Rady, tipy a triky, jak vyhnat slimáky ze zahrady

23 babských rad, osvědčených tipů a zahrádkářských triků, jak vyhnat slimáky ze zahrady

23 rad, tipů a triků, jak vyhnat slimáky ze zahrady Zdroj: iStock

Déšť přináší na naše zahrady nejen tolik vítanou vláhu a osvěžení, ale bohužel i nástup slimáků. Nejvíce se objevují na jaře, ale život nám znepříjemňují až do podzimu. Vlhko, teplo a tma je lákají z úkrytů, a protože jsou pořád při chuti, tak jsou naše zeleninové i květinové záhony v ohrožení. Nechávají za sebou typickou slizkou stopu a na listech, pokud vůbec zůstanou, jsou vykousané otvory. Máme pro vás spoustu rad, tipů a triků, jak s nimi bojovat!

Na našich zahradách nejčastěji škodí plzáci hnědý, zahradní, žíhaný nebo lesní. Zavítat může i slimáček polní nebo síťkovaný či hladký. Slimák největší si zase rád pochutnává na skladovaném ovoci a zelenině. To jsou všechno domorodci.

V posledních letech se u nás ale velmi rozšířil rezavý plzák španělský, který se k nám dostal z Pyrenejského poloostrova. V Česku byl poprvé spolehlivě pozorován kolem roku 1990. V celé Evropě se jedná o nejproblematičtějšího škůdce mezi plži vůbec. Dorůstá délky 8 až 12 cm, a protože pochází z teplejších krajin, nevadí mu ani sucho. Je schopen se přizpůsobit nejrůznějším typům stanovišť. Hravě vyhání místní druhy a má-li pro to podmínky, rozmnoží se až do kalamitních rozměrů.

V posledních letech se u nás velmi rozšířil rezavý plzák španělský, který se k nám dostal z Pyrenejského poloostrova. V Česku byl poprvé spolehlivě pozorován kolem roku 1990. Zdroj: istock. com

