Mizí další ikonická stavba 20. století. Jak to vypadalo uvnitř obytných kapslí?
Na kapsulový dům se jezdili dívat lidé z celého světa Zdroj: Profimedia.cz
Budova měla jedenáct a třináct pater napojených na dvě betonové věže. Ocelové kapsle byly smontovány a vybaveny v továrně, po převezení na stavbu byly instalovány pomocí jeřábů. Zdroj: ArchEyes.com
Kapsle byly pomocí čtyř šroubů připevněny k jednomu ze dvou středových betonových jader. Původně byly určeny pro mladé pracující obyvatele Tokia, po propojení několika boxů ale vznikl prostor i pro celé rodiny. Zdroj: ArchEyes.com
Hlavní myšlenkou architekta bylo vytvoření udržitelné a recyklovatelné stavby. Kapsle, ze kterých se víceúčelová bytová a kancelářská budova skládá, mají jednotný rozměr 2,3 x 3,8 x 2,1 m s oknem o průměru 1,3 metru na jednom konci. Zdroj: ArchEyes.com
Každá jednotka měla kulaté okno a totožně vybavený interiér s vestavěnými spotřebiči, magnetofonem, rádiem, televizí, telefonem a klimatizací. Zdroj: ArchEyes.com
Autorem projektu je japonský architekt Kisho Kurokawa, zakládající člen avantgardního hnutí s názvem metabolismus, ve kterém byla budova navržena. Zdroj: Profimedia.cz
Nechyběl ani nábytek a koupelna velikostně odpovídající toaletě na palubě letadla. Kapsle bylo možné využívat k bydlení, jako pracovnu, sklad či kancelář. Zdroj: ArchEyes.com
Sám architekt před svou smrtí v roce 2007 navrhoval nahrazení starých kapslí novými, což podporoval i Japonský institut architektů, k tomuto řešení se dosud nepřistoupilo. Jedním z důvodů je i nízká odolnost domu v případě možného zemětřesení. Zdroj: ArchEyes.com
Snaha zachránit dům nevyšla Zdroj: Profimedia.cz
Domovní číslo a adresa Zdroj: Profimedia.cz
Demolice začala dvanáctého dubna 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Demolice je v plném proudu Zdroj: Profimedia.cz
Nakaginský kapsulový dům byl stržen proto, že už byl v hodně špatném stravu a domluva na opravě se roky nedařila Zdroj: Profimedia.cz
O kapsle projevilo zájem na osm desítek muzeí a insutucé Zdroj: Profimedia.cz
Už dneska vznikaly stavby a repliky slavnou stavbou inspirované Zdroj: Profimedia.cz
Poslední roky už byla obývaná sotva pětina jednotek Zdroj: Profimedia.cz
Kapsulový dům stojí v rušné tokijské čtvrti Ginza Zdroj: Profimedia.cz
Rez byla patrná pouhým okem Zdroj: Profimedia.cz
Demolice je poměrně náročná i kvůli obsahu azbestu Zdroj: Profimedia.cz
Dům stál uprostřed zástavby Zdroj: Profimedia.cz
Autor přepokládal obměnu kapsulí každý pětadvacet let, ale to se i kvůli penězům nedělo Zdroj: Profimedia.cz
Každá jednotka měla kulaté okno a totožně vybavený interiér s vestavěnými spotřebiči, magnetofonem, rádiem, televizí, telefonem a klimatizací. Zdroj: Profimedia.cz
Nechyběl ani nábytek a koupelna velikostně odpovídající toaletě na palubě letadla. Kapsle bylo možné využívat k bydlení, jako pracovnu, sklad či kancelář. Zdroj: Profimedia.cz
Kapslová věž Nakagin (japonsky 中銀カプセルタワービル, Nakagin kapuseru tawá biru, anglicky Nakagin Capsule Tower) je kapslová budova vytvořená ze 140 prefabrikovaných buněk. Zdroj: Profimedia.cz
Nakaginský kapsulový dům Zdroj: Profimedia.cz
Hlavní myšlenkou architekta bylo vytvoření udržitelné a recyklovatelné stavby. Zdroj: Profimedia.cz
Kapsle, ze kterých se víceúčelová bytová a kancelářská budova skládá, mají jednotný rozměr 2,3 x 3,8 x 2,1 m s oknem o průměru 1,3 metru na jednom konci. Zdroj: Profimedia.cz
Původně byly určeny pro mladé pracující obyvatele Tokia, po propojení několika boxů ale vznikl prostor i pro celé rodiny. Zdroj: Profimedia.cz
Kapsulový dům zmizí do konce roku 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Tvořilo jej 144 obytných buněk připevněných na dvě betonové věže Zdroj: Profimedia.cz
Na kapsulový dům se jezdili dívat lidé z celého světa Zdroj: Profimedia.cz
