reklama

I bylinky mohou napadnout škůdci. Zlikvidujte mšice, molice, smutnice a dřepčíky

Lenka Valjentová
18. května 2022
Aromatické bylinky nebývají díky své výrazné vůni častým cílem útoků rostlinných škůdců. Přesto nás mohou překvapit třeba mšice na mátě, molice na bazalce, dřepčík na lichořeřišnici nebo smutnice, malé černé mušky létající z květináčů. Prozradíme, jak nepříjemné potvůrky poznat a hlavně, jak se jich zbavit. A protože bylinky jíme, tak bychom na chemii měli zapomenout a proti škůdcům bojovat přírodními prostředky.
reklama

Běžné kuchyňské a léčivé bylinky, ať už je pěstujeme venku na zahradě, nebo v květináči doma na okenním parapetu či na balkoně, většinou dobře rostou a jsou zdravé. Když se o ně dobře staráme, nemusíme se obávat rostlinných chorob.

Navíc byliny ani nebývají díky svému výraznému aroma cílem útoků škůdců. Ale přesto nás mohou překvapit třeba mšice na mátě peprné, molice na bazalce pravé, dřepčíci na lichořeřišnici větší nebo smutnice, malé černé mušky létající z květináčů.

Proti škůdcům na bylinách bychom měli bojovat a porazit je výhradně přírodním prostředky, protože je jíme a chemické přípravky není nejvhodnější.

Smutnice

Odhalit smutnice není vůbec jednoduché, patří totiž mezi půdní škůdce. Droboučkých šedočerných mušek, trochu podobných komárům, si všimneme, když začnou poletovat okolo bylin pěstovaných v květináči. Mušky samy o sobě neškodí, velkým nebezpečím jsou jejich larvy (každá dospělá muška dokáže do substrátu naklást až 200 vajíček), které se skrývají v substrátu a vysávají a okusují kořínky rostlin. Larvy smutnic jsou velice malé a pouhým okem neviditelné.

Při přemnožení smutnic bylina chřadne, žloutne, i když má pravidelnou zálivku i výživu, a při neřešení problému nakonec uhyne. Při podezření můžeme k jejich odhalení zkusit bramborový test: do zeminy vložíme rozkrojený brambor, škrob v něm přitáhne larvy smutnic, první se na bramboru objeví do 48 hodin.

Tipy, jak porazit smutnice

  1. První pomocí při objevení smutnic je omezení zálivky na minimum. Sice se jich s největší pravděpodobností nezbavíme, ale zhoršíme podmínky pro vývoj vlhkomilných vajíček a larev.
  2. Základem ochrany je použití žlutých lepových pastí, které se dají koupit. Mušky přilákané žlutou barvou se přilepí a nebudou moci klást další vajíčka.
  3. Substrát v květináči posypeme asi třícentimetrovou vrstvou drobných kamínků štěrku nebo keramzitu. Ta by měla odradit smutnice od kladení vajíček a navíc ztížit životní podmínky larev.
  4. Při prvním výskytu smutnic můžeme také zkusit starý trik se skořicí: v litru vody rozmícháme lžičku mleté skořice, necháme asi hodinu odstát a pak zalijeme.
  5. Proti smutnicím funguje česnek: oloupané stroužky překrájíme a zahrabeme do substrátu. Do běžného květináče stačí jeden až dva stroužky.

Mšice

Mšice, parazitický polokřídlý hmyz mají různou velikost a barvu, rozeznáváme zhruba sto druhů mšic, jejichž společným znakem je neutuchající rozmnožování. Jsou viditelné pouhým okem a většinou sedí pod listy čerstvých výhonků a sají tam rostlinnou šťávu. Následkem toho se listy stáčejí a začínají lepit, rostliny zaostávají v růstu a slábnou. Je proto nezbytné reagovat a zbavit se mšic co nejrychleji, protože nejen rostliny vysají, ale přenášejí na ně mnohé choroby, nejčastěji plísňové a virové. Mšicím nahrává teplo a sucho.

