Mučenka byla dříve častou ozdobou interiérů. Zateplené domy jí příliš nevyhovují

Passifloru neboli mučenku možná znáte z dob svého dětství. Naše babičky ji často pěstovaly v meziokenních prostorách špaletových oken. I dneska se můžete o pěstování mučenky pokusit. Její exotická krása za trochu námahy určitě stojí.

Mučenky jsou většinou popínavé byliny, ale někdy i keře. Všechny vykvétají nádhernými květy pravidelných tvarů a nápadných barev. A mimochodem, tušíte, že na jejích plodech, nabízených pod názvem maracuja, si možná běžně pochutnáváte na letních dovolených?

Mučenka (Passiflora)

Celý rod mučenka obsahuje asi 520 druhů rostlin, které mají svůj domov v Jižní i Severní Americe, v Asii i v Austrálii. Mučenka modrá (Passiflora caerulea) byla přivezena do Evropy již v době baroka a od té doby se pěstuje v Itálii, ve Francii i ve Španělsku, kde také často zplaňuje do volné přírody.

Mučenky mají nádherné, pravidelné květy Zdroj: iStock

S mučenkou modrou se můžete setkat i v našich zahradnictvích, kde ji občas, bohužel bez upozornění, nabízejí v sektoru venkovních popínavých dřevin. Tato rostlina k nám pronikla z velkoobchodů západní Evropy, kde se mučenky modré poměrně často venku pěstují. Dospělé a dobře vyzrálé rostliny totiž krátkodobě snesou slabší mráz. Pro naše podmínky se však příliš nehodí. Musela by se sejít celá řada velmi příznivých okolností, aby venku vysazené mučenky měly naději na přezimování, což se sice v některých letech stát může, ale ne dlouhodobě. Kdo se však smíří s touto realitou, může mučenky venku pěstovat, ale raději pouze jako sezonní rostliny. Mučenky vyžadují umístění na plném slunci a hojnou zálivku.

Jak vzniklo smutné pojmenování – mučenka

Exotické rostlině propůjčily trochu smutné jméno její nevšední květy. Jejich stavba je velmi složitá, přičemž vnitřní stavba květu připomíná tzv. trnovou korunu, symbol ukřižování Krista. Z této podobnosti vzniklo pojmenování mučenky, i když z hlediska barev, pestrosti a využití působí tato rostlina spíše vesele. Ve volné přírodě jich roste několik stovek druhů.

Chutné plody mučenek

S plody mučenky se pod názvem maracuja občas potkáváme v obchodech s potravinami, kde najdete maracujový džus nebo marmeládu z maracuje. Někdy si dokonce můžete dopřát i stejně chutnající lahůdku, která bude označena zcela jiným názvem – granadilla. Vždy se ale bude jednat o výrobky z některého z mnoha druhů tropické mučenky, často mučenky jedlé (Passiflora edulis).

Plody mučenky jsou velmi zdravé, obsahují velké množství vitaminu C a chutí připomínají trochu naše české meruňky. Jedlé jsou zejména ty druhy mučenek, které vytvářejí velké a šťavnaté plody. Ty za pevnou slupkou skrývají kašovitou hmotu, která obsahuje spoustu charakteristických semínek.

Plody mučenky jsou v jižněji položených státech velmi oblíbené Zdroj: iStock

Léčivé účinky mučenky

Některé druhy mučenek patří dokonce k léčivým rostlinám. V lidové medicíně jihoamerických národů se používaly jako mírné hypnotikum či jako sedativum pro zklidnění, při nervových onemocněních, nebo pro podporu lepšího spánku. Výtažky z mučenky se používají i pro léčení průjmů a úplavice.

Mučenka z časů našich babiček

Asi nejvhodnějším druhem pro pokojové pěstování je mučenka modrá (Passiflora caerulea), která se relativně hojně pěstovala ve starších domech. Ty těmto rostlinám velmi vyhovovaly, neboť na zimní období se rostliny vkládaly do meziokenního prostoru. Pro úspěšné přezimování potřebuje tato rostlina dostatek světla a teplotu maximálně do 10 °C.

Kříženec Passiflora x violacea vznikl v roce 1824, ale stále si svoji popularitu zdárně udržuje. Uvádí se, že krátkodobě snese pokles teplot až k 7 stupňům mrazu. Dorůstá do výšky kolem 4 metrů.