12 nejkrásnějších letniček, které přilákají včely na zahradu. Čeká vás bohatá úroda

Pozvěte včely na bohatou hostinu. Hlavním chodem bude nektar z květů letniček, který včelky potřebují na výrobu medu. Na oplátku se přenášením pylu z květu na květ postarají o dobrou úrodu na vaší zahradě. Včely opylují především krytosemenné rostliny, tedy takové, které mají květy měnící se po opylení v plody. Třešně, broskve, jablka i švestky a jahody bez včel a dalších opylovačů jednoduše nebudou.

Včely mají pro vaši zahradu naprosto zásadní a nezastupitelný význam, a je proto velmi důležité je nejen do zahrady hned zjara nalákat, například na první pastvu v podobě rozkvetlé vrby, ale především je tam udržet po celou sezonu. S tím vám mohou pomoci letničky, které budou nakvétat od jara až do podzimu a včelám nabídnou dostatek nektaru a pylu.

Některé květiny pro včely vhodné nejsou. Především jsou to vyšlechtěné plnokvěté odrůdy, do kterých se včely svými krátkými sosáčky nedostanou. Ale i v přírodě naleznete rostliny, se kterými si včely neporadí, protože mají nevhodný tvar a délku květu. Tyto rostliny pak musí opylovat jiné druhy hmyzu, čmeláci nebo motýli.

Přilákejte včelky do zahrady pomocí jejich oblíbených letniček. Víte, které to jsou?

Tařicovka (Lobularia)

Letnička původem ze Středomoří, která dokáže včelkám velmi brzy poskytnout vítanou potravu. Vykvétá už jako malý semenáček a později vytváří bohaté kvetoucí polštáře vhodné na okraje záhonů nebo na skalku. Po odkvětu ji sestřihněte, podpoříte tak další kvetení.

Tařicovka (Lobularia) Zdroj: iStock

Hořčice setá (Sinapis alba)

Jednoletá medonosná rostlina se žlutými květy, která vykvétá v červnu a červenci na polích téměř celého světa, ale svůj původ má v jižní Evropě a západní Asii. Můžete si ji však vysít i na své zahradě, je velmi nenáročná. Potěšíte tím včely i samotnou zahradu, hořčice je i výborné zelené hnojivo.

Hořčice setá (Sinapis alba) Zdroj: iStock

Černucha (Nigella)

Nenáročná letnička, která se snadno množí samovýsevem. Jinak se vysévá přímo na záhon v dubnu, ale klidně ještě i na začátku května. Pochází ze Středomoří, miluje slunce a sušší stanoviště. Černucha vytváří zajímavé nafouklé tobolky, které se používají do suchých vazeb.

Černucha (Nigella) Zdroj: iStock

Chrpa (Centaurea)

Jednoletá, až 90 cm vysoká květina pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie. Dříve byla rozšířeným polním plevelem, dnes už se tolik nevyskytuje. Zahradní druhy se vysévají v dubnu do kypré, lehké a výživné půdy, slabě kyselejší, ale především s nízkou hladinu spodní vody.

Chrpa (Centaurea) Zdroj: iStock

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)

Nenáročná medonosná letnička s modrofialovými květy, která se často využívá i jako zelené hnojivo. Pochází ze Severní Ameriky a v našich krajích nemá žádné příbuzné, proto ani nemůže přenášet žádné rostlinné choroby. Vyznačuje se rychlým růstem a časným kvetením. Má ráda lehké půdy s dostatkem humusu a nesnáší půdy přemokřené.

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) Zdroj: iStock

Rezeda, Rýt (Reseda)

Absolutně nenáročná letnička, která nevyžaduje žádnou péči. Od června do srpna vykvétá světle žlutými květy, které včely přímo zbožňují. Má ráda slunná stanoviště s výživnou, dobře propustnou půdou.

Rezeda, Rýt (Reseda) Zdroj: iStock

Slunečnice roční (Helianthus annuus)

Jednoletá rostlina původem z Ameriky. Slunečnice jsou vyšlechtěné do mnoha kultivarů, které dorůstají do výšky až tří metrů, ale některé jsou i mnohem menší. Také už dávno neplatí, že slunečnice jsou jenom žluté. Vyžaduje slunné stanoviště a je náročná na vláhu.

Slunečnice roční (Helianthus annuus) Zdroj: iStock

Krásenka (Cosmos)

Patří mezi velmi oblíbené letničky, které v zahradě vysejete jen jednou, a pak už se snadno množí samovýsevem. Pochází z horských krajů Jižní Ameriky. Je choulostivá na mráz, proto se vysévá až na konci dubna či počátkem května. Krásenky vyžadují nepřehnojenou a dobře propustnou půdu, umístění na plném slunci, ale především v závětří.

Krásenka (Cosmos) Zdroj: iStock

Třapatka (Rudbeckia)

Vysoká letnička keřovitého vzrůstu pochází ze Severní Ameriky. Třapatky jsou velmi vhodné pro řez do vázy, kde vydrží čerstvé až 10 dnů. Předpěstované rostlinky se vysazují na záhon až v polovině května. Je nenáročná na půdu, ale miluje slunce.

Třapatka (Rudbeckia) Zdroj: iStock

Iberka (Iberis)

Letnička původem z jižní Evropy, hojně pěstovaná na našich zahrádkách. Předpěstovaná se vysazuje na záhony počátkem května, ale může se vysévat i přímo na záhon. Hodí se i do skalky. Vyžaduje hlinitopísčitou propustnou půdu a výsluní.

Iberka (Iberis) Zdroj: iStock

Titonie (Tithonia)

Vysoká mohutná letnička, dorůstající až do výšky 180 cm. Předpěstovaná se vysazuje na stanoviště chráněné před větrem v druhé polovině května, hodí se do skupinových výsadeb i jako solitér. Je známá i pod názvem mexická slunečnice.

Titonie (Tithonia) Zdroj: iStock

Mák (Papavera)

Pochází z východní Asie. Velmi rozšířená letnička se vysévá přímo na záhon a velmi dobře se množí samovýsevem. Dorůstá do výšky 30–100 cm, kvete od května do června červenými, bílými a růžovými květy. Vyžaduje velmi slunečné stanoviště a hojnou zálivku.