Cizrna neboli římský hrách se dá připravit naslano i nasladko. A můžete si ji sami vypěstovat
Cizrna je jedna z nejkvalitnějších a nejchutnějších luštěnin. Podobá se hrachu, je ale větší, smetanově žlutá až žlutohnědá a chutná po oříšcích. Cizrna, někdy se jí říká také římský hrách, je univerzální surovina, z které se dají připravit slaná i sladká jídla. Cizrna vydrží ve spíži dlouho, stojí pár korun, můžeme si ji koupit buď suchou, nebo sterilovanou v plechovce či skleničce. A když na to přijde, tak si ji můžeme vypěstovat.
Cizrna je nejoblíbenější především ve Středozemí, kde se z ní dělá slavný hummus nebo křupavé karbanátky falafel. Uvařená cizrna má mnohostranné použití a je vhodná do salátů, k těstovinám, k přípravě pomazánek či jemného pyré. Připravují se z ní nákypy, dušené pokrmy a polévky. Výhodou cizrny je také to, že se dá použít jak do slaných, tak do sladkých receptů.
Proč je cizrna zdravá?
Cizrna obsahuje především až 50 % komplexních sacharidů s nízkým glykemickým indexem, bílkoviny (zhruba 25 %) a vlákninu (až 20 %). Důležité je i velké množství minerálních látek (zejména vápník, hořčík, fosfor a železo) a vitaminů E, B9 (kyselina listová) a především B15 (kyselina pangamová), který je považovaný za účinný antioxidant, významně posilující odolnost organismu proti stresu.
Jak se správně vaří cizrna
- Stejně jako ostatní luštěniny je potřeba i cizrnu předem alespoň na 8 hodin namočit do vody. Máčením se vaření zrychlí a z cizrny se odstraní většina látek, které způsobují nepříjemné nadýmání.
- Ještě lepší je nechat cizrnu 1 až 2 dny naklíčit, protože se v zrnech probudí enzymatické procesy, které při následném vaření vylepší chuť i stravitelnost cizrny.
- Máme-li po luštěninách potíže s nadýmáním, vaříme je spolu s bylinkami, jako jsou oregano, majoránka, saturejka nebo libeček. Kromě odstranění nadýmání dodají jídlu netradiční chuť a vůni.
- Cizrnu vaříme v hrnci bez pokličky mírným varem skutečně doměkka alespoň hodinu.
- Vodu osolíme většinou až v polovině doby varu nebo ještě lépe až těsně před dokončením.
- Uvařenou cizrnu scedíme a používáme při přípravě pokrmů jako jinou luštěninu.
Stejně jako ostatní luštěniny je potřeba i cizrnu předem alespoň na 8 hodin namočit do vody. Máčením se vaření zrychlí a z cizrny se odstraní většina látek, které způsobují nepříjemné nadýmání Zdroj: iStock
Stejně jako ostatní luštěniny je potřeba i cizrnu předem alespoň na 8 hodin namočit do vody. Máčením se vaření zrychlí a z cizrny se odstraní většina látek, které způsobují nepříjemné nadýmání Zdroj: iStock
Co udělat z cizrny
Falafel
Ingredience
- 200 g suché cizrny namočené přes noc
- 100 g petrželové natě
- 1 větší cibule
- 3 stroužky česneku
- mletý kmín
- 1–2 vejce
- sůl
- pepř
- olej na smažení
Postup
Namočenou cizrnu slijeme, nevaříme! Rozmixujeme s nasekanou cibulí, česnekem, petrželkou, osolíme, opepříme a okmínujeme, přidáme vejce a vše důkladně promícháme, vytvoříme kompaktní hmotu (můžeme zahustit trochou mouky) a v lednici necháme ztuhnout. Z těsta tvarujeme kuličky velké zhruba jako vlašské ořechy. Ty osmažíme ve vyšší vrstvě oleje do zlatohněda. Falafel podáváme se zeleninovým salátem, dipem a pita chlebem či jakýmkoli jiným pečivem. Tradiční přílohou je salát tabouleh (rajčata, petrželka kudrnka a bulgur či kuskus), často se ale podává také v pita chlebu nebo tortille.
