Nejčastější chyby, kvůli kterým vadnou pokojové rostliny. Pozor na zálivku, světlo a škůdce

Mně to vždycky všechno uschne! Tak zní snad nejčastější věta, která se týká pokojových rostlin a vysvětlení, proč se jim u někoho nedaří. Jenže ve skutečnosti je to často přesně naopak. Mnoho pokojovek zahubíme, protože je zaléváme příliš.

Zapomeňte na to, že žluté či hnědé listy pokojovek znamenají, že rostliny usychají. Příčina je velmi často úplně jiná a vyplatí se po ní pátrat namísto toho, abyste prostě sáhli po konvičce s vodou. Dokonce ani listy povisle visící dolů nemusí znamenat, že byste měli zelené miláčky hojně zalévat. Pojďme se na možné důvody podívat blíže.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Naučte se správně zalévat pokojové květiny. Bez vody to nejde, ale všeho moc škodí

1. Přelití

Pokud jsou listy rostliny na pohled povadlé či dokonce žluté, problém je pravděpodobně v tom, že jste ji takzvaně přelili. Pozná se to i podle toho, že listy jsou v takovém případě měkké a zvláštním způsobem poddajné, protože jsou nasáklé vodou.

Řešení

Nejprve zkontrolujte hlínu. Pokud je opravdu mokrá a není to proto, že jste do květináče v panice nalili litr vody, nejspíše jste rostlinu skutečně zalévali příliš mnoho.
Některé druhy, včetně například velkých monster, stačí zalévat trochou vody jednou za týden či dokonce dva, pokud nejde o extrémně suchý byt či pokud není horko.
Nechte rostlinu vyschnout a pro příště je zalévejte jen tehdy, pokud už pomocí prstu nenachmatáte v květináči vlhkou hlínu ani tři centimetry pod povrchem.
Pokud má rostlina žlutých listů více, vyndejte ji z květináče, zkontrolujte, zda nemá ohnilé kořeny, které případně odstraňte, a zasaďte ji do nového lehčího substrátu.

2. Špatná zemina

Myslíte si, že kdovíjak neděláte svým rostlinám dobře, když jim pořídíte komerční univerzální substrát pro pokojové rostliny. Některým skutečně stačí, ale mnohé druhy jsou relativně náročné na to, v čem rostou. Univerzální substrát jim nevyhovuje, protože je pro ně například moc těžký a obtížně prosychá. Zvláště pokud navíc ještě neřešíte drenážní vrstvu na dně květináče.

Řešení

Pokojové rostliny obvykle ocení, když jim namícháte vlastní substrát. Smíchejte zeminu na pokojovky, rašelinu a perlit, případně můžete přidat piniovou kůru.
Jako drenáž na dno květináče se hodí keramzit, ale použít lze i kamínky nebo starý květináč rozbitý na kousky.
Nezapomeňte na odtokové otvory!

NENECHTE SI UJÍT: Zajde vám každá pokojová rostlina? Zjistěte 5 důvodů, proč se jim u vás v bytě nedaří

3. Nevhodné obaly

Keramické, skleněné a někdy i plastové obaly na květináče jsou často krásné na pohled, ale květinám se v nich nemusí dařit. Pokud jsou příliš těsné, nemusíte vidět, že v nich stojí voda a kořeny rostlin uhnívají. Navíc přispívají k tomu, že kořeny nemohou dýchat, zvláště pokud kromě nich použijeme plastové květináče.

Řešení

Nemusí se vám to líbit, ale pro rostliny jsou nejlepší terakotové květináče a podmisky.
Když už chcete používat obaly kvůli jejich vzhledu, volte takové, které budou o dost větší než květináč.

INSPIRUJTE SE: Mechově zelená řasokoule vydrží víc než kaktus. Jak se o ni správně starat?

4. Nedostatek zálivky

Samozřejmě se může stát i to, že květiny zaléváte skutečně málo - v takovém případě nebudou jejich listy žluté, ale spíše hnědé a viditelně suché. Některé rostliny je třeba zalévat častěji než jiné, například kapradiny. Tyto rostliny obvykle rostou ve vlhkém prostředí a vodu ve větším množství proto potřebují.

Řešení

Pokud je hlína skutečně vyschlá a celá rostlina s květináčem nápadně lehká, budete muset přece jen zvýšit frekvenci zalévání. Ale pamatujte, že nároky různých druhů pokojovek se velmi liší.

5. Nedostatek světla

Tady je to podobné jako s vodou. Některým rostlinám stačí světla málo, ale jiné jsou naopak velmi náročné a pokud ho budou mít málo, skoro neporostou. Nebo budou vadnout a žloutnout. Ve stínu také rostliny často ztrácí své původně pestré zabarvení listů, natož aby kvetly.

Rostlinu toužící po větším přídělu světla poznáte například tak, že se vytahuje do délky či do výšky ve snaze dosáhnout na něj.

Řešení

Zkuste rostlinu přesunout někam, kde je světla více. Nedávejte však rostlinu, která dosud spíše živořila někde v koutě, hned k oknu, musíte ji na větší přísun slunečního záření zvykat postupně.
Případně zvažte pořízení umělého osvětlení.

6. Příliš malý květináč

Někdy rostliny vadnou, protože jsou už dlouhou dobu v jednom květináči a ten tak nemusí být dost velký pro jejich kořenový systém - ztěžuje jim to například čerpání živin. Nemusí to však platit absolutně, například monstery nebo zamiokulkasy mají malé květináče rády a pořádně rostou teprve tehdy, když hlínu celou prokoření. Přesto i jim může čas od času prospět přesazení.

Řešení

Přesazení může zdraví vaší rostliny zásadně zlepšit, nejlepší je provést ho mezi březnem a zářím během růstové fáze.
Zvolte větší květináč, ale s jeho velikostí to nepřehánějte, určitě neplatí, že čím větší, tím lepší.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: I bylinky mohou napadnout škůdci. Zlikvidujte mšice, molice, smutnice a dřepčíky

7. Škůdci

Poměrně často příčinou chřadnutí rostliny jsou různí škůdci: Přitom si jich velmi dlouho nemusíte všimnout. A tak zatímco přemýšlíte, zda je zaléváte moc či naopak málo, rostliny hynou.

Kromě žloutnoucích listů o sobě škůdci dávají vědět například tím, že jsou listy zkroucené či všelijak zdeformované nebo flekaté. V takovém případě je dobré rostlinu skutečně důkladně prozkoumat. Hmyz se může držet zespoda listů, u kmínku nebo v zemině. Rostlina může mít také nějakou chorobu, o čemž svědčí černé nebo bílé fleky na listech, ale škůdci jsou častější.

Řešení

Napadenou rostlinu oddělte od ostatních. Pak se pokuste škůdce zlikvidovat pomocí přírodních nebo chemických prostředků.
Také každou nově přinesenou rostlinu udržujte alespoň týden či dva stranou od ostatních, abyste si byli jistí, že není napadená.
Smysl má i preventivní kontrola všech rostlin například jednou za dva týdny. Jakmile se škůdci rozmnoží tak, že si jich všimnete, může být na záchranu vašeho oblíbeného kousku pozdě.

8. Přirozené stárnutí

Vadnutí a usychání není vždy známkou toho, že se rostlině nedaří dobře. I v přírodě někdy rostlinám usychají a odpadávají listy a neznamená to, že zahynou. Typicky se to děje například u juky nebo dracény, kde rostlině listy nahoře přibývají, zatímco odspoda u kmínku usychají a hnědnou, protože jejich životní cyklus skončil.