Které houby už rostou a kam na ně vyrazit. Z lesa si můžeme přinést první hřiby, kozáky i holubinky

Houbařská sezona začíná už v červnu pomalu nabírat na obrátkách. Z lesa si můžeme přinést první hřibovité houby, velkou radost nám jistě udělá krásný hřib dubový, ale také kovář a koloděj, známé i pod názvem modráky. Stejně tak potěší nález kozáků nebo holubinek.

Na houby můžeme vyrazit nejen v tradiční houbařské sezoně v létě a začátkem podzimu, ale taky teď v červnu. Správný houbař by měl umět odhadnout, kdy je vhodné vyrazit do lesa a jaké houby vlastně má hledat. V červnu většinou začínají růst oblíbené hřiby, kozáky a holubinky.

Hřib dubový

„Velkou radostí pozdního jara a raného léta se stává nález hřibu dubového (Boletus aestivalis), jehož vrcholný čas růstu nastává po červnových deštích. S hřibem smrkovým a borovým patří do elity nejznámějších a nejvíce ceněných hřibovitých hub, lidově zvaných praváků. Roste ve světlých listnatých lesích, nejspíše v dubinách, často při cestách, od května do července,“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča. Jeho obrovská popularita je dána i tím, že se dobře čistí, přepravuje, krájí a suší.

Hřiby kovář a koloděj

Hřib kovář i koloděj, známé i pod názvem modráky, jsou výbornými jedlými houbami, k jejichž výhodám patří odolnost proti červivění, dobře snášejí i sucho. Oba tyto hřiby, mohou ale zasyrova vyvolat žaludeční potíže, jedlé a chutné jsou tedy až po dostatečně dlouhé tepelné úpravě. Hřib koloděj (Suillellus luridus, dříve Boletus luridus) roste od června až do října především v listnatých lesích a parcích, většinou pod lípami, duby, buky, ale i pod habry a břízami. Hřib kovář (Neoboletus luridiformis, dříve Boletus erythropus) roste už od května až do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, zejména v blízkosti dubů, buků a smrků.

Kozák

Kozák (Leccinum) patří k běžným houbám našich lesů, roste jich vícero druhů (březový, habrový) a jsou si hodně podobné. Naštěstí všechny patří mezi jedlé druhy hub, takže jejich přesné určení není až tak podstatné. S jedovatou houbou si je nespleteme. „Oproti jiným houbám má jednu nevýhodu, je náchylný k plesnivění, jelikož za vlhka nasákne hodně vody. Houbová plíseň napadá celou houbu, takovou ani nesbíráme, protože není k jídlu vhodná. Staré houby také bývají nezřídka červivé,“ upozorňuje mykolog Jaroslav Vanča.

Holubinky

Oblíbené holubinky (Russula) rostou od června až do listopadu ve všech našich lesích, ať již listnatých, smíšených, nebo jehličnatých. Najdeme je v blízkosti stromů, s nimiž žijí v symbióze. Holubinky nacházíme v hojném množství i v časech sucha, kdy je v lese ostatních jedlých hub opravdu poskrovnu. Zásadní je i skutečnost, že mezi našimi holubinkami není žádný životu nebezpečný druh! „Pokud si nejsme jisti, jestli jsme opravdu sebrali holubinku, stačí rýpnout do třeně plodnice, a jestliže vyrýpneme celistvý kousek dužiny, který se netřepí na vlákna a neteče z něho mléko, máme stoprocentní jistotu, že se jedná o rod holubinek,“ vysvětluje mykolog.

Kde už rostou?

Na kterých místech Česka už houby rostou, ukazuje mapa Českého hydrometeorologického ústavu. Podle ní je střední pravděpodobnost růstu hub například na jihu Čech a Moravy nebo také ve Slezsku a na Olomoucku. V Čechách je většinou nízká, na západě až velmi nízká.

Houby rostou po dešti

Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích, přibližně 10 dní po nich a následném teplém, nikoli však horkém, počasí.

O houbách a houbaření od jara do podzimu informoval v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS zkušený houbař Jiří Dubec:

Zdroj: CNN Prima NEWS, mykolog Jaroslav Vanča, info.chmi.cz


Přečtěte si také