Penízovka sametonohá: Říká se jí vánoční houba, skvěle chutná a roste celou zimu

Oranžová penízovka sametonohá: Říká se jí vánoční houba, skvěle chutná a roste celou zimu

Oranžová penízovka sametonohá neboli vánoční houba skvěle chutná a roste celu zimu Zdroj: iStock

Ve zdánlivě spící prosincové přírodě můžeme narazit na oranžovou penízovku sametonohou, vykukující ze spadaného listí či poprašku sněhu. Vánoční houba, jak se jí říká, je mezi houbaři oblíbená nejen proto, že skvěle chutná, ale hlavně se dá sbírat od října do března, kdy neroste téměř nic.

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) roste zpravidla v hustých trsech na kmenech tlejících, ale i živých listnatých stromů, najdeme ji v lesích listnatých i smíšených, v parcích a sadech i zahradách. Vyskytuje se na mnoha dřevinách, vyrůstá totiž i z trhlin v kůře starších ovocných stromů. Najdeme ji nejčastěji na javorech, olši, bříze, habru, topolu, ale i na dubu či na jírovci, vrbě nebo ořešáku a jabloni.

Kdy roste penízovka sametonohá

„Odolná penízovka sametonohá patří k několika málo houbám obecně označovaným jako pomrazky, jejichž růstu napomáhá právě pokles teplot pod bod mrazu. Penízovce nevadí ani teploty až do mínus deseti pod nulou. Jakmile mrazy pominou, opět dokáže růst. Navíc to nemá vliv na kvalitu dužiny, je stále výtečná,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča. Můžeme ji tedy nalézt prakticky po celou zimu, zhruba od října až do března. Zatímco hřibovitým houbám opakované zmrznutí vadí, václavkám, šťavnatkám, hlívě ústřičné či uchu Jidášovu až tolik ne.

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) roste zpravidla v hustých trsech na kmenech tlejících, ale i živých listnatých stromů, najdeme ji v lesích listnatých i smíšených, v parcích a sadech i zahradách. Zdroj: Jaroslav Vanča

Jak poznat penízovku sametonohou

Žlutooranžové až žlutohnědé, ve středu obvykle tmavší kloboučky penízovky sametonohé bývají široké 2 až 8 cm. V mládí jsou polokulovité, později sklenuté až ploché s ostrým okrajem, za vlhka až slizké.
Tuhý třeň dosahuje výšky i 10 cm, je nejprve medově žlutý, později se zabarví do černohněda. Je charakteristicky sametový na spodní části, která však u úplně mladých plodnic chybí.
Dužina je tenká, pružná, bělavá až krémová
Sbírají se jen kloboučky, protože třeně jsou hodně tuhé.

Penízovka, možná záměna

Díky své době výskytu je prakticky nezaměnitelná. Podobná jí je mírně jedovatá třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare), která roste na podzim, ale nemá tmavou nohu a lupeny jsou žlutozelené. Na rozdíl od penízovky však zimní počasí přečkat nedokáže, mráz ji zlikviduje.

Jak vypěstovat penízovku sametonohou

„Na rozdíl od jiných jedlých hub se plodnice penízovky sametonohé po rozmrznutí nekazí, právě naopak oživují! Tato její regenerační schopnost nabízí zvláštní způsob uplatnění. Lze ji totiž nasekat (a to i pouhé třeně!) do kelímku s celulózou, uložit do vlhkého sklepa nebo do chladničky, a vbrzku nám obroste mladými plodničkami. Určitě to stojí za vyzkoušení,“ radí zkušený houbař Jaroslav Vanča.

Na rozdíl od jiných hub se plodnice penízovky sametonohé po rozmrznutí nekazí, právě naopak oživují Zdroj: iStock

Na co je dobrá penízovka

Penízovka má příjemnou, typicky houbovou vůni i chuť, patří mezi velmi chutné houby. Vynikne zejména v polévkách a omáčkách, hodí se do rizota, těstovin, ke kuřecímu masu, do karbanátků či nádivek. Můžeme ji ale i jen tak na másle orestovat. Výborně chutná naložená do octa.

„Nestor českých houbařů František Smotlacha ji nazýval vánoční houbou, protože ji lze najít právě o vánočních svátcích. Penízovka patří mezi velmi chutné houby. Mnoho houbařů, mě nevyjímaje, se vydává na Štědrý den ráno do nejbližšího lesa pro čerstvé plodnice penízovky sametonohé na přípravu houbového kuby. Jistě mi dáte za pravdu, že není nadto, připravit si tuhle vánoční pochoutku z čerstvých hub,“ říká Jaroslav Vanča.

Žlutooranžové až žlutohnědé, ve středu obvykle tmavší kloboučky penízovky sametonohé bývají široké 2 až 8 cm. V mládí jsou polokulovité, později sklenuté až ploché s ostrým okrajem, za vlhka až slizké. Zdroj: iStock

Penízovka účinky

Penízovka sametonohá se využívá v léčitelství jako přírodní antibiotikum k léčení zánětů. Má i účinky antibakteriální a protizánětlivé. Podporuje celkovou imunitu, pomáhá při nespavosti a vysokém krevním tlaku, zlepšuje trávení. Nejčastěji se v lidové medicíně užívá ve formě tinktury.

Tinktura z penízovky

Ingredience

2 lžíce nakrájených kloboučků penízovky
300 ml vodky

Příprava

Nakrájenou penízovku sametonohou dáme do uzavíratelné sklenice, zalijeme alkoholem a uzavřeme. Sklenici necháme stát při pokojové teplotě 3–4 týdny, každý den protřepeme. Scedíme přes kávový filtr do malých lahviček a skladujeme v lednici.