Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

ČESNEK: Jak vypěstovat přírodní antibiotikum a uvařit vyprošťovací česnečku

Česnek kuchyňský, jeden z nejuniverzálnějších přírodních léků, je oblíbený pro svou výraznou vůni, vynikající chuť a léčivé účinky. Česnek příznivě působí proti chorobám z nachlazení, posiluje imunitu a prodlužuje život. A dovedete si bez česneku představit (nejen) českou kuchyni? Prozradíme vám, jak vlastní česnek pěstovat na zahradě a jak si na něm co nejvíc pochutnat.
Vydáno: 18.04.2019
Česnek
Autor: istock.com Česnek
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Česnek kuchyňský (Allium sativum), jeden z nejuniverzálnějších přírodních léků, je bohatý na vitaminy A, B, C, selen, měď, vápník a mangan a aminokyseliny. Nejužitečnější z živin obsažených v česneku je sirnatá sloučenina alicin, která způsobuje jeho typické aroma.

Česnek posiluje imunitu

Díky alicinu slouží česnek jako prevence kardiovaskulárních onemocnění a zažívacích potíží. Jako účinné přírodní antibiotikum a antivirotikum posiluje imunitní systém a pomáhá bojovat proti chřipce, kašli, nachlazení a virózám. Jeden nebo dva stroužky denně, tři až čtyři během chřipkového období – to je doporučená dávka pro dospělého. Skvělý přínos pro posílení imunity má i obyčejná česnečka! Proti typickému odéru, který nemusí být každému příjemný, pomáhá jíst česnek zároveň s olejem, mlékem a medem nebo po jídle rozžvýkat kousek natě petrželky či lístek máty.

Česnek vysazujeme buď na jaře, nebo na podzim
Autor: istock.com Česnek vysazujeme buď na jaře, nebo na podzim

9 pravidel pěstování česneku

  1. Česnek pěstