Květnatá louka: Poznáte luční květiny, na které se můžete po výsevu těšit?

Zakládání květnatých luk je v posledních letech velmi oblíbené a samozřejmě také žádoucí pro zdravou přírodu. Ale vyznáte se v lučních květinách, které vám na takové louce vyrostou? Některé můžete využít i jako výborné léčivé byliny, jiným to bude slušet ve váze. A všechny dohromady potěší včelky, čmeláky i motýly bohatou hostinou.

Květnatá louka se nejlépe zakládá do připravené, zryté půdy, ale pokud se vám do tak velké práce nechce, můžete si koupit směs lučních květin pro obohacení porostu a pokusit se je přidat do stávající louky. Dosev těchto lučních květin může probíhat průběžně, od jara do podzimu. Využijte holá místa v trávníku nebo rozhrabané krtiny. Na vybraném místě půdu lehce zkypřete a prohrábněte. Po výsevu semena zašlápněte do půdy nebo zasekejte hráběmi.

Tímto způsobem bude vznikat květnatá louka sice pomaleji než kompletní radikální proměnou, asi 3 roky, ale vyhnete se dočasné oranici bez porostu.

Louku s dosevem lučních květin je nutné sekat nejméně 5 cm nad povrchem půdy, ale raději více. K sečení můžete použít travní sekačku, kosu i srp.

Jaké luční květiny najdete na květnaté louce

Hadinec obecný (Echium vulgare)

Asi 30-100 cm vysoká rostlina s modrými květy. Je to dvouletka, prvním rokem vytváří pouze listovou růžici, kvete až v druhém roce. Vykvétá od května až do září. Roste na mezích, úhorech a slunných loukách, i jako plevel na polích. Léčivka, která se užívá ve formě koupelí na kožní nemoci, revmatismus a křečové žíly. Vnitřní užití se nedoporučuje. Výborná medonosná rostlina.

Lidové názvy: panská láska, vlčí ocas, žebrák, železník, volový jazyk, haděnec

Hadinec obecný (Echium vulgare) Zdroj: istockphoto.com

Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)

Vytrvalá, 10-30 cm vysoká rostlina, která vykvétá od června do října. Roste na mezích, slunných loukách i pastvinách. Vyhýbá se vápenité půdě. V lidovém léčitelství se z hvozdíku kropenatého připravují čaje proti rýmě a na uklidnění nervů. Opylovači hvozdíků jsou denní motýli.

Lidové názvy: slzičky Panny Marie, svaté slzy, planý karafiát, mrtvého oči, pyrkovka, svatebník, karafiátek, kropenka

Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) Zdroj: istockphoto.com

Chrpa luční (Centaurea jacea)

Známá trvalka, vysoká 40-120 cm. Růžové květy vykvétají během celého léta. Jedná se o hojnou dekorativní rostlinu, kterou najdeme na slunných loukách.

Lidové názvy: chrpa

Chrpa luční (Centaurea jacea) Zdroj: istockphoto.com

Jetel inkarnát (Trifolium incarnatum)

Jednoletá nebo dvouletá bylina, vysoká asi 20-50 cm. Pomalu rostoucí rostlina, která se často využívá i na zelené hnojení, a také na zelené krmení.

Lidové názvy: nachový jetel

Jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) Zdroj: istockphoto.com

Jetel luční (Trifolium pratense)

Vytrvalá, až 1 m vysoká bylina s růžovými hlávkovitými květy, které se objevují od května do října. Opylovačem je především hmyz s dlouhým sosákem, tedy čmeláci a motýli. Vyskytuje se na loukách i polích. Léčivá bylina, využívaná na dezinfekci organismu a na zmírnění problémů s menopauzou. Usnadňuje léčbu kašle, rýmy nebo bronchitidy. Léčí i ekzém, akné a drobná poranění.

Lidové názvy: jetelina, dětelina, jatel, listnačka, milostná zelinka, čtyřlístek

Jetel luční (Trifolium pratense) Zdroj: istockphoto.com

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Vytrvalá, velmi rozšířená rostlina s typickou přízemní růžicí listů. Velmi významná léčivka, která má antibiotické a protizánětlivé účinky. Užívá se při kašli nebo při léčbě žaludečních vředů a chorob dvanáctníku i tlustého střeva.

Lidové názvy: hojílek, celníček, babka, hítrocíl, myší ouško, ranocel, psí jazyk, beraní jazyk, olověný jazyk, čelník, svalník

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) Zdroj: istockphoto.com

Kmín kořenný (Carum carvi)

Dvouletá nebo i víceletá bylina s typickým květenstvím pro miříkovité rostliny, tedy se složeným okolíkem. Semena kmínu patří mezi nejstarší evropská koření.

