Září přeje hřibu smrkovému. Kde ho aktuálně můžete najít?
Září v lese patří hřibu smrkovému. Atraktivní houba s jemnou vůní a chutí je jedním z pokladů českých jehličnatých i smíšených lesů. Jak ji poznat, zpracovat a kde aktuálně nejvíc roste?
Pravé nebo také bílé hřiby jsou ceněné pro svůj vzhled, jemnou chuť a výrazné houbové aroma. Za jejich výjimečnou popularitou je i fakt, že se dobře čistí, přepravují, krájejí a zpracovávají. Jde o houby vhodné snad k jakékoli kulinářské úpravě. Jeden z nejznámějších praváků je hřib smrkový. Lidově se mu říká různě, například červený hřib, doubravník, nakládáček nebo smrčák či smrkovák. Co kraj, to jiný originální název.
Nenechte si ujít speciál: Vše, co potřebujete vědět o houbách a houbaření
Kdy roste hřib smrkový?
„Boom zažívá hřib smrkový (Boletus edulis) zejména v září, jakkoli období jeho výskytu sahá od července až do října. V teplých letech se může objevit i v listopadu. Obvykle se objevuje za jeden až dva týdny po vydatných srážkách a při stabilní teplotě nad 12 °C,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.
Kde aktuálně najdeme hřiby smrkové?
Hřib smrkový objevíme nejčastěji v jehličnatých a smíšených lesích, nejvíce ve smrčinách. Přestože se jmenuje hřib smrkový, může vyrůst téměř pod každou mykorhizní dřevinou. Kromě smrků jej můžete najít i pod jedlemi a borovicemi, ale také pod listnatými břízami, habry, buky a duby. „Vyrůstá většinou ve skupinkách. Pokud ho najdeme, měli bychom se opatrně, ale důkladně porozhlédnout po okolí, abychom další hříbky třeba nepřehlédli,“ upozorňuje mykolog.
Velká pravděpodobnost, že najdeme hřiba smrkového v nadcházejících dnech, je podle houbařského indexu pro Česko především v těchto lokalitách: Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj, Šumava, Krušné hory, Brdy, Český les, Žďárské vrchy nebo Křivoklátsko.
Hřib smrkový objevíme nejčasněji v jehličnatých a smíšených lesích, nejvíce ve smrčinách Zdroj: iStock
Rekordní hřib vážil přes 2,5 kg!
Každý rok se houbaři trumfují v tom, kdo najde větší kousek. Podle České databanky rekordů byl u nás největší hřib smrkový nalezen 22. 10. 2020 v lese u obce Nevězice-Koloredov na Písecku. Rekordní hřib smrkový byl vysoký 30 cm a vážil více než 2,5 kg. Průměr klobouku v nejširším místě dosahoval 37 cm a průměr nohy 12 cm.
Jak hřib smrkový vypadá
Hřib smrkový má v průměru 5–25 cm velký klobouk. V mládí je světle šedý nebo světle hnědý, později tmavne do široké škály kaštanově hnědých odstínů. Často je jemně zvrásněný, za vlhka mírně slizký a lesklý. Na jeho okraji je v mládí patrná bílá linka, která se u ostatních bílých hřibů nevyskytuje.
Válcovitý třeň je nejprve bělavý a postupně získává zejména v horní části pod kloboukem nahnědlé zbarvení způsobené jemnou síťkou. Noha dorůstá do výšky až 20 centimetrů.
Dužina je na řezu bílá a její barva se na vzduchu nemění (na rozdíl od kováře a satana).
Rourky jsou v mládí bílé, později žlutavé. Když rourky pod kloboukem zestárnou a zbarví se do žlutozelena až zelena a na omak se plodnice stane měkkou, je lépe je nechat v lese. Dostanou mírně bahnitou chuť a mohou být napadeny některou z plísní.
Splést si dospělého urostlého hřiba smrkového s jinými houbami se snad ani nedá.
Možná záměna s jinými hříbky
Splést si dospělého urostlého hřiba smrkového s jinými houbami se snad ani nedá. Snad jen s ostatními praváky, což ale rozhodně není nic nepříjemného.
Hřib borový (Boletus pinophilus) má oproti hřibu smrkovému barvu klobouku tmavě hnědou až červenohnědou, někdy s výraznými fialovými odstíny.
Hřib dubový (Boletus reticulatus) má naopak světlejší barvu klobouku v různých bledě nahnědlých až hnědých odstínech od světle šedé přes šedohnědou, hnědookrovou, světle hnědou až po sytě hnědou. Klobouk bývá často na povrchu políčkovitě rozpukaný.
Mohlo by vás zajímat: Když chutná slimákům, musí být jedlá. Mýty o houbách mohou zabíjet!
Hřib smrkový x hřib žlučník
Mezi časté záměny patří i ta za hořký hřib žlučník (Boletus felleus), ve starších atlasech ještě nazývaný podhřib žlučový, lidově hořčák. Můžeme zaměnit hlavně mladé houby, které jsou si hodně podobné. Hřib žlučový je ale celkově více do hnědé barvy, hlavně třeň (noha) je tmavší. Pro svoji odporně hořkou dužinu je nejedlý.
Když si chceme být jistí, stačí ochutnat, protože jediné, co nás nikdy neoklame, je jeho chuť. Ta je až nesnesitelně hořká. Stačí si líznout rozříznutého kloboučku a okamžitě víme, na čem jsme.
Hřib smrkový vs. závojenka olovová
Dobrý pozor si musíme dávat při sběru úplně malých hříbků. Za určitých okolností se dají poměrně snadno zaměnit za raná stadia smrtelně jedovaté závojenky olovové (Entoloma sinuatum). Nebezpečná houba roste od konce jara až do podzimu, má pevnou bílou dužinu, která voní i chutná příjemně a svádí ke sbírání.
„Závojenka olovová je prudce jedovatá a otrava nastupuje velmi rychle. Příznaky se objevují už 30 minut po jídle, nejpozději do dvou hodin, a zahrnují zažívací potíže, silné zvracení, křeče v břiše, průjem a vedle zažívacích projevů se objevují také zmatenost, bolesti hlavy a depresivní stavy. Otrava trvá až 48 hodin,“ varuje mykolog.
Nezkušení houbaři mohou změnit hřib smrkový zaměnit za jedovatou závojenku olovovou (Entoloma sinuatum) Zdroj: iStock
Jak hřib smrkový zpracovat?
Hřib smrkový je v kuchyni každopádně všestranně využitelná a hlavně velice chutná houba. Má i velmi příjemnou vůni, která se nejlépe zvýrazní sušením.
Hřib smrkový se bude nejlépe vyjímat v omáčkách nebo v krémovém rizotu.
Neobejdou se bez něj houby naložené nakyselo. Do zásoby si můžeme také připravit hříbky v sádle.
Z větších kousků zkuste připravit houbové řízky v klasickém trojobalu. Jinak se samozřejmě také hodí do polévek a pod maso.
Skvělá je také tradiční smaženice, ale zde je vhodné ji doplnit ještě jinou, výraznější houbou.
Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča; mykoindex.czmyko.czcs.wikipedia.orgnahoubach.czfresh.iprima.cz
Kde podle mykologa Michala Mikšíka začínají růst houby:
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
