Modré pondělí: Dnes moc nemluvte ani nepracujte. Proč se mu tak říká?
Modré pondělí je první den posledního týdne před Velikonocemi. Prozradíme, jaké tradice a zvyky ho provázely a provázejí. Víte, proč se mu říká Modré?
Samotným Velikonocím předchází Pašijový nebo taky Svatý, Velký nebo Barevný týden, který je plný tradic, pověr a zvyků, ale i povinností. Modré pondělí následuje po Květné neděli. Někde se tomuto dni říká také Žluté pondělí, po němž následuje Šedivé úterý. Z hlediska křesťanských svátků nebyly tyto dva dny nijak zvlášť významné, žádné zvláštní církevní obřady se k nim nevážou. Pro věřící byla prvním důležitým dnem Velikonoc Škaredá středa.
Co všechno se o Modrém pondělí v článku dozvíte?
Význam Modrého pondělí
Jaký význam má Modré pondělí? Pro křesťany bývalo volným dnem, kdy se nemělo pracovat. Kostely se zdobily stuhami a suknem modrým (barva čistoty a nevinnosti) nebo fialovým (barva, která vyjadřuje smutek mírněný nadějí).
Na Modré pondělí žákům a studentům začínaly tzv. vakace, což byly velikonoční prázdniny. Bylo to praktické, neboť každý pomocník byl doma před Velikonocemi vítaný!
Modré pondělí by se mělo strávit v klidu a v mlčenlivosti. Na stůl se dávalo zelené osení jako hold probouzející se přírodě. Často se připravovaly a jedly boží milosti. Jako smažené a sladké jídlo totiž symbolizovaly oslavu nového života.
Velikonoční boží milosti podle receptu Karolíny Kamberské:
Modré pondělí v tradicích
Ani v lidových zvycích a pověrách nehrály Modré pondělí i Šedivé úterý tak velkou roli jako další dny Svatého týdne, ale některé zvyky přece byly.
Modré pondělí především znamenalo začátek jarního gruntování. Ale spíše to byla jen příprava na následující Šedivé úterý. Na Modré pondělí hospodyně i hospodáři dávali do pořádku celé stavení, uklízeli, přebírali potřebné i nepotřebné věci, opravovali je nebo vyhazovali.
O den později, na Šedivé úterý, se pak speciálně vymetaly ze všech koutů pavučiny. Jarním úklidem naši předkové symbolicky vyháněli zimu a špínu nejen z domácnosti, ale i ze svých duší.
Nenechte si ujít: Velikonoce podle starých tradic a zvyků. Co dělat od Květné neděle po Velikonoční pondělí
Proč se říká Modré pondělí?
Název Modré pondělí může být odvozen od sukna, které tento den zdobí kostely. Nebo prý má kořeny v německém „blauer Montag“, které se vžilo pro den po neděli, kdy se lidé bavili a hojně popíjeli, ostatně na neděle se čtyřicetidenní velikonoční půst nevztahoval.
Slovo „blau“ znamená nejen modrý, ale přeneseně také „opilý“ či „neschopný práce“. Krátká říkanka z tehdejších Humoristických listů: „Že se říká ‚modré pondělí', jaká toho asi je příčina? Inu, při pitkách se udělí velmi snadno ňáká modřina."
Mohlo by vás zajímat: 8 nápadů na velikonoční dekorace, které zvládnete vyrobit i s dětmi doma
Kdy bude Modré pondělí v následujících letech
| rok | den |
|---|---|
| 2027 | 22. březen |
| 2028 | 10. duben |
| 2029 | 26. březen |
| 2030 | 15. duben |
| 2031 | 7. duben |
| 2032 | 22. březen |
| 2033 | 18. duben |
Modrá Velikonocím sluší
Pokud se nám modrá líbí, můžeme si připravit velikonoční výzdobu v odstínech téhle krásné, leč pro Velikonoce nepříliš tradiční barvy. Modrá jaru sluší a nepotřebuje k sobě ani další spoustu dekorací. Atraktivní jsou také modré kraslice.
Na Modré pondělí a Šedivé úterý navazuje Škaredá (Sazometná, Smetná či Černá) středa. Věřící si v tento den připomínají podlou Jidášovu zradu. Nejdůležitější část liturgického roku začíná následujícím Zeleným čtvrtkem. Je prvním dnem tzv. Velikonočního tridua, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Zelený čtvrtek symbolizuje poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly. Po něm už následuje Velký pátek, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Je proto dnem smutku a nejtišším dnem v roce. Bílá sobota je posledním dnem půstu a nese se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání, které si křesťané připomínají o Velikonoční neděli, tedy Božím hodu velikonočním. Končí období vážnosti a začíná čas radosti a oslav nového života. Je jedním z nejradostnějších dnů v roce.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), toulcuvdvur.cz, cesketradice.cz