Sbírat, nebo nesbírat houby prošlé mrazem? Některé jsou nejedlé, jiným naopak zima svědčí
Mrazivé podzimní počasí houbám, především hřibovitým, příliš nesvědčí. Mykolog Jaroslav Vanča nám poradí, jak je to s houbami, které už prošly nočními mrazíky, jsou-li opravdu jedovaté, jak se říká. A taky prozradí, kterým houbám teploty pod nulou naopak prospívají.
„Zejména hřibovité houby jsou náchylné na opakované zmrznutí. A ty nejodolnější z hřibovitých hub jako třeba hřib hnědý (Boletus badius) rostou klidně i koncem listopadu, tedy v době, kdy se již poměrně hojně vyskytují mrazy a sněží,“ uvádí zkušený mykolog Jaroslav Vanča.
Houba prošlá mrazem už houbově nevoní, spíše se dá říct, že páchne Zdroj: iStock
Hřib prošlý mrazem je nejedlý
Najdeme-li dospělou, nebo dokonce už přestárlou houbu, která již prošla opakovaným procesem zmrznutí, existuje poměrně velké riziko, že už předtím byla napadena plísněmi vytvářejícími houbové toxiny – a stala se nejedlou.
„Toxické látky v takové houbě nejsou natolik jedovaté, aby mohly člověka ohrozit na životě, ale větší množství mrazem poškozených hub může vyvolat žaludeční potíže, zvracení a průjem,“ vysvětluje mykolog.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je babka jedovatá houba? Není, ale pozor na nepravou otravu!
Jak poznat hřiba poškozeného mrazem
„Soudím, že hříbka přešlého mrazem pozná každý. Plodnice je prostě divná, vybledlá, našedlá, většinou se rozpadá. A hlavně taková houba už houbově nevoní, spíše se dá říct, že přímo páchne. Proto k ní doporučuji přivonět! Někdy jsou změny patrné až po rozkrojení, dužina je vodnatá, našedlá,“ říká J. Vanča a dodává: „Každý trochu zkušenější houbař takovou houbu za zenitem jedlosti snadno identifikuje a nesebere ji. Nebo ji pak doma vyhodí, stejně jako se vyhne v plné sezoně starší, plísněmi napadené či rozpadající se plodnici hřiba žlutomasého neboli babky (Xerocomellus chrysenteron).“ V případě jakýchkoliv nejasností lze navštívit mykologickou poradnu.
PODÍVEJTE SE: Mykologové rozhodně nedoporučují jíst houby prošlé mrazem:
Houba musí houbově vonět
„Kdykoli se mně osobně poštěstí najít ještě v listopadu pěkného, mladého a zdravého hřiba hnědého vyrůstajícího třeba i z půdy pokryté sněhovým popraškem a doma pěkně houbově zavoní, s radostí jej pak (a zatím bez jakýchkoli následků!) použiji ke kuchyňskému zpracování,“ uvádí mykolog. Důležité tedy je, aby houba hezky voněla, to nám hodně napoví o jejím stavu.
Existuje skupina hub, nazýváme je pomrazky, které k vývoji svých plodnic mráz přímo potřebují Zdroj: iStock
Existuje skupina hub, nazýváme je pomrazky, které k vývoji svých plodnic mráz přímo potřebují Zdroj: iStock
Ne všem houbám mráz vadí
Zatímco hřibovitým houbám opakované zmrznutí vadí, václavkám nebo hlívě ústřičné až tolik ne. Dokonce existuje skupina hub, souhrnně je nazýváme pomrazky, které k vývoji svých plodnic mráz přímo potřebují.
„Jedny z nejlahodnějších pomrazek jsou šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus) a šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), rostou i v prosinci, stejně jako mnohé další chutné houby v čele s penízovkou sametonohou(Flammulina velutipes), přezdívanou vánoční houba,“ říká Jaroslav Vanča
Vše, co chcete vědět o houbách najdete v našem speciálu zde
Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme (L. V. Garibovoá, M. Svrček, J. Baier)