Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Beru na vědomí
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Dnes je Květná neděle: Víte, proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty?

Velikonoce jsou tady! Začínají dnes Květnou nedělí, která je šestou postní nedělí. Váže se k ní spousta pěkných tradic, pověr a zvyků, tak si některé pojďme připomenout. Asi nejznámější je svěcení kočiček v kostele, aby nás celý rok ochraňovaly před nemocemi a zlými silami. Zejména ženám a dívkám se jistě bude líbit tradice, že si musí obléknout nové šaty.
Vydáno: 05.04.2020
Květná neděle
Autor: Thinkstock Květná neděle

I když se dnes oslavy Velikonoc scvrkly na několik dnů od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, pro naše předky šlo o nejdůležitější svátek roku, na který se důkladně připravovali už od masopustu. Velikonocemi končí čtyřicetidenní období půstu, kdy se nejedlo maso a tučná jídla. Už dříve lidé věděli, že je dobré své tělo očistit a dodat mu na jaře novou energii.

 Smrtná neděle není smutná

Dnes je Smrtná neděle. Vynáší se smrt a lidé vítají jaro

Velikonoce klepou na dveře: Víte, co se dříve jedlo a dělalo v postním čase

Velikonoce klepou na dveře: Co naši předkové jedli a dělali v postním čase

Masopust je poslední šance se  před Velikonocemi pořádně najíst a pobavit

Užijte si masopust! Máte poslední šanci se před Velikonocemi pořádně najíst a pobavit

Význam Velikonoc

Velikonoce měly pro naše předky obrovský význam hned ze dvou důvodů – náboženského i světského. Tím prvním jsou oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tím druhým pak příchod jara, které znamená nový život i začátek těžkých zemědělských prací. Samotným Velikonocím předchází pašijový nebo taky svatý či veliký týden, který je plný tradic, pověr a zvyků, ale i povinností, protože každá domácnost se musela na přicházející velký svátek pořádně připravit.

Křesťané si připomínají utrpení Ježíše Krista

Název pašijového týdne je odvozen od takzvaných pašijí, tedy biblického vyprávění o utrpení Ježíše Krista, které sepisovali jeho apoštolové. Nejčastěji se pak čtou pašije svatého Marka, podle nichž se také provozovaly lidové pašijové hry, jejichž tradice opět ožívá. V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života – Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání.

 V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života – Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání
Autor: pixabay.com V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života – Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání

Květná neděle

Pašijový týden začíná Květnou nedělí, latinsky Palmare či Dominica in Palmis, která je poslední ze šesti postních nedělí. Květná neděle nebo taky Květnice či Palmová (letos 5. dubna) připomíná slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kterého lidé nadšeně  vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám. A protože u nás palmy nerostou, nahradily je kočičky a zelené větvičky z vrby, jívy, jasanu, břízy i dalších keřů a stromů. Někde z nich dělali svazky, kterým se říkalo palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště. V kostelech při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, takzvané pašije, a žehnají se přinesené mladé větvičky svěcenou vodou. V tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista. Svěcené větvičky mají do domu a celého hospodářství přinést požehnání a chránit před nemocemi. Věřící je mají doma celý rok a před Popeleční středou, kterou začíná období předvelikonočního půstu, se spálí a jejich popelem se na Popeleční středu udílí popelec – znamení kříže.

Květná neděle svěcené větvičky mají do domu a celého hospodářství přinést požehnání a chránit před nemocemi
Autor: istock.com Květná neděle svěcené větvičky mají do domu a celého hospodářství přinést požehnání a chránit před nemocemi

Svěcené kočičky

Svěcení kočiček a jiných mladých jarních větviček nemá jen náboženský význam, ale mají důležité postavení také v lidových tradicích a pověrách. Podle nich svěcené větvičky přinášejí štěstí, ochraňují před zlou mocí, čarodějnicemi a černou magií. Údajně měly i léčivou moc, a tak nemocný člověk či zvíře dostalo k pití lektvar z rozdrcených větviček smíchaných s vodou. Proutek posvěcených kočiček hospodář zapíchl do rohu pole, což mělo přinést dobrou úrodu, nebo jej zastrčil za trám v chalupě, za dveře, okna, ale i za svaté obrázky nebo kříže, aby bylo stavení chráněno před bleskem a krupobitím.

Oblékněte si nové šaty!

O Květné neděli se nesmělo vůbec nic péct. Lidé věřili, že by tak zapekli květy na stromech, záhonech a loukách a pak by nebyla žádná úroda. Na Květnou neděli si měl každý obléknout  nové šaty, aby v nich člověk rozkvetl jako příroda na jaře -  a čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Kdoví, možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby vás nepokakal beránek. Někde bylo zvykem vymést dům zelenými vrbovými větvičkami, které z domu vyhnaly všechny neřesti a nemravnosti.

Květnou nedělí začínají Velikonoce
Autor: pixabay.com Květnou nedělí začínají Velikonoce

Škaredá středa

Právě ve středu zradil Jidáš Ježíše a prodal ho za 30 stříbrných, odtud tento den získal své jméno. Zrada je vlastně ten nejhorší zločin, jakého se člověk může dopustit, a Jidáš svůj čin nakonec neunesl a spáchal sebevraždu. V lidové tradici si připomínáme tuto událost v podobě pečiva, které dostává tvar písmene „J“.

Velikonoční věnec s břízou a břečťanem

Velikonoční věnec s břízou a břečťanem: Jarní dekoraci na stůl i na vchodové dveře pořídíte doslova za hubičku

Upečte si velikonoční jidáše

Velikonoční jidáše – upečte si tradiční dobrotu z kynutého těsta

Velké jarní gruntování

Před škaredou středou se důkladně gruntovalo – bílily se zdi, uklízelo se v kredencích, myla se okna i podlahy, upravovala se zahrádka a okolí domu a připravovalo se oblečení na následující sváteční dny. Stavení zkrátka mělo vypadat jako nové, jako všechno, co se s příchodem jara v přírodě zase rodí. Také se v tento den vymetaly komíny, čímž se vyháněli zlí duchové, a tak je možné objevit i název sazometná středa.

Jarní úklid skříní

Jarní úklid skříní: Co se starým oblečením?

Udělejte ve skříni pořádek!

Udělejte si jarní pořádek ve skříni! Využijte čas strávený doma smysluplně

Nevzhledné jídlo

Jako jídlo se zpravidla podávalo chutné, avšak nevzhledné jídlo. A tak se nejčastěji dělaly bramboráky, které však hospodyně potrhaly, aby nepůsobily pohledným dojmem. 

Mohlo by vás zajímat:

Vrba: Nenahraditelná dřevina, která zajišťuje první jarní potravu pro včely

Vrba: Nenahraditelná dřevina, která zajišťuje první jarní potravu pro včely

Velikonoční výzdoba hrobu

Velikonoční výzdoba na hrob: Vytvořte věnce z přírodních materiálů a květin i sesazované misky

Jednoduché velikonoční dekorace

Velikonoční výzdoba levně a rychle. Jednoduché věnce nebo vázičku ze skořápek zvládne každý

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

Článek je zařazen v: Velikonoce , lidové zvyky , květná neděle , svěcené kočičky , staročeské tradice , svátky jara
Speciály: České tradice a svátky , Jaro a Velikonoce , Velikonoce – svátky jara i oslava zmrtvýchvstání

reklama