Sasanka, dymnivka, orsej a popenec: Jarní květiny, které najdete v lužních lesích

Jarní květiny, které potkáte na procházce v lužních lesích Zdroj: Simona Sedláčková

Na jaře utíkají za čerstvým vzduchem do přírody i ti, kteří jinak dávají přednost ruchu měst. Pokud patříte mezi podobné výletníky začátečníky, možná budete překvapeni, jakou krásu les nabízí. Podívejte se s námi do lužních lesů, které jsou na jaře samý květ.

Lužní lesy se nacházejí v okolí velkých řek, kde dochází k občasným záplavám a hladina spodní vody zde pravidelně kolísá. To ovlivňuje i zastoupení jednotlivých dřevin a květin v porostu.

Lužní les, zvaný také luh, byl v dřívějších dobách poměrně běžným biotopem, ale kvůli regulovaným řekám rychle mizí. V Čechách se největší lužní lesy nacházejí na soutoku řek Moravy a Dyje a pak na březích Labe u soutoku s Cidlinou.

Rozkvetlé sasanky, které potkáte v lužním lese velmi často Zdroj: Simona Sedláčková

Pro lužní lesy jsou typická patra, kdy dřeviny menšího vzrůstu bojují o místo na slunci se svými vzrostlejšími kolegy. Nejblíže u řeky se nacházejí vrbiny a olšiny, o kousek dále pak měkký luh.

V místech, kde jsou lesní záplavy pouze dočasné a občasné, vzniká tzv. tvrdý luh. Jak název napovídá, setkáme se v tomto lese se stromy, které mají poměrně tvrdé dřevo. Lesu často vévodí obrovské duby. Dále zde najdeme jilmy, jasany, habry a javory. V bohatém keřovém patře můžeme objevit bez, svídu, hloh, trnku, kalinu nebo ptačí zob. Na jaře, ještě před olistěním dřevin, celý les rozkvétá obrovským množstvím bylin. Celé rozsáhlé plochy pokrývá především sasanka hajní i pryskyřníkovitá či dymnivka. Najdeme tu i plicník lékařský, popenec, česnek medvědí, orsej i pryskyřník prudký či později na jaře pomněnku lesní.

Sasanka hajní (Anemone nemorosa)

Sasanka hajní je vytrvalá, až 20 cm vysoká rostlina a s plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstá jeden trojčetný list. Květní lodyha se třemi řapíkatými listy je zakončena jedním bílým květem s výraznými žlutými tyčinkami. Vykvétá od března do května. Sasanky obsahují prudce jedovatý alkaloid anemonin, který může začerstva způsobovat puchýře a je nebezpečný i pro pasoucí se dobytek. Rostlina se vyskytuje skoro v celé Evropě, ve východní Asii i v Severní Americe.

Sasanka hajní (Anemone nemorosa) Zdroj: Simona Sedláčková

Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides)

Tato žlutě kvetoucí sasanka se vyskytuje na menším území než sasanka hajní, ale v našich krajích je také velmi rozšířená. Pokrývá lužní lesy, listnaté háje a vlhčí louky. Je vlhkomilnější než sasanka hajní, ale jedovaté účinky má podobné.

Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) Zdroj: Simona Sedláčková

Dymnivka dutá (Corydalis cava)

Vytrvalá, až 35 cm vysoká bylina. Hluboko v zemi má ukrytou jako ořech velkou dutou hlízu, ze které vyrůstá masitá vzpřímená lodyha, nesoucí dva listy a výrazný bílý nebo fialovorůžový květní hrozen. Roste obyčejně ve velkém množství, většinou bílé i fialové květy pohromadě, ve světlejších a vlhčích lesích a vzácně i na lukách. Je rozšířena po celé střední a jižní Evropě. Hlízy se dříve používaly v lékařství.

Dymnivka dutá (Corydalis cava) Zdroj: Simona Sedláčková

Orsej jarní (Ficaria verna)

Na slunných místech začíná orsej často vykvétat již od března, plně rozkvétá v dubnu. Vývoj celé rostliny je velmi rychlý, koncem května již nadzemní část rostliny odumírá a v zemi zůstávají jen hlízky, z nichž se rostlina na jaře příštího roku zase obnoví. Orsej se rozmnožuje většinou jen vegetativně, ne semeny, ta se vyvíjejí jen zřídka. Lodyha rostliny je poléhavá a z ní vyrůstají srdčité lesklé listy a půvabné žluté květy. Orsej roste velmi hojně v křovinách a vlhčích lesích, v celé Evropě a Přední Asii. Její rozšíření zasahuje poměrně daleko na sever. V mládí není tato rostlina jedovatá, ale později chutná velmi ostře a jedovatou se stává.

Orsej jarní (Ficaria verna) Zdroj: Simona Sedláčková

Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea)

Je to drobná rostlinka, která má ráda vlhkou půdu, roste v křovinách i v lesích, na lukách i podél cest. Její plazivé lodyhy najdeme snad úplně všude, vyskytuje se v celé Evropě a severní Asii. Vykvétá od dubna do července jemně fialovými květy podobnými hluchavce – patří také do stejné čeledi. Rostlinka příjemně voní, proto ji někde přidávají do jarních polévek, do sekané či do nádivek jako koření. Občas se popenec používá i v lidovém léčitelství. Má pozitivní vliv na žaludeční problémy, rozpouští hleny a působí proti kašli. Výrazně podporuje chuť k jídlu.