Tipy, jak bojovat proti mšicím

  1. Je-li mšic málo, můžeme se jich zkusit zbavit častým sprchováním.
  2. Při silném výskytu mšic pomůže opakované ošetření přírodními bylinnými postřiky, nejúčinnější jsou z kopřivy, rebarbory, pelyňku, vratiče nebo cibule.
  3. Účinným pomocníkem v boji proti mšicím je kopřiva, obsahuje kyselinu křemičitou, která pomáhá vítězit nad tímto hmyzem. Asi 500 g čerstvě natrhané kopřivy nebo 100 g sušené zalijeme 5 litry studené vody, zakryjeme a necháme nejméně 24 hodin macerovat. Scedíme. Napadenou rostlinu čerstvým neředěným roztokem jednou postříkáme, v případě nutnosti opakujeme po dvou týdnech.
  4. Výluh z cibulových slupek dezinfikuje a posiluje rostlinu. Slupky zalijeme vroucí vodou, aby byly všechny ponořené, přikryjeme a necháme nejméně 3 dny odstát. Potom scedíme, roztok vlijeme do rozprašovače a napadené rostliny důkladně postříkáme. Zákrok opakujeme po několika (obvykle po třech) dnech.
  5. V boji proti mšicím můžeme mít úspěch také s tabákovým postřikem. Do 3 l vody přidáme 150 g tabáku, zakryjeme, přivedeme k varu, asi hodinu povaříme, sejmeme a necháme zakryté vychladnout. Vychladlý postřik scedíme přes husté sítko a přelijeme do rozprašovače. Aplikujeme každé čtyři dny.

Molice

Molice jsou asi 2 milimetry velký okřídlený hmyz, příbuzné mšic. Rozmnožují se vajíčky, která jsou na spodní straně listů. Molice poškozují listy zespodu sáním, živí se především rostlinnými šťávami, na vrchní straně listů jdou nejprve vidět pouze malé žluté skvrnky, listy žloutnou a kroutí se . Napadené byliny jsou potřísněné lepkavým výměškem. Když se rostliny dotkneme, molice okamžitě vzlétnou. Molice jsou podobně jako mšice přenašeči virových a plísňových chorob rostlin. Sucho a teplo jejich vývoj podporuje.

Tipy, jak se zbavit molic

  1. V případě, že už jsou byliny napadené, využijeme podobně jako u smutnic žluté lapače škůdců, které je zachytí.
  2. Zkusit můžeme taky omývat listy, hlavně jejich spodní strany, roztokem z 500 ml destilované nebo studené převařené vody, 50 ml jablečného octa a 40 ml oleje.
  3. Osvědčený je česnekovo-tabákový postřik. Asi 200 g tabáku a 300 g pokrájeného česneku povaříme v litru vody, necháme zakryté 24 hodiny vyluhovat. Scedíme, zředíme v poměru 1 : 10 s destilovanou či studenou převařenou vodou. Promícháme, naliejme do rozprašovače a nastříkáme přímo na molice.
  4. Vypudit molice pomáhá kopřivová zálivka. Dvě vrchovaté hrsti čerstvě natrhané kopřivy zalijeme 4 litry studené vody, zakryjeme a necháme několik dní macerovat. Tekutinou pak napadenou rostlinu zaléváme. Molice by měly do tří dnů bylinu opustit, ale bacha, ať se nepřestěhují na sousední rosliny.

Dřepčíci

Dřepčíci, nejčastěji černí nebo se žlutým pruhem na každé krovce, jsou neskutečně žraví skákající broučci (patří mezi mandelinkovité brouky a rod Phyllotreta zahrnuje velké množství druhů). Milují teplo a sucho, při teplotách pod 10 °C přestávají být zcela aktivní. V listech bylin vykusují drobné oválné jamky nebo otvory o průměru většinou do 1,5 mm, při silnějším přemnožení mladé rostliny zcela zničí. Z bylin mají dřepčíci rádi lichořeřišnici větší nebo křen selský, ale hlavně si pochutnávají na košťálovinách.

Tipy, jak se zbavit dřepčíků

  1. Dřepčíky odpudí rebarbora. Listy natrháme na kousky, dáme do hrnce, zalijeme vodou, aby byly asi 2 cm pod hladinou. Zakryjeme a necháme dva až tři macerovat. Potom pomalu zahřejeme – nevaříme, sejmeme a necháme vychladnout. Před použitím zředíme vodou v poměru 1 : 8 a zalijeme. Aroma rebarbory dřepčíci nesnášejí.
  2. Dřepčíkům zapáchá kopřivová, vratičová a pelyňková jícha. Jak jíchu udělat, se dozvíte zde. Zředíme ji s vodou v poměru 1 : 20, nalijeme do rozprašovače a byliny postříkáme. Škůdci rostlinu po postříkání sprejem opustí nebo zahynou.
  3. Tihle skákaví broučci nemají rádi vlhko, a pokud máme pod rostlinami nastýlku, zkomplikujeme jim život, protože se nemohou dobře odrážet.

Zdroje: Zdravá zahrada (Helena Vlašínová). Bylinková zahrádka (Burkhard Bohne), cs.wikipedia.org, skudci.com, bylinkyprovsechny.cz

Sílejte článek
reklama