Jak a kdy správně sázet na podzim česnek. Přesný termín závisí na teplotě půdy

Tradiční podzimní výsadba česneku by měla být co nejpozdější, aby stroužky do mrazů ještě zakořenily, ale již nevyrostly. Přesný termín závisí na teplotě půdy, která by měla klesnout pod 8 °C. Poradíme vám, jak česnek na podzim správně zasadit, abyste se příští rok mohli těšit na kvalitní a bohatou úrodu vlastního česneku.

Česnek kuchyňský (Allium sativum) je oblíbený pro svou výraznou vůni, vynikající chuť i léčivé účinky. Česnek příznivě působí proti chorobám z nachlazení, posiluje imunitu a prodlužuje život. A hlavně si bez česneku snad ani nedovedeme představit (nejen) českou kuchyni. Pěstitel Jan Prášil nám prozradí, jak česnek na podzim správně vysadit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Staré recepty z česneku proti chřipce a nachlazení. Zkuste čaj, elixír, sirup i česnekovou vodu

Česnek můžeme sázet buď teď na podzim (listopad až prosinec) a sklízíme od července, nebo na jaře (březen až duben) a sklízíme na podzim. Podzimní výsadba česneku je u nás tradičnější a dává obvykle vyšší úrodu.

Česnek kuchyňský (Allium sativum) je oblíbený pro svou výraznou vůni, vynikající chuť i léčivé účinky. Zdroj: iStock

Kde pěstovat česnek

Česnek pěstujeme na slunném a vzdušném záhoně. Na půdu není česnek až tak moc náročný, ovšem preferuje lehčí, dobře propustnou půdu s dostatkem živin, rozhodně nesmí být přemokřená. Před výsadbou záhon pohnojíme kompostem, česnek nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem.

„Česnek nevysazujeme každý rok na stejné místo. Jednak bychom měli menší úrodu, jednak se tak zvyšuje riziko zamoření půdy chorobami a škůdci. Interval pro pěstování česneku na jednom záhonu jsou minimálně tři roky. Česnek nepěstujeme ani tam, kde jsme loni měli cibuli nebo pórek,“ radí Jan Prášil.

Ideální pro výsadbu česneku je záhon po fazolích a hrachu, protože ty obohacují půdu o sloučeniny dusíku, které česnek potřebuje. Nejlépe se česnek cítí v blízkosti jahod, pažitky a bazalky, naopak bychom ho měli ušetřit sousedství košťálovin.

Doporučuji sázet jen zdravou, českou originální sadbu, stroužky konzumního česneku není dobré vysazovat. České odrůdy česneku jsou mrazuvzdorné a sadba vysazená na podzim ani při větších mrazech nevymrzne.

Jak správně zasadit česnek na podzim

Podzimní termín výsadby závisí na teplotě půdy, která by měla klesnout pod 8 °C. Omezíme tím napadání stroužků plísněmi (např. Fusarium). Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby do mrazů ještě zakořenily, ale již nevyrostly.

„Česnek na podzim vysazujeme poměrně hluboko – platí, že čím dřívější termín výsadby, tím hlouběji česnek sázíme. Průměrná hloubka výsadby by měla být taková, aby špička stroužku byla pod povrchem asi dvojnásobek výšky stroužku, tedy 6 až 8 cm. Důležité je, aby půda byla nakypřená zhruba 4 cm pod stroužky. Tím se zamezí ‚vytahování‘ stroužků mrazem.“ doporučuje pěstitel.

Palice česneku rozebereme na stroužky až těsně před výsadbou, poškozené a plísní napadené vyhodíme.

Zdravé stroužky raději namoříme. „Vložíme je do nádoby a zalijeme přípravkem na moření, 4% roztok Sulky proti vlnovníku česnekovému (Aceria Tulise). Necháme 6–12 hodin hodin působit, pak stroužky vyndáme a necháme osušit. Na háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) je originální sadba testovaná a háďátko nesmí mít,“ vysvětluje J. Prášil.

Pro výsadbu si vyznačíme řádky vzdálené 25 až 30 cm. Jednotlivé stroužky sázíme na vzdálenost 10 až 14 cm od sebe kořenovým krčkem dolů - když stroužek obrátíme vzhůru nohama nebo položíme šikmo, česnek sice vyroste i tak, ale bude mnohem menší.

Po výsadbě záhon zahrneme zeminou, pak uválíme a zalijeme, aby česnek co nejdříve zakořenil.

PŘEČTĚTE SI TAKY: Není česnek jako česnek. Jsou zdravé, okrasné i jedovaté

Druhy česneku

V podstatě existují dva druhy česneku – paličák a nepaličák. Oba druhy jsou rovnocenné, u každého existují barevné mutace, dokonce i pěstování je stejné. Liší se pouze sklizní. Nepaličáky sklízíme, když nať žloutne a poléhá, paličáky, když list začne žloutnout a stočený konec stvolu se napřímí.

Paličák má kulovité květenství – palici – s pacibulkami. Tu musíme odstranit hned, jakmile se objeví, abychom měli dobrou úrodu. Paličáky mají nafialovělé zabarvení symetrické palice; stroužky směřují ke středu, jsou velké a dobře se zpracovávají. Nejznámější jsou Karel IV., Václav, Ivan a Otakar.

Nepaličáky se snadněji pěstují, mají vyšší výnos a obsahují většinou i více silic, protože se nevysilují se vytvářením květenství. Stroužky jsou uspořádané okolo středu spirálovitě. Nejznámější odrůdy jsou Štěpán, Matin a Benátčan.

Zdroje: pěstitel a šlechtitel Jan Prášil, cs.wikipedia.org