Jak pěstovat letní i zimní pórek? Podporuje imunitu a čistí krev

Pórek neboli pór pravý patří do jedné velké rodiny s cibulí a česnekem, i když to tak na první nevypadá. Také chutná mnohem jemněji, a mohou ho tak bez obav konzumovat i ti, jimž česnek nebo cibule nesvědčí nebo je nemají rádi. Má široké uplatnění v teplé i studené kuchyni, nepřehlédnutelné jsou také blahodárné účinky pórku na naše zdraví a štíhlou linii. A vypěstovat si tuhle protáhlou zelenou zeleninu s bílým koncem sami na zahradě určitě zvládneme.

Pórek neboli pór pravý či zahradní  (Allium porrum) patří k nejstarším kulturním plodinám. Jeho chuť lehce připomíná cibuli, je však mnohem jemnější. Pórek je protáhlá zelená rostlina s bílým koncem, tak trochu podobná jarní cibulce.

Rozdíl mezi pórkem letním a zimním

Z cibulových zelenin se na našich zahradách pórek pěstuje nejméně a můžeme ho rozdělit na zhruba dva základní druhy: letní a zimní.

  • Letní pór roste rychleji a dorůstá až do jednoho metru, delší je i vybělená část, je však tenčí, v průměru kolem čtyř centimetrů. Má vegetační dobu okolo 150 dnů, sklízí se už v létě, spotřebovat ho musíme do prvních mrazů.
  • Zimní pór je kratší, silnější, průměr vyběleného stvolu přesahuje šest centimetrů. Do konzumní zralosti roste přibližně 200 dnů, se sklizní začínáme od září a může zůstat v zemi přes zimu, snese i teploty okolo –15 stupňů Celsia. Jediným problémem bývá jeho vydobytí ze zmrzlého záhonu.

Pórek účinky

  • Pór má podobné léčivé účinky jako cibule a česnek, zejména antibakteriální, antivirové a antiseptické.
  • Pórek je zdrojem vitaminů A, B, C a K, z minerálů obsahuje zejména draslík, železo, mangan, selen, vápník a fosfor, dále sirnaté silice, které napomáhají trávení a povzbuzují chuť k jídlu.
  • Pórek čistí krev a střeva od bakterií a kvasinek, podporuje činnost trávicích šťáv a činnost ledvin. Doporučuje se proti nadýmání a zácpě, pomáhá při střevních kolikách a celkové detoxikaci organismu. V antice ho mj. používali jako protijed při otravě alkoholem.
  • Pór má také močopudné účinky, proto se doporučuje pravidelně jíst při léčbě revmatismu a dny.
  • Příznivě působí i na cévní soustavu a mozkovou činnost, výrazně pozitivně ovlivňuje činnost imunitního systému a pomáhá hojení ran.
  • Nejvíce prospěšných látek je v zelené listové části, proto je dobré zpracovávat pórek celý.

Pórek a hubnutí

Pórek by se měl stát součástí zdravé a dietní stravy, je zdrojem vlákniny, zejména pektinu, a tak i v menším množství úspěšně potlačuje hlad a dává pocit plnosti. Rovněž má nízkou kalorickou hodnotu (100 g pórku má pouze okolo 130 kJ). Kromě toho, že pomáhá hubnout a držet si optimální hmotnost, má navíc omlazující a regenerační účinky.

13 pravidel pěstování pórku

  1. Pórek je zelenina velmi odolná. Nejlépe prospívá na všech dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami a humusem. Vyhovuje mu neutrální půdní reakce.
  2. Není náročný na polohu, roste dobře i v chladných oblastech.
  3. Pórku se skvěle daří v sousedství brokolice, zelí a celeru. Mezi vyšší zeleninou má tendenci se pěkně vytáhnout a vybělit. Dobře roste také mezi jahodami a saláty.
  4. Pěstujeme pórek z výsevu, nebo ze sadby? Oba způsoby jsou možné a vhodné.
  5. Pro dubnovou výsadbu se osivo vysévá od poloviny února do truhlíků, kdo nemá možnost takového předpěstování, může pórek vysévat přímo na záhon a později sazenice přesadit.
  6. Letní pór vyséváme brzy na jaře podle oblasti a počasí, sazenice pak přesazujeme do poloviny května.
  7. Pro pozdní a hlavně jarní sklizeň stačí výsev koncem dubna s výsadbou v červnu až počátkem července.
  8. Sadbu vysazujeme do řádků vzdálených 30 cm, v řádku 15 cm pro letní pórek a 15–20 cm pro pór zimní. Zkrátíme kořeny i nadzemní zelenou část a sazeničky vysadíme hlouběji do nejméně 10 centimetrů hlubokých rýh nebo kolíkem vyhloubených důlků. Po výsadbě sazenice vydatně zalijeme, pór potřebuje dostatek vláhy.
  9. Přímý výsev je možný od dubna do řádků 50 cm vzdálených, křehké a mladé rostlinky, které nám ze semínek vzešly, vyjednotíme, necháme jen ty nejsilnější
  10. Pro zimní sklizeň sadbu vysazujeme jako následnou plodinu po sklizeném hrášku, ředkvičkách nebo raných bramborách.
  11. Pro dobrý start má pórek rád přihnojení kopřivovou jíchou nebo dobře vyzrálým kompostem.
  12. Jakmile sazenice povyrostou, přihrnujeme je postupně zeminou nebo mulčem, abychom měli dlouhou vybělenou část.
  13. Pórku zajišťujeme pravidelnou a vydatnou zálivku zvláště v horkých letních měsících.

Doporučené odrůdy pórku

Letní pórek Starozagorski Kamuš

Pór pravý Starozagorski Kamuš je letní pórek pro sklizeň od srpna do října. Vyniká vyběleným stvolem dlouhým až 50 cm. Vegetační doba od výsevu je 170 až 180 dní.

Poloraná odrůda Columbus

Columbus je poloraná odrůda vhodná pro pozdní letní a ranou podzimní sklizeň. Vysoká rostlina má polovzpřímené, středně zelené, středně až silně ojíněné listy. Lodyha středně dlouhá, průměr střední až velký, rozšíření do cibule slabé. Délka konzumní části je 40 až 45 cm. Vegetační doba od výsevu je 155 až 165 dní.

Zimní pór Elefant

Zimní pór Elefant je rychle rostoucí odrůda vhodná k přezimování na poli a sklizeň od časného jara. Rostlina vysoká 65 až 85 cm má rozkladité, tmavě zelené, silně ojíněné listy. Vegetační doba je 180 až 200 dnů.

Gigante Suizo pro velmi ranou sklizeň

Gigante Suizo je rychle rostoucí, vzrůstná odrůda, umožňující velmi ranou letní sklizeň. Vyznačuje se dlouhou bílou částí stonku (22 až 25 cm). Má rychlý vývoj a vysoké výnosy, lze ji pěstovat ze sazenic i z přímých výsevů.

Pórek v kuchyni

Pórek můžeme použít v teplé a studené kuchyni ve spoustě receptů, klidně místo cibule. Chuť pórku je jemnější, hodí se zejména do polévek, omáček, do zeleninových a těstovinových salátů. Pórek dá se zapékat, dusit a grilovat, je to chutná příloha například k masu a rybám. Výborný je jako náplň do slaných koláčů.

Mohlo by vás také zajímat:


Přečtěte si také