Je hřib kovář jedlý, nebo nejedlý?
Hřib kovář (Boletus erytropus) je velmi, velmi chutná houba, kterou však musíte náležitě tepelně upravit. Také se tato houba nedoporučuje k sušení. Pokud si na něm chcete pochutnat, věnujte pozornost jeho přípravě. Nedbalosti byste mohli litovat.
Ten, kdo mlsně běhá kolem sporáku a nemůže se dočkat, až bude jeho smaženice či omáčka hotová, si koleduje o zažívací obtíže. Řada jedlých hub je totiž za syrova nejedlá (václavky) nebo přímo jedovatá (čirůvka fialová, hřib koloděj, muchomůrka růžovka) a je u nich důležitá důkladná tepelná úprava. Na stránkách České mykologické společnosti najdete doporučení, abyste tyto houby povařili alespoň 20 minut.

hřib kovář 2 Zdroj: istock.com
Jak hřiba kováře poznáte?
Hřib kovář patří mezi tzv. modráky,tedy hřibovité houby, které v místě poranění rychle zmodrají. I když syrový způsobuje zažívací obtíže, ze zákona je možné ho prodávat na trhu.
- Má hnědý klobouk
- Má červeně zrnitýtřeň (nohu)
- Má červené ústí rourek na spodní straně klobouku
- Když kousek odkrojíte, řezná plocha zmodrá
- Roste zejména v kyselých půdách v jehličnatých lesích

hřib kovář Zdroj: istock.com
Pozor, lze ho zaměnit s dalším modrákem, a to hřibem kříšťem, který je mírně jedovatý a velmi hořký. Hřib kříšť má šedobílý klobouk a citronově žluté ústí rourek a horní část třeně, která směrem dolů přechází v červenou.
Hřib kovář bývá nazýván také: cikán, červený hřib, dubovka, jedlový modrák, luháč, máčkový hřib, máčňák, modrák, mračínko, oheňák, počeček, podjalovčák, podlejščák, poteč, sinal, sladký modrák, sural a zaječí hříbek. Na Šumavě-Zadovsku je nazýván hřibem červeným.
Odebírejte také newsletter Primy FRESH. Každý týden do mailu dostanete sezonní recepty a nápady do kuchyně.