Kadeřávek je naprosto nejlepší zimní zelenina

Kadeřávek, kterému se říká i kadeřavá či kudrnatá kapusta, je díky své otužilosti a odolnosti naprosto ideální zimní zelenina. Jeho šťavnaté listy se na zahradě sklízejí od zimy až do jara, takže když ho pěstujeme, máme spoustu čerstvých vitaminů i v době, kdy je jiné zeleniny dost málo.

Kadeřávek (Brassica oleracea L.) má vysoký obsah vápníku, hořčíku, draslíku, fosforu a železa, vitaminů A, C, E, betakarotenu, kyseliny listové a vlákniny. Podobně jako brokolice a další košťálová zelenina obsahuje kadeřávek tzv. isothiocyanaty, látky zásadně přispívající k prevenci vzniku nádorových onemocnění. Kadeřávek také celkově posiluje imunitní systém a působí proti stresu a únavě.

Kadeřávek (Brassica oleracea L.) Zdroj: istock.com

Kadeřávek účinky

Díky vysokému podílu vápníku je konzumace kadeřavé kapusty skvělou prevencí proti osteoporóze a pomáhá při všech potížích spojených s řídnutím kostí. Vysoký obsah vlákniny čistí střeva a působí proti zácpě jako přírodní projímadlo. Kyselina listová zaručuje, že je to přímo ideální zelenina pro těhotné nebo pro ženy, které chtějí otěhotnět.

Vypijeme-li v zimě jednu sklenici šťávy z několika listů kadeřávku (stačí rozmixovat a dolít vodou), dostaneme do sebe až trojnásobnou doporučenou denní dávku přírodního vitaminu C!

Jak pěstovat kadeřávek

Kadeřávek je vyšlechtěný z brukve zelné. Rozlišujeme kadeřávek pravý, který se vysévá na jaře a v létě se přesazuje na záhon, a sibiřský kadeřávek – ten se vysévá přímo na záhon v druhé polovině léta. Listy kadeřávku pravého mohou být více či méně zkadeřené, sibiřský kadeřávek má listy spíše ploché a mírně zvlněné.
Kadeřávky se nejlépe pěstují na propustných, středně těžkých až těžkých hlinitých půdách, důkladně vyhnojených a spíše zásaditých. Zhruba dva týdny před výsadbou pravého kadeřávku nebo výsevem sibiřského přidáme na záhon kompost nebo granulovaný hnůj.
Kadeřávek se pěstuje jako následná plodina, takže pro výsev nebo výsadbu využijeme volné plochy po raných kedlubnách, salátech, hrášku nebo česneku.
Semena pravého kadeřávku vyséváme v polovině jara do hloubky asi 1 cm, vzrostlé sazeničky vyjednotíme na 8 cm, aby měly dost místa a sílily. V létě je přesadíme na záhon ve sponu přibližně 60 x 60 cm. Pravidelně zaléváme, dokud pevně nezakoření.
Sibiřský kadeřávek vyséváme přímo na záhon až ve druhé polovině léta. Pokud ho vysejeme dříve, příliš bujně poroste a zbytečně veliké listy většinou nepřežijí zimu. Vyséváme do řádků vzdálených 45 cm do hnízd po 3 až 4 semenech v rozestupech 40 cm. Po vzejití z každého hnízda necháme jen tu nejsilnější sazeničku.
Záhon s kadeřávkem často kypříme a odplevelujeme, občas rostliny přišlápneme, aby se ve větru nekymácely a nevyvrátily. Pokud nejsou stabilní, zapíchneme ke každé pevnou oporu a kadeřávek k ní přivážeme.

Sklizeň kadeřávku

Listy sklízíme postupně – znalci zásadně až po prvních mrazících, kdy prý teprve dostávají tu pravou chuť. Nejprve vykrojíme střed rostliny, abychom podpořili růst čerstvých výhonů. Kadeřávek můžeme sklízet celou zimu. Listy pravého kadeřávku se odřezávají zhruba od poloviny zimy, sibiřského průběžně koncem zimy nebo až dojde pravý.
Čerstvé listy kadeřávku zabalené do fólie vydrží v chladničce čtyři dny! Chceme-li si kadeřávek uskladnit, zamrazíme ho. Před zmrazováním spaříme listy krátce horkou vodou, pak rychle zchladíme studenou a necháme dobře oschnout.
Jakmile kadeřávek vykvete, tak rostlinu vyryjeme.

Čerstvé listy kadeřávku zabalené do fólie vydrží v chladničce čtyři dny Zdroj: istock.com

Co asi děláme špatně, že nám kadeřávek chřadne

Povlaky bílých teček na spodních listech

Většinou v suchém a teplém počasí kadeřávek napadají molice, ale nikdy se jim nepovede úrodu úplně zničit. První pomocí je zeleninu důkladně omýt silným proudem vody, můžeme několikrát po sobě opakovat. Molice (a taky mšice) odpuzuje lichořeřišnice větší, postřik z listů odhání od zeleniny škodlivý hmyz: asi 100 g čerstvě utržených listů zalijeme litrem studené vody, zakryjeme a necháme 2 dny macerovat. Scedíme a kadeřávek postříkáme.

Kadeřávek můžeme sklízet celou zimu. Listy pravého kadeřávku se odřezávají zhruba od poloviny zimy, sibiřského průběžně koncem zimy nebo až dojde pravý Zdroj: istock.com

Kadeřávek v kuchyni

Listy kadeřávku jsou křehké, křupavé, šťavnaté a mají specifickou chuť.
Vždy použijeme jen měkké zelené části, tuhý řapík a bílá žebra odstraníme.
Při tepelné úpravě stačí povařit listy zhruba 10 minut v mírně osolené vodě nebo 15 minut v páře, pak listy necháme okapat a nadrobno nasekáme nebo umeleme.
Skvěle se hodí při přípravě vývarů, pyré, zeleninových směsí a nejrůznějších studených a teplých salátů.
Kadeřávek je výborná alternativa zelí nebo špenátu jako příloha k masu, do těstovin, zapečených pokrmů, můžeme ho přidat do mletého masa a udělat třeba karbanátky. V zimních mrazivých dnech je nejlepší hustá polévka.
V podstatě se dá kadeřávek používat stejně jako kapusta, a tak s klidným svědomím v receptech můžeme nahradit kapustu kadeřávkem a naopak.

Kadeřávek je výborná alternativa zelí nebo špenátu jako příloha k masu, do těstovin, zapečených pokrmů, můžeme ho přidat do mletého masa a udělat třeba karbanátky Zdroj: istock.com

Doporučené odrůdy kadeřávku

Halbhoher Grüner Krauser

Raný a výnosný polovysoký kadeřávek. Odrůda je odolná k vybíhání do květu a vyznačuje se velkou odolností k mrazům. List je zelený, úzce eliptický, silně zkadeřený, křehký a jemný.

Kadeřávek: odrůda Halbhoher Grüner Krauser Zdroj: archiv Semo

Kapitan F1

Hybrid vyniká výbornou mrazuvzdorností, snáší teploty až do −15 °C. Rostlina je 70 cm vysoká, rozložitá, odolná proti vyvracení. Listy jsou středně zelené, silně zkadeřené. Nejlépe přezimují kompaktní rostliny z přímých letních výsevů.

Směs barev

Směs složená z odrůd se zeleným a zelenofialovým bublinatým silně zkadeřeným listem. Polopozdní odrůdy jsou odolné k vybíhání do květu a velmi odolné k mrazům, snášejí teploty až −15°C. Osivo ve směsi je barevně odlišeno, barva semen odpovídá barvě listů.

Kadeřávek: směs barev je složená z odrůd se zeleným a zelenofialovým bublinatým silně zkadeřeným listem. Zdroj: archiv Semo

Scarlet

Polopozdní až pozdní odrůda. Rostlina je vysoká 80–120 cm. Zelenofialové listy jsou bublinaté, silně zkadeřené. Po prvním mrazíku jsou listy sytě modrofialové. V zimě na sněhu vynikne jejich dekorativní vzhled.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, www.vitalia.cz, obyvat.cz