Se sázením česneku na podzim nespěcháme. Přesný termín závisí na teplotě půdy

Česnek kuchyňský  (Allium sativum) je oblíbený pro svou výraznou vůni, vynikající chuť i léčivé účinky. Česnek příznivě působí proti chorobám z nachlazení, posiluje imunitu a prodlužuje život. A hlavně si bez česneku snad ani nedovedeme představit (nejen) českou kuchyni. Pěstitel Jan Prášil nám prozradí, jak česnek na podzim správně vysadit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Staré recepty z česneku proti chřipce a nachlazení. Zkuste čaj, elixír, sirup i česnekovou vodu

Česnek můžeme sázet buď teď na podzim (listopad až prosinec) a sklízíme od července, nebo na jaře (březen až duben) a sklízíme na podzim. Podzimní výsadba česneku je u nás tradičnější a dává obvykle vyšší úrodu.

Kde pěstovat česnek

• Česnek pěstujeme na slunném a vzdušném záhoně. Na půdu není česnek až tak moc náročný, ovšem preferuje lehčí, dobře propustnou půdu s dostatkem živin, rozhodně nesmí být přemokřená. Před výsadbou záhon pohnojíme kompostem, česnek nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem.

• „Česnek nevysazujeme každý rok na stejné místo. Jednak bychom měli menší úrodu, jednak se tak zvyšuje riziko zamoření půdy chorobami a škůdci. Interval pro pěstování česneku na jednom záhonu jsou minimálně tři roky. Česnek nepěstujeme ani tam, kde jsme loni měli cibuli nebo pórek,“ radí Jan Prášil.

• Ideální pro výsadbu česneku je záhon po fazolích a hrachu, protože ty obohacují půdu o sloučeniny dusíku, které česnek potřebuje. Nejlépe se česnek cítí v blízkosti jahod, pažitky a bazalky, naopak bychom ho měli ušetřit sousedství košťálovin.

• Doporučuji sázet jen zdravou, českou originální sadbu, stroužky konzumního česneku není dobré vysazovat. České odrůdy česneku jsou mrazuvzdorné a sadba vysazená na podzim ani při větších mrazech nevymrzne.

Jak správně zasadit česnek na podzim

• Podzimní termín výsadby závisí na teplotě půdy, která by měla klesnout pod 8 °C. Omezíme tím napadání stroužků plísněmi (např. Fusarium). Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby do mrazů ještě zakořenily, ale již nevyrostly.

• „Česnek na podzim vysazujeme poměrně hluboko – platí, že čím dřívější termín výsadby, tím hlouběji česnek sázíme. Průměrná hloubka výsadby by měla být taková, aby špička stroužku byla pod povrchem asi dvojnásobek výšky stroužku, tedy 6 až 8 cm. Důležité je, aby půda byla nakypřená zhruba 4 cm pod stroužky. Tím se zamezí ‚vytahování‘ stroužků mrazem.“ doporučuje pěstitel.

• Palice česneku rozebereme na stroužky až těsně před výsadbou, poškozené a plísní napadené vyhodíme.

• Zdravé stroužky raději namoříme. „Vložíme je do nádoby a zalijeme přípravkem na moření, 4% roztok Sulky proti vlnovníku česnekovému (Aceria Tulise). Necháme 6–12 hodin hodin působit, pak stroužky vyndáme a necháme osušit. Na háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) je originální sadba testovaná a háďátko nesmí mít,“  vysvětluje J. Prášil.

• Pro výsadbu si vyznačíme řádky vzdálené 25 až 30 cm. Jednotlivé stroužky sázíme na vzdálenost 10 až 14 cm od sebe kořenovým krčkem dolů - když stroužek obrátíme vzhůru nohama nebo položíme šikmo, česnek sice vyroste i tak, ale bude mnohem menší.

• Po výsadbě záhon zahrneme zeminou, pak uválíme a zalijeme, aby česnek co nejdříve zakořenil.

PŘEČTĚTE SI TAKY: Není česnek jako česnek. Jsou zdravé, okrasné i jedovaté

Druhy česneku

V podstatě existují dva druhy česneku – paličák a nepaličák. Oba druhy jsou rovnocenné, u každého existují barevné mutace, dokonce i pěstování je stejné. Liší se pouze sklizní. Nepaličáky sklízíme, když nať žloutne a poléhá, paličáky, když list začne žloutnout a stočený konec stvolu se napřímí.

Paličák má kulovité květenství – palici – s pacibulkami. Tu musíme odstranit hned, jakmile se objeví, abychom měli dobrou úrodu. Paličáky mají nafialovělé zabarvení symetrické palice; stroužky směřují ke středu, jsou velké a dobře se zpracovávají. Nejznámější jsou Karel IV., Václav, Ivan a Otakar.

Nepaličáky se snadněji pěstují, mají vyšší výnos a obsahují většinou i více silic, protože se nevysilují se vytvářením květenství. Stroužky jsou uspořádané okolo středu spirálovitě. Nejznámější odrůdy jsou Štěpán, Matin a Benátčan.

Zdroje: pěstitel a šlechtitel Jan Prášil, cs.wikipedia.org