Hřib hnědý je nejznámější česká jedlá houba. Kde a kdy nejvíc roste

Hřib hnědý je pravděpodobně nejznámější jedlá česká houba a jedna z nejoblíbenějších hřibovitých hub. Když ho najdeme, sice se nijak euforicky neradujeme, jako když uvidíme pravého hříbka, ale to nic nemění na skutečnosti, že jde o velmi kvalitní a chuťově skvělou houbu. Prozradíme, kdy a kde roste a jak si ho nesplést s odporně hořkým hřibem žlučníkem.

Hřib hnědý neboli suchohřib hnědý (Boletus badius anebo Imleria badia) je kvalitní a chuťově vynikající jedlá houba, lidově se mu říká panský hříbek, sameťák, slaďák podborovák či podhříbek. Je jakýmsi přechodem mezi houbaři nejvýše ceněným hřiby pravými a „lidovými“ babkami čili hřiby žlutomasými.

Kde roste hřib hnědý

Hřib hnědý roste většinou ve skupinách. Svědčí mu kyselejší půdy, tedy jehličnaté i smíšené lesy, v nichž se mu obzvláště daří mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím. Někdy vyrůstá přímo na bázi kmenů anebo ze ztrouchnivělých pařezů. Na výskyt není nijak skoupý, údajně je v našich lesích dokonce rok od roku hojnější," říká mykolog Jaroslav Vanča.

Kdy roste hřib hnědý

Na rozdíl od jiných hřibů mu nijak nevadí současný způsob lesního hospodaření, a tak bude u nás snad i nadále růst od června do listopadu (hlavně však v srpnu a září) a za příznivých podmínek až do počátku prosince, mráz ale nesnese.

Jak  hřib hnědý vypadá

  • Klobouk hřibu hnědého je masitý, krásně kaštanově až čokoládově hnědý, sametově hladký, za vlhka slizký, po oschnutí mírně lesklý.
  • Obvyklý průměr klobouku je 5 až 12 centimetrů, občas se ale vyskytne i plodnice velká jako talíř.
  • Třeň má v mládí soudkovitý, později válcovitý či kyjovitý, světle hnědý, na povrchu hnědě vláknitý nebo vločkatý.
  • Čerstvá plodnice se při rozkrojení zbarvuje do zelenomodra, zaschlá už barvu nemění.
  • Tuhost a pevná konzistence hřibu hnědého umožňuje jeho snadnou přepravu, kuchyňské zpracování, sušení i konzervování.
  • Velkou výhodou hřibu hnědého je i to, že právě jeho klobouk – na rozdíl od třeně – velmi málo červiví.

Pozor na záměnu se žlučníkem!

„Hřib hnědý poznáme většinou docela snadno, snad jen houbař začátečník jej může při neopatrnosti zaměnit za hřib žlučník (Tylopilus felleus) neboli hořčák.

Hřib žlučník  roste podobně jako hřib hnědý od června do října v jehličnatých a smíšených lesích a upřednostňuje kyselé půdy. Jeho klobouk má průměr 4–15 centimetrů, je v různých odstínech okrové, hnědé nebo šedohnědé, v mládí polokulovitý, později polštářovitý, obvykle suchý, sametově matný. Na pohled tedy vypadá hřib žlučník dost podobně jako hřib hnědý, ale je nejedlý, chutná výrazně, až odporně hořce. Také po rozkrojení zůstává bílý, nezabarvuje do zelenomodra," vysvětluje mykolog.

Hřib hnědý v kuchyni

Kulinářské využití hřibu hnědého je opravdu všestranné a univerzální. Výborný je prakticky v jakékoli úpravě! Hodí se do klasické houbové smaženice, je skvělý v omáčkách a polévkách, hlavně v poctivé bramboračce, báječně ladí s masem, vynikající je jako houbový Stroganoff, vynikne v pokmech bramborových a v omáčkách na těstoviny. Dobrý je upravený na způsob houbového ovaru. V octovém nálevu nebo v soli lze konzervovat i větší, na čtvrtky nebo na půlky nakrájené klobouky. Hřib hnědý je ideální houba na sušení.

Recept na houbový ovar

Očištěné menší hřiby hnědé necháme celé nebo je překrojíme a 1–2 minuty povaříme v osolené vodě, scedíme. V jiném kastrolu přivedeme k varu vodu s česnekem, cibulí, libečkem nebo hladkolistou petrželkou, bobkovým listem, novým kořením a celým pepřem (kdo má rád, může přidat chilli papričku), vložíme houby a uvaříme je doměkka. Houby vyjmeme, necháme krátce okapat a podáváme s křenem a hořčicí.

Vše, co chcete vědět o houbách najdete v našem speciálu

Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, nahouby. cs.wikipedia.org, Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme (L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier)


Přečtěte si také