Hřib žlutomasý neboli babka je chutná houba. Má ale sklony k červivění a plesnivění

Oblíbený hřib žlutomasý, lidově babka, je chutná a hojně rostoucí houba. Za suchého počasí je však náchylná k červivění a v deštivých dnech má naopak sklon k plesnivění. Kde a jaké babky sbírat a co z nich připravit?

Hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron), ve starých atlasech hub ho najdeme jako suchohřib žlutomasý, patří u nás k nejoblíbenějším, a tudíž nejsbíranějším jedlým houbám. Roste prakticky celou houbařskou sezonu, tedy od konce května až do konce října na celém území Česka.

Lidově se hřibu žlutomasému říká nejčastěji babka, protože klobouk, popraskaný do malých políček, na první pohled tak trochu připomíná vrásčitý obličej. Má i mnoho dalších krajových názvů, například máslový hřib, podlipník, židák, honzík, kačenka, plyšák, sameťák atd.

Vyplatí se vědět: Je oblíbená babka jedovatá houba? Není. Ovšem pozor na sekundární otravu

Babka roste takřka všude

„K jeho popularitě přispívá skutečnost, že se dá najít takřka všude – v lesích listnatých, jehličnatých i smíšených, ale i ve vlhkých parcích, sadech a zahradách. Zpravidla roste v početných skupinách. Právě proto se mnohdy označuje jako houbařský plevel nebo houbový proletář,“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča.

Hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron) roste praktiky celou houbařskou sezonu, tedy od konce května až do konce října na celém území Česka. Zdroj: iStock

Jak vypadá hřib žlutomasý

Hřib žlutomasý se u nás vyskytuje v mnoha podobách, má dost variabilní vzhled.

Klobouk mladých plodnic je polokulovitý se sametovým povrchem, později se zplošťuje.
Pokožka klobouku hřibu žlutomasého bývá matná a suchá, nápadně rozpraskaná do malých políček, připomínajících vrásky. Tyto pukliny bývají načervenalé, neboť jimi prosvítá hlouběji uložený pigment.
Klobouk bývá hnědý, šedý, okrový nebo olivově zelený.
Rourky jsou v mládí žluté, později zelenožluté se stejně zbarvenými, poměrně velkými a hranatými póry.
Žlutý třeň je úzce válcovitý, pod kloboukem žlutý, u země vínově červený a vločkatý.
Dužina babky je měkká, žlutá, ve spodní části třeně je zpravidla načervenalá, na řezu mírně modrající.
Poškozená místa a otlaky se zbarvují do zelenomodra.

Nenechte si ujít: Jsou červivé houby nebezpečné? Existují snadné způsoby, jak se parazitů zbavit

Jaké babky (ne) sbírat

Babka se považuje za houbu průměrné jakosti, tedy co se týká způsobu uchování a použití. Dužina totiž obsahuje vysoký podíl vody, a proto hůře snáší transport a rychleji podléhá zkáze.

„Nevýhodou babky je její velká červivost za suchého počasí a naopak sklon k plesnivění za počasí vlhkého. Babka bývá napadána plísněmi, především nedohubem zlatovýtrusým (Hypomyces chrysospermus), jenž vytváří mykotoxiny, které mohou způsobit nepravou otravu nepocházející z houby, ale právě z jejího parazita. Napadenou babku okem poznáme podle bílého povlaku na klobouku, který postupně mění barvu na žlutou až hnědožlutou,“ vysvětluje mykolog.

Pro sběr babek platí, že si máme vybírat spíše mladé a viditelně nenapadené plodnice a zpracovat je co možná nejrychleji – už proto, že se špatně suší.

Možná záměna: hřib plstnatý

Tvarem i velikostí je hřibu žlutomasému asi nejvíce podobný hřib plstnatý (Boletus subtomentosus), kterému se lidově říká poddoubník, koženáč či sameťák. Roste hojně ve smíšených lesích, hlavně pod duby od června do konce října.

Jak hřib plstnatý vypadá?

Má celkově tužší konzistenci než babka a liší se od ní především výrazně sametovým, obyčejně nerozpraskaným kloboukem (ten bývá hnědý, žlutý, okrový nebo olivově zelený).
Dalším rozdílem je, že dužina při řezu nebo poranění většinou nemění barvu nebo jen pomíjivě lehce zmodrá.
Je to výborná a chutná houba využitelná pro veškeré kuchyňské úpravy.

Tvarem i velikostí je hřibu žlutomasému asi nejvíce podobný hřib plstnatý (Boletus subtomentosus), kterému se lidově říká poddoubník, koženáč či sameťák. Zdroj: iStock

Babky v kuchyni

Hřib žlutomasý neboli babka má příjemně mírně nakyslou houbovou chuť. Na řezu lehce modrá. Kvůli měkké dužině se hřib žlutomasý příliš nehodí ke smažení jako řízek, ale je ideální do houbových smaženic a praženic, omelet, omáček a především skvělých polévek, včetně oblíbené jihočeské kulajdy. A máme-li štěstí a najdeme hodně mladých a zdravých plodnic, můžeme je naložit do octa.

Vše, co chcete vědět o houbách, najdete v našem speciálu

Babková smaženice

Ingredience

asi 700 g babek (hřib žlutomasý)
1 velká cibule
2–3 stroužky česneku
1 lžíce sádla
drcený kmín
1 lžička jemné krupice
asi 6 vajec
sůl
pepř

Příprava

Houby očistíme a nakrájíme na menší kousky, cibuli oloupeme a najemno nasekáme a stroužky česneku nakrájíme na tenké plátky. Na sádle orestujeme cibuli a česnek, přidáme babky, okořeníme drceným kmínem, po krátkém osmažení zaprášíme krupicí a 8–10 minut podusíme pod pokličkou. Když jsou houby měkké, zalijeme je rozkvedlanými vejci. Osolíme, opepříme a za stálého míchání dosmažíme, vejce musí zůstat vláčná.

Zdroje: myko.cz, ohoubach.cz, houbareni.cz, mykolog Jaroslav Vanča, Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme (L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier)