Jak pěstovat letní i zimní pórek. Proč bychom ho měli pravidelně jíst?
Pórek patří do jedné velké rodiny s cibulí, česnekem nebo pažitkou. Má široké uplatnění v teplé i studené kuchyni, nepřehlédnutelné jsou blahodárné účinky pórku na naše zdraví. A vypěstovat ho určitě zvládneme. Jak na to?
Pórek neboli pór pravý či zahradní (Allium porrum) patří k nejstarším kulturním plodinám. Jeho chuť lehce připomíná cibuli, je však mnohem jemnější. Pórek je protáhlá zelená rostlina s bílým koncem, tak trochu podobná jarní cibulce. Z cibulových zelenin se na našich zahradách pórek pěstuje nejméně.
Přečtěte si: Vypěstujte si vlastní cibuli. Vyroste ze sazečky i ze semen
Rozdíl mezi pórkem letním a zimním
Pórek rozdělujeme na zhruba dva základní druhy:
- Letní pór roste rychleji a dorůstá až do jednoho metru, delší je i vybělená část, je však tenčí, v průměru kolem čtyř centimetrů. Má vegetační dobu okolo 150 dnů, sklízí se už v létě, spotřebovat ho musíme do prvních mrazů.
- Zimní pór je kratší, silnější, průměr vyběleného stvolu přesahuje šest centimetrů. Do konzumní zralosti roste přibližně 200 dnů, se sklizní začínáme od září a může zůstat v zemi přes zimu, snese i teploty okolo –15 stupňů Celsia. Jediným problémem bývá jeho vydobytí ze zmrzlého záhonu.
Pěstování póru zahradního
Pórek je odolná zelenina. „Pór pravý lze s úspěchem pěstovat na všech hlubokých půdách zásobených živinami a humusem. Nejlépe mu vyhovuje neutrální půdní reakce. Pórek není náročný na polohu, roste dobře i v chladných oblastech," radí pěstitel ing. Jan Prášil.
Co zasadit vedle pórku?
Pórku se skvěle daří v sousedství brokolice, zelí a celeru. Mezi vyšší zeleninou má tendenci se pěkně vytáhnout a vybělit. Dobře roste také mezi jahodami a listovými saláty.
Kdy se vysévá a sází pór?
Pěstujeme pórek buď z přímého výsevu, nebo ze sadby. Oba způsoby jsou možné a vhodné.
- Pro dubnovou výsadbu se osivo vysévá od poloviny února do truhlíků, kdo nemá možnost takového předpěstování, může pórek vysévat přímo na záhon a později sazenice přesadit.
- Letní pór vyséváme brzy na jaře podle oblasti a počasí, sazenice pak přesazujeme od poloviny května.
- Pro pozdní a hlavně jarní sklizeň stačí výsev koncem dubna s výsadbou v červnu až počátkem července.
- Sadbu vysazujeme do řádků vzdálených 30 cm, v řádku 15 cm pro letní pórek a 15–20 cm pro pór zimní. Zkrátíme kořeny i nadzemní zelenou část a sazeničky vysadíme hlouběji do nejméně 10 centimetrů hlubokých rýh nebo kolíkem vyhloubených důlků. Po výsadbě sazenice vydatně zalijeme, pór potřebuje dostatek vláhy.
- Přímý výsev je možný od dubna do řádků 50 cm vzdálených, křehké a mladé rostlinky, které nám ze semínek vzešly, vyjednotíme, necháme jen ty nejsilnější
- Pro zimní sklizeň sadbu vysazujeme jako následnou plodinu po sklizeném hrášku, ředkvičkách nebo raných bramborách.
Péče o pórek
- Pro dobrý start má pórek rád přihnojení kopřivovou jíchou nebo dobře vyzrálým kompostem.
- Jakmile sazenice povyrostou, přihrnujeme je postupně zeminou nebo mulčem, abychom měli dlouhou vybělenou část.
- Pórku zajišťujeme pravidelnou a vydatnou zálivku, zvláště v horkých letních měsících.

Jak pórek skladovat
Pórek můžeme sklízet ze zahrady prakticky celý rok, tedy i přes zimu. Pokud ale musíme pór na podzim sklidit, vyryjeme jej i s kořeny, zkrátíme a uložíme do sklepa.
Inspirujte se: Červená řepa je typicky podzimní zelenina. Jak ji sklízet, zpracovat a uskladnit na zimu
Nebezpečný škůdce póru
„Noční můrou pěstitelů póru je vrtalka pórová (Napomyza gymnostoma), která napadá i další cibuloviny. Rostliny mají provrtané stvoly, odpadávají listy, různé žloutnou, jsou deformované a na bílé části jsou viditelné hnědavé provrtané chodbičky. Poškozené části zahnívají. Takový pórek nelze skladovat, ale nic nebrání ve zpracování," vysvětluje pěstitel ing. Peter Gajdoštin. Postižené části odstraníme a zbytek po nakrájení spotřebujeme.
- Chemická ochrana proti tomuto škůdci je problematická, porost ale můžeme chránit bílou netkanou textilií. Na krajích ji dobře utěsníme, ale musíme ji nechat dostatečně volnou, aby měly rostliny prostor pro růst. Přes léto textilii odstraníme, zhruba v polovině srpna bychom ale měli zakrytí zopakovat.
Mohlo vás zajímat: Cibule zimní se využívá celoročně k řezu šťavnaté natě a jako raná lahůdková jarní cibulka
Oblíbené odrůdy pórku
- Letní pórek Starozagorski Kamuš pro sklizeň od srpna do října. Vyniká vyběleným stvolem dlouhým až 50 cm. Vegetační doba od výsevu je 170 až 180 dní.
- Poloraná odrůda Zwitserse Reuzen (Columbus) je vhodná pro pozdní letní a ranou podzimní sklizeň. Vysoká rostlina má polovzpřímené ojíněné listy. Lodyha středně dlouhá, rozšíření do cibule slabé. Délka konzumní části je 40 až 45 cm. Vegetační doba od výsevu je 155 až 165 dní.
- Zimní pór Elefant je rychle rostoucí odrůda vhodná k přezimování na záhonu a sklizeň od časného jara. Rostlina vysoká 65 až 85 cm má rozkladité, tmavě zelené, silně ojíněné listy. Vegetační doba je 180 až 200 dnů.
- Titus je odrůda pro podzimní sklizeň s možností přezimování. Spolehlivě snáší mrazy do -12 °C. Listy jsou dlouhé, tmavě modrozelené, vzpřímené. Konzumní část je hrubá, dlouhá 20–25 cm
- Gigante Suizo je rychle rostoucí odrůda, umožňující velmi ranou letní sklizeň. Vyznačuje se dlouhou bílou částí stonku (22 až 25 cm). Má rychlý vývoj a vysoké výnosy, lze ji pěstovat ze sazenic i z přímých výsevů.
Proč jíst pórek
Nepřehlédnutelné jsou blahodárné účinky pórku na naše zdraví. Pórek by se měl stát součástí zdravé a dietní stravy, je zdrojem vlákniny, zejména pektinu, a tak i v menším množství úspěšně potlačuje hlad a dává pocit plnosti. Rovněž má nízkou kalorickou hodnotu (100 g pórku má pouze okolo 130 kJ). Kromě toho, že pomáhá hubnout a držet si optimální hmotnost, má navíc omlazující a regenerační účinky.

Účinky pórku
Pórek má podobné léčivé účinky jako cibule a česnek, zejména antibakteriální, antivirové a antiseptické. Je zdrojem vitaminů A, B, C a K, z minerálů obsahuje zejména draslík, železo, mangan, selen, vápník a fosfor, dále sirnaté silice, které napomáhají trávení.
- Pórek čistí krev a střeva od bakterií a kvasinek, pomáhá při nadýmání, zácpě a střevních kolikách. V antice ho mj. používali jako protijed při otravě alkoholem.
- Má také močopudné účinky, proto se doporučuje pravidelně jíst při léčbě revmatismu a dny.
- Příznivě působí i na cévní soustavu a mozkovou činnost, výrazně pozitivně ovlivňuje činnost imunitního systému a pomáhá hojení ran.
- Nejvíce prospěšných látek je v zelené listové části, proto je dobré zpracovávat pórek celý.
Co se dá udělat z pórku
Mohou ho bez obav konzumovat i ti, jimž česnek nebo cibule nesvědčí nebo je nemají rádi. Pórek můžeme použít v teplé a studené kuchyni ve spoustě receptů, klidně místo cibule. Chuť pórku je jemnější, hodí se zejména do polévek, omáček, do zeleninových a těstovinových salátů. Pórek dá se zapékat, dusit a grilovat, je to chutná příloha například k masu a rybám. Výborný je jako náplň do slaných koláčů.
Zdroje: pěstitel ing. Jan Prášil, pěstitel ing. Peter Gajdoštin, cs.wikipedia.org; bylinkyprovsechny.cz; fresh.iprima.cz