nás nepokakal beránek.
Někde bylo zvykem vymést dům zelenými vrbovými větvičkami, které z domu vyhnaly všechny neřesti a nemravnosti.
Kdo měl na Květnou neděli vejce od černé slepice, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí pak měl vejce i proutek vzít, jít na křižovatku lesní a polní cesty a tam vejce položit. Když zamával vrbovým proutkem postupně k jihu, severu a k východu, zjevil se mu duch a vyplnil mu každé přání.
Velikonoce měly pro naše předky obrovský význam hned ze dvou důvodů: náboženského i světského. Tím prvním jsou oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tím druhým pak příchod jara, které znamená nový život i začátek těžkých zemědělských prací. Zdroj: Pixabay
Květná neděle v lidových pranostikách
- Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení.
- Jaká Květná neděle, takové žně
- Týden před Květnou nedělí a týden po Květné neděli rády padají pašije (poletuje sníh).
A kdy bude Květná neděle v dalších letech?
| Rok | Den |
|---|---|
| 2026 | 29. března |
| 2027 | 21. března |
| 2028 | 9. dubna |
| 2029 | 25. března |
| 2030 | 14. dubna |
| 2031 | 6. dubna |
| 2032 | 21. března |
| 2033 | 10. dubna |
Po Květné neděli začíná jarní úklid
Po Květné neděli začal důkladný jarní úklid, bílily se zdi, dělal se pořádek v kredencích, myla se okna i podlahy, vymetaly se pavučiny, upravovala se zahrádka a okolí domu a připravovalo se oblečení na následující sváteční dny. Stavení zkrátka mělo vypadat na Velikonoce jako nové jako všechno, co se s příchodem jara v přírodě zase rodí.
PŘEČTĚTE SI: Jak slavit Velikonoce podle starých tradic a zvyků. Co dělat od Květné neděle po Velikonoční pondělí
Po Květné neděli přišlo Modré pondělí, který měl být dnem klidu. Následuje Škaredá středa, která připomíná Jidášovu zradu. Hned potom přichází Zelený čtvrtek, na který se má jíst hlavně zelenina. Pak už je tu Velký pátek a Bílá sobota, kdy se podle tradice dělá velký úklid. Sobotou končí postní období. Následující neděle, Boží hod Velikonoční, je pak závěrem celého Pašijového týdne.
Význam Velikonoc
Velikonoce měly pro naše předky obrovský význam hned ze dvou důvodů – náboženského i světského. Tím prvním jsou oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tím druhým pak příchod jara, které znamená nový život i začátek těžkých zemědělských prací. Samotným Velikonocím předchází pašijový nebo taky svatý, veliký nebo barevný týden, který je plný tradic, pověr a zvyků, ale i povinností, protože každá domácnost se musela na přicházející Velikonoce pořádně připravit.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Knížka plná nápadů (Světlana Kubištová Pražáková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)
Autor článku