Budova měla jedenáct a třináct pater napojených na dvě betonové věže. Ocelové kapsle byly smontovány a vybaveny v továrně, po převezení na stavbu byly instalovány pomocí jeřábů. Zdroj: ArchEyes.com
Kapsle byly pomocí čtyř šroubů připevněny k jednomu ze dvou středových betonových jader. Původně byly určeny pro mladé pracující obyvatele Tokia, po propojení několika boxů ale vznikl prostor i pro celé rodiny. Zdroj: ArchEyes.com
Hlavní myšlenkou architekta bylo vytvoření udržitelné a recyklovatelné stavby. Kapsle, ze kterých se víceúčelová bytová a kancelářská budova skládá, mají jednotný rozměr 2,3 x 3,8 x 2,1 m s oknem o průměru 1,3 metru na jednom konci. Zdroj: ArchEyes.com
Každá jednotka měla kulaté okno a totožně vybavený interiér s vestavěnými spotřebiči, magnetofonem, rádiem, televizí, telefonem a klimatizací. Zdroj: ArchEyes.com
Autorem projektu je japonský architekt Kisho Kurokawa, zakládající člen avantgardního hnutí s názvem metabolismus, ve kterém byla budova navržena. Zdroj: Profimedia.cz
Nechyběl ani nábytek a koupelna velikostně odpovídající toaletě na palubě letadla. Kapsle bylo možné využívat k bydlení, jako pracovnu, sklad či kancelář. Zdroj: ArchEyes.com
Sám architekt před svou smrtí v roce 2007 navrhoval nahrazení starých kapslí novými, což podporoval i Japonský institut architektů, k tomuto řešení se dosud nepřistoupilo. Jedním z důvodů je i nízká odolnost domu v případě možného zemětřesení. Zdroj: ArchEyes.com
Snaha zachránit dům nevyšla Zdroj: Profimedia.cz
Domovní číslo a adresa Zdroj: Profimedia.cz
Demolice začala dvanáctého dubna 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Demolice je v plném proudu Zdroj: Profimedia.cz
Nakaginský kapsulový dům byl stržen proto, že už byl v hodně špatném stravu a domluva na opravě se roky nedařila Zdroj: Profimedia.cz
O kapsle projevilo zájem na osm desítek muzeí a insutucé Zdroj: Profimedia.cz
Už dneska vznikaly stavby a repliky slavnou stavbou inspirované Zdroj: Profimedia.cz
Poslední roky už byla obývaná sotva pětina jednotek Zdroj: Profimedia.cz
Kapsulový dům stojí v rušné tokijské čtvrti Ginza Zdroj: Profimedia.cz
Rez byla patrná pouhým okem Zdroj: Profimedia.cz
Demolice je poměrně náročná i kvůli obsahu azbestu Zdroj: Profimedia.cz
Dům stál uprostřed zástavby Zdroj: Profimedia.cz
Autor přepokládal obměnu kapsulí každý pětadvacet let, ale to se i kvůli penězům nedělo Zdroj: Profimedia.cz
Každá jednotka měla kulaté okno a totožně vybavený interiér s vestavěnými spotřebiči, magnetofonem, rádiem, televizí, telefonem a klimatizací. Zdroj: Profimedia.cz
Nechyběl ani nábytek a koupelna velikostně odpovídající toaletě na palubě letadla. Kapsle bylo možné využívat k bydlení, jako pracovnu, sklad či kancelář. Zdroj: Profimedia.cz
Kapslová věž Nakagin (japonsky 中銀カプセルタワービル, Nakagin kapuseru tawá biru, anglicky Nakagin Capsule Tower) je kapslová budova vytvořená ze 140 prefabrikovaných buněk. Zdroj: Profimedia.cz
Nakaginský kapsulový dům Zdroj: Profimedia.cz
Hlavní myšlenkou architekta bylo vytvoření udržitelné a recyklovatelné stavby. Zdroj: Profimedia.cz
Kapsle, ze kterých se víceúčelová bytová a kancelářská budova skládá, mají jednotný rozměr 2,3 x 3,8 x 2,1 m s oknem o průměru 1,3 metru na jednom konci. Zdroj: Profimedia.cz
Původně byly určeny pro mladé pracující obyvatele Tokia, po propojení několika boxů ale vznikl prostor i pro celé rodiny. Zdroj: Profimedia.cz
Kapsulový dům zmizí do konce roku 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Tvořilo jej 144 obytných buněk připevněných na dvě betonové věže Zdroj: Profimedia.cz
Mnoholetá debata o osudu slavného kapslového domu Nakagin skončila. Tento týden v Tokiu začala demolice, snaha o jeho záchranu nevyšla. Věž tvořená 144 prefabrikovanými buňkami byla ukázkou futuristické představy o městském bydlení.
Deset metru čtverečních. Tolik měla každá jedna kapsle slavné stavby, kterou v sedmdesátých letech navrhl architekt Kišó Kurokawa. Důvodem, proč vše nakonec skončilo demolicí, byl hlavně špatný stav stavby - rozpadaly se betonové i kovové části konstrukce, rez byla patrná i pouhým okem. Problémem bylo i množství azbestu, který je karcinogenní a dneska už se proto nepoužívá.
Věž vyrostla v tokijské čtvrti Ginza v roce 1972, tvořily ji dvě propojené betonové věže, na ně bylo vždy pomocí čtyř mohutných šroubů připevněno více než sto styřicet obytných kapsulí.
O definitivní demolici se začalo nahlas mluvit loni, což přimělo některé ze zbývajících obyvatel a fanoušků stavby k boji za záchranu - snažili se sehnat peníze, které mohou být nakonec využity alespoň na zachování a přestěhování některých kapslí. Jedna z takových skupin si říká Nakagin Capsule Tower A606 Project, protože se zaměřila na záchranu kapsle číslo A606.
Dům zmizí do konce roku
Zatímco demolice exteriéru teprve začala, vnitřek budovy už je z větší části vyklizený a rozebraný už nějaký čas. Teď se dělníci zaměřují na odstraňování nebezpečného azbestu, pak odvezou kapsle a nakonec půjdou k zemi nosné betonové věže. Práce by měla skončit do konce roku 2022.
Kurokawa, který zemřel v roce 2007, navrhl stavbu Nakagin Capsule Tower během japonského metabolického hnutí, jehož průkopníkem byl spolu s Kiyonori Kikutakem a Fumihiko Makim. Metabolismus prosazoval a tvořil stavby, které budou velmi adaptabilní a jejichž jendotlivé části půjde měnit a nahrazovat jinými podle potřeb.
Autor stavby mimo jiné počítal s tím, že kapsle budou mít jen omezenou životnost a po pětadvaceti letech budou nahrazeny novějšími, ale to se nedělo. Opravit každou jednu z nich je přitom poměrně náročné, protože by se zároveň musely na čas odmontovat i některé vedlejší - v praxi byli jejich obyvatelé často proti. Navíc na průběžné opravy scházely peníze.
Kurokawa svým projektem cílil hlavně na single jedince, ideálně obchodníky, kterým stačí malý byt v centru dění. Tokijská Ginza je luxusní nákupní, jídelní a zábavní čtvrtí s bohatým denním i nočním životem. Každá kapsle měla rozměr dva a půl na čtyři metry a výhled z kulatého okna, v případě potřeby – kdyby tam chtěla bydlet třeba rodina – bylo možné vytvořit i větší bydlení spojením několika kapslí.
Kapsle míří do muzea
Architekt před svou smrtí v roce 2007 prosazoval, aby byly některé kapsle nahrazené novějšími, což podporoval mimo jiné národní archeologický institut. Problém však představovala i nízká odolnost kapslového domu pro případ, že by oblast postihlo zemětřesení.
Navíc už dům moc neplnil ani svou původní funkci – v roce 2021 lidé obývali méně než třicet jednotek, ostatní sloužily jako sklady a kanceláře, případně byly opuštěné. Zájem o kapsle z budovy projevilo už 80 institucí, včetně pařížského Centre Pompidou.
Zdroj: https://www.dezeen.com/2022/04/12/nakagin-capsule-tower-demolition-begins-tokyo/
https://www.japantimes.co.jp/news/2022/04/12/national/demolition-tokyo-nakagin-capsule-tower-begins
Design a architektura
Design a architektura
Autor článku
