Mokrý Medard byl pro naše předky katastrofa. Letos bude slunečno, ale objeví se bouřky

Podle meteorologů se o víkendu (8. a 9. 6. 2024) bude nad střední Evropou vlnit frontální rozhraní oddělující teplejší vzduch na jihovýchodě od chladnějšího na severozápadě.

• V sobotu na Medarda má být přes den jasno až polojasno. Odpoledne a večer od jihozápadu přibývání oblačnosti a ojediněle, v jihovýchodní polovině území postupně místy přeháňky nebo bouřky, ojediněle i silné. Nejvyšší teploty 23 až 27 °C. Slabý proměnlivý, přes den mírný jihozápadní vítr 2 až 6 m/s, v bouřkách přechodně zesílí.

• V neděli by mělo být jasno, polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky a bouřky. Nejnižší noční teploty 17 až 13 °C, na severozápadě až 10 °C. Nejvyšší denní teploty 20 až 24 °C, na jihovýchodě až 27 °C. Slabý západní až jihozápadní vítr 1 až 4 m/s se bude měnit na severozápadní a v bouřkách přechodně zesílí.

• Vzhledem k vysoké nasycenosti území a očekávanému výskytu velmi silných bouřek může docházet k lokálnímu zatopení nebo se může vyskytnout i přívalová povodeň. Doporučujeme sledovat výstražné informace na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Podívejte se na předpověď počasí meteorologů na víkend:

View this post on Instagram

A post shared by ČHMÚ (@chmicz)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chladné a deštivé počasí, jaké přináší Medard, vyhovuje tradiční české zelenině

Medard našich předků

Dnes si na deštivé červnové počasí většinou pořádně od plic zanadáváme a postěžujeme si, že neroste nic jiného než tráva a plevel, ale dříve hlavně pro rolníky představovaly dlouhodobé medardovské deště naprostou katastrofu. Medard tak hrál v životě našich předků významnou úlohu.

Z mokrého Medarda, ochlazení a dlouhodobého deště se obdobně jako v polovině května ledových mužů (Pankrác, Servác, Bonifác), kteří přinášeli mrazy, měli strach. A to hned z několika  důvodů. Především v dešti šla mokrá tráva jen obtížně sekat a hlavně se nedalo usušit seno, které bylo první důležitou úrodou v roce a nezbytné pro chov dobytka. Obilí, zeleninu a ovoce na polích a v sadech mohly kvůli nepřízni počasí nenávratně zlikvidovat hniloby a plísně a zničit je škůdci (a to ještě nevěděli o plzácích španělských), což znamenalo, že úroda byla malá a plody nekvalitní. A špatná úroda znamenala chudobu. Další katastrofy přicházely v podobě přívalových dešťů, které způsobovaly záplavy a silných bouřek, které měly na svědomí požáry domů i lidské životy.

Medard v lidových pranostikách

K Medardovi se váže spousta lidových pranostik, týkajících se předpovědi počasí a úrody. Tady jsou ty nejznámější:

• Medardova kápě, čtyřicet dní kape.
• Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
• Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
• Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
• Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se kam chce lije.
• Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
• Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
• Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
• Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
• Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
• Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá.
• Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
• Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
• Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
• Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
• Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
• Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
• Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
• Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.

Medardovské počasí

Z hlediska klimatického je pro červen typickým projevem příchod letního evropského monzunu zvaného lidově Medard, jehož první vlnu můžeme s pravděpodobností okolo 65 % očekávat právě kolem 8. června. Stojí za ním teplotní rozdíly mezi prohřátým kontinentem a ještě chladným oceánem a z toho vyplývají vydatné, prudké a vytrvalé srážky.

NENECHTE SI UJÍT: Medardova kápě 40 dní kape: Letos prý dlouhé deště nehrozí. Kde se vzala známá pranostika?

Samotné medardovské období obvykle trvá až do prvních srpnových dnů a zahrnuje pět dešťových vln, které naši předkové označovali jako deště vítské (15. června), svatojánské (24. června), prokopské (4. července), magdalénské (22. července) a petrské (1. srpna).

• A protože u nás souvisle od Medarda čtyřicet dní v celku snad ještě nikdy nepršelo, pravděpodobně se počet dní do pranostik dostal podle biblické potopy světa, která trvala čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Zdroje: slovnik.cmes.cz, www.treking.cz, cs.wikipedia.org, pranostik.cz, Malý průvodce meteorologií (Jan Munzar a kolektiv), Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), chmi.cz