Hummus
Ingredience
- 500 g uvařené cizrny
- 2–3 stroužky česneku
- 2 lžíce pasty tahini (pasta vyrobená ze syrových nebo opražených sezamových semínek)
- citronová šťáva
- 2 lžíce olivového oleje
- sůl
- pepř
Postup
Uvařenou cizrnu scedíme a rozmixujeme s česnekem solí a pepřem. Přidáme pastu tahini, olivový olej a citronovou šťávu podle chuti, a je-li to nutné, přidáme cizrnový vývar. Pasta musí být pěkně hladká. Do hummusu lze přidávat další přísady – bylinky, chilli, mrkev nebo červenou řepu. Necháme vychladit v ledničce. Hummus využijeme jako pomazánku na pečivo, ale také jako hlavní jídlo.
Sladké cizrnové kuličky
Ingredience
- 200 g doměkka vařené cizrny
- 60 g ovesných vloček
- 3 lžíce tekutého medu
- 1 balíček čokoládové polevy
- cukrářské zdobení
Postup
Do vyšší nádoby vložíme uvařenou cizrnu a ovesné vločky. Přidáme tekutý med – dobré je, když ho smícháme s javorovým nebo jiným hustým sirupem. Pomocí ponorného mixéru vše rozmixujeme dohladka. Hmotu uložíme asi na půl hodiny do ledničky, aby trochu ztuhla a lépe se nám z ní dělaly kuličky. Vytvarované kuličky (nebo třeba placičky) dáme opět na nejméně 1 hodinu do ledničky. Na ozdobení rozpustíme polevu podle návodu na obale. Kuličky obalíme v polevě a posypeme cukrovým zdobením.
Křupavá cizrna
Ingredience
- 3–4 hrsti uvařené cizrny
- olej
- koření podle chuti (např. chilli, sladká paprika, pepř, sůl)
Postup
Cizrnu promícháme s oblíbeným kořením (můžeme si připravit různé směsi podle chuti), pokapeme olejem a necháme chvíli marinovat. Marinovanou cizrnu rozložíme na plech vyložený pečicím papírem. Vložíme do trouby předehřáté na 190–200 ˚C a pečeme zhruba 25 minut, dokud není cizrna křupavá. V průběhu pečení je dobré cizrnu občas protřepat, aby se pekla ze všech stran.
Cizrna beraní (Cicer arietinum) je stará kulturní plodina z teplých a suchých oblastí Asie Zdroj: iStock
Cizrna beraní (Cicer arietinum) je stará kulturní plodina z teplých a suchých oblastí Asie Zdroj: iStock
Pravidla pěstování cizrny
Cizrna beraní (Cicer arietinum) je stará kulturní plodina z teplých a suchých oblastí Asie. Patří mezi nejstarší pěstované luštěniny. Cizrna je jednoletá luskovina s pevným, nepoléhavým stonkem, kvete růžově. Lusk obsahuje 1–2 zrna smetanové barvy. Je to rostlina teplomilná a suchomilná, daří si jí v teplých a suchých oblastech. Dříve se cizrna ve velkém pěstovala na jižní Moravě.
- Semena vyséváme časně zjara od března do začátku dubna přímo na záhon do hloubky 4–7 cm. Sejeme je buď do řádků vzdálených 30–50 cm a po vzklíčení rostliny jednotíme na vzdálenost 10 cm, nebo do hnízd po dvou až třech semenech ve sponu 30 x 10 cm nebo 45 x 15 cm.
- Pro klíčení jsou potřebné teploty půdy kolem 8–10 °C.
- Na zeminu není citrna příliš náročná, vyhovují jí však lehčí, písčité, případně hlinitopísčité půdy zásobené živinami. Nesnáší přímé hnojení vápníkem a chlévskou mrvou.
- Při pěstování vyžaduje dostatek vláhy v době klíčení, vzcházení a tvorby lusků. Později už potřebuje spíše sucho, přebytek vody může vést k plesnivění.
- Během vegetace musíme záhon s cizrnou pravidelně zbavovat plevele a kypřit. Vegetační doba cizrny je okolo 100 dní.
- Lusky sklízíme v žluté zralosti, nenecháme je ale příliš přeschnout, protože pak se i po namočení cizrna špatně vaří. Po dozrání lusky nepraskají.
Zdroje: vegmania.cz, fresh.iprima.cz, cs.wikipedia.org, ceskestavby.cz