Jak vyhnat slimáky ze zahrady

V první řadě nesmíme nechat plzáky rozmnožit a musíme je průběžně odstraňovat a likvidovat. Jestli je nám jakákoliv rada proti srsti a nechceme se stát likvidátory živých bytostí, pak se musíme smířit s tím, že se s plži o úrodu budeme dělit.
Ze zahrady odstraníme možné úkryty slimáků, a tak jim znepříjemníme život. Kritická místa jsou například dlouho složená prkna, kameny, plechy či fólie, trvale vlhká zákoutí, tlející kupky posekané trávy, zbytků plodin a vytrhaného plevele. Taková místa jsou oblíbené úkryty plžů a optimální místa pro kladení vajíček a množení. A navíc – mít pořád pořádek na zahradě taky není k zahození!
Průběžné, trpělivé a neustálé sbírání plzáků je pracné, ale velmi účinné. Sbíráme je nejlépe brzy ráno s baterkou, ideálně krátce po dešti. Na malých zahradách je to všestranně nejefektivnější metodou. Má více variant – od běžného sběru až třeba po napichování plžů na bodec, kterým je zakončena hůlka. Nejdůležitější ovšem je, aby se do boje zapojili i všichni v okolí, jinak máme stále o zábavu postaráno.
Aby se slimáci lépe sbírali, můžeme je nalákat na vyhozené kousky linolea nebo stará, nejlépe už trochu nahnilá prkénka. Pod nimi je vlhko, teplo a stín, což je pro slimáky ideální. Když ráno vyrazíme na lov, linoleum nebo prkno otočíme vzhůru nohama – a můžeme začít sbírat.
Nasbíraných plzákům dopřejeme rychlou smrt – osvědčený je velký kbelík s horkou vodou, do které nasbírané slimáky hodíme. Někdo hned každého nůžkami přestřihne a teprve pak hodí do horké vody. Usmrtíme je tak rychle a milosrdně. Navíc vychladlou vodu můžeme použít na kompost.
S plzáky je těžká domluva, vrhnou se na zeleninu i květiny a ty mizí tempem nikoli hlemýždím. Jednou z možností je zalévat zeleninu přímo a cíleně ke kořenům a nezvlhčovat zbytečně půdu kolem rostlin. Ono úplně stačí, když prší.
Před nájezdem nenažraných slimáků částečně uchráníme salát a spol., když kolem vytvoříme ochrannou bariéru. Plži totiž nepřelezou přes drsný povrch a nepřekonají pro ně vysoké překážky.
Proti slimákům pomáhají ohrady kolem celého záhonu ze zapuštěného nerezového nebo pozinkovaného plechu s okrajem zahnutým směrem ven ze záhonu – takový okraj se slimákům špatně přelézá. Plech musí být vysoký přinejmenším 15 cm a vždy zahloubený minimálně 10 cm v půdě proti podlézání a větší stabilitě ohrady. Musíme hlídat, aby přes plech nic nerostlo nebo se nezachytilo a vytvořil se tak most pro plzáky. Můžeme kolem sazenic (dýně, cukety, melouny, zelí apod.) na několik týdnů po vysazení vyrobit z plechu podobně samostatné ochranné límce.
Za suchého počasí záhony, které chceme ochránit, ohradíme nejméně 15 cm širokým pruhem pilin, které zalijeme silným českým turkem i se sedlinou. Při snížení účinku po dešti je nutné piliny opakovaně polévat. 1 až 2% roztok kofeinu je pro plže smrtelným jedem. Místo kávy možno vyzkoušet sypaný černý čaj.
Relativně úspěšnou zbraní jsou nadrcené vaječné skořápky, které brání plzákům v cestě. Drť se jim totiž nalepí na jejich slizkou část a oni nemohou ani tam, ani zpět. Drť se ale musí nasypat v pásu nejméně 10 cm bez přerušení a po celém obvodu okolo záhonu.
Osvědčené jsou skořápky vlašských ořechů, které se dávají při sázení kolem zeleniny a letniček do země. Rostliny uchrání nejen před nevítanými slimáky, ale i před jinými neméně neoblíbenými hlodavci.
Jako překážky je možné vyzkoušet například dusíkaté vápno, pálené vápno, hrubý písek, saze, popel ze dřeva i z uhlí.
Klasický způsob ochrany je kuchyňská sůl. Ta slimáky doslova rozleptá. Sůl nasypeme opatrně kolem záhonů na fólii, dbáme na to, aby se nedostala do půdy.
Na slimáky nejvíce navštěvovaná místa můžeme zkusit sypat mletý pepř.
Spolehlivým pomocníkem v boji proti plžům je pivo, ale nikoli nealkoholické, to jim nechutná; nejlepší je ležák. Stačí ho nalít do kelímku třeba od jogurtu nebo uříznuté petky, zapustit do země a za několik hodin už můžeme lovit opilé slimáky. Pivo musíme pravidelně dolévat.
Efektivní návnadou je „kvásek“: z droždí a vody vymícháme řídké těstíčko a dáme ho do kelímku místo piva – tato metoda je účinná, i když taky ne stoprocentní.
Jako návnada mohou posloužit i usmrcení rozdrcení plzáci, protože jsou kanibalové!
Slimáky odrazují od vstupu na zeleninové záhony aromatické byliny, především levandule, lichořeřišnice, kopr, šalvěj, ostropestřec mariánský, měsíček, kostival, pelyněk pravý, petrželka, tymián, fenykl a pažitka, z květin afrikán, chrpa, hortenzie, pivoňky nebo okrasné trávy. Vyhýbají se rovněž česneku a cibuli.
Velmi dobrý je kapraďový zákvas: zhruba 1 kg čerstvého kapradí (kapraď samec) zalijeme 8 l studené vody a necháme kvasit. Jakmile jícha přestane pěnit, zředíme zákvas v poměru 1 : 10 – tedy 1 díl jíchy a 10 dílů vody. Aplikujeme postřikem na půdu kolem rostlin. Kapradí působí odpudivě nejen na slimáky, ale také proti mšicím.
Významná je šetrná pomoc „z venku“ od přirozených nepřátel plžů. Živí se jimi například ježci, slepýši, ropuchy, skokani, užovky, ptáci a různé druhy brouků. Tyhle živočichy se vyplatí nalákat do zahrady tím, že pro ně vytvoříme přírodní zákoutí z napadaného listí, větviček nebo zbytků rostlin. Anebo jim na zahradě vybudujeme přírodní jezírko a vysadíme kolem vysokou trávu.
Další přirozený způsob, jak se na zahradě vypořádat se slimáky, je pořídit si speciální kachnu – indického běžce. Plzáky sice miluje, ale pouze k jídlu. Jedna kachna nasbírá za den v průměru skoro 1 kg plžů.
Nic nezabralo? Tak je tu další past – parazitické hlístice. Parazit velký asi 1 mm, který vyhledává slimáky a pronikne jejich dýchacími otvory. Uvnitř vyvrhne symbolickou bakterii, která se množí a spolu s hlísticemi slimáka usmrtí. Hlístice se aplikují postřikem na provlhčenou půdu.
Chemické přípravky proti plžům používáme na zahrádce jen při kalamitním přemnožení plžů.