Lidové názvy: kmín

Kmín kořenný (Carum carvi) Zdroj: istockphoto.com

Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)

Až 60 cm vysoká dvouletá nebo i vytrvalá rostlina. Vykvétá od května do července, pěknými růžovými kvítky. Roste na vlhčích loukách a má rád vyšší spodní vodu. Léčivka, která při zevním užívání hojí bércové vředy, působí i jako antirevmatikum, a také podporuje vykašlávání.

Lidové názvy: kohoutek, slzy Panny Marie, kohutek

Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) Zdroj: istockphoto.com

Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)

Jedna z nejznámějších, ale také nejkrásnějších lučních květin. Dorůstá do výšky 20-80 cm, je to trvalka, kvetoucí od června do října. Kopretina roste téměř po celé Evropě, na lukách i pastvinách, od nížin až do nadmořské výšky 2000 m. Tato bylina byla dříve využívána i v lidovém léčitelství, k výrobě sirupů a pastilek.

Lidové názvy: janské kvítí, husička, čáp, slunéčko svatojánské kvítko

Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) Zdroj: istockphoto.com

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

Vytrvalá, 10-80 cm vysoká bylina, která kvete od června do září bílými, chocholičnatými květy. Vyskytuje se po celé Evropě i Asii, od nížin po horské oblasti. V lidovém léčitelství se řebříček užívá pro zlepšení chuti k jídlu, podporuje vylučování žaludečních šťáv, působí močopudně, desinfekčně i antisepticky. Používá se i jako účinný repelent proti komárům.

Lidové názvy: zaječí chléb, husí jazýček, žebřík, myší ocásek, Achillova bylina

Řebříček obecný (Achillea millefolium) Zdroj: istockphoto.com

Silenka dvoudomá (Silene dioica)

Vytrvalá, 20-70 cm vysoká bylina. Kvete růžovým květem, od května do července. Roste na horských loukách, ve světlých lesích, lužních lesích i na pasekách.

Lidové názvy: knotovka

Silenka dvoudomá (Silene dioica) Zdroj: istockphoto.com

Silenka nadmutá (Silene vulgaris)

Trvalka, která dorůstá do výšky 50-70 cm. Oblíbená především v Itálii, kde se sklízejí mladé jarní výhonky a využívají se do salátů a polévek. Roste na slunných loukách.

Lidové názvy: Carletti (vItálii)

Silenka nadmutá (Silene vulgaris) Zdroj: istockphoto.com

Sléz velkokvětý (Malva alcea)

Vytrvalá bylina, která dorůstá do výšky 30-250 cm. Roste na teplých výslunných stráních a okrajích lesů. Vykvétá růžovými až červenofialovými jedlými květy, které se mohou využívat jako jedlá ozdoba salátů či moučníků. Velmi mladé listy jsou vhodné do salátů a poupata se využívají jako náhrada kaparů.

Lidové názvy: slézová růže, slézovník

Sléz velkokvětý (Malva alcea) Zdroj: istockphoto.com

Smolnička obecná (Viscaria vulgaris)

Vytrvalá rostlina s lepkavou lodyhou, odkud pramení její jméno. Roste na písečných či kamenitých půdách, na loukách a lesních mýtinách. Dorůstá do výšky 30-70 cm. Vykvétá od května do srpna, půvabnými růžovými kvítky, které velmi přitahují motýly.

Lidové názvy: lepivá bylina, lepáček, lepek, mastný kohoutek, bylina lepkavá

Smolnička obecná (Viscaria vulgaris) Zdroj: istockphoto.com

Šalvěj luční (Salvia pratensis)

V teplejších oblastech hojně rozšířená léčivá bylina, která však nebývá pro léčebné účely využívána. V léčitelství má větší význam šalvěj lékařská, kterou si můžete vypěstovat i doma na zahradě. Vyrůstá do výšky 20-50 cm, vykvétá od června do září na osluněných loukách.

Lidové názvy: babské ucho, koníčky, smrtky, šalvijan, šalvina, vlčí chvost, kodice

Šalvěj luční (Salvia pratensis) Zdroj: istockphoto.com

Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)

Dvouletá až vytrvalá, poléhavá bylina, která roste na slunných až polostinných loukách, pastvinách a mezích. Vykvétá žlutými květy.

Lidové názvy: kačenka, beránky, pantoflíčky Panny Marie, kočičí pazourek, žlutá ořešinka, pámbíčkovy botičky, kantorovy boty

Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) Zdroj: istockphoto.com

Zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)

Vytrvalá bylina, rozšířená téměř po celé Evropě. Roste ve světlých lesích, na loukách, až do nadmořské výšky 1500 m. Dorůstá do výšky 30-80 cm a vykvétá od června do září, známými zvonkovitými květy. Zvonku neprospívá časté sečení.

Lidové názvy: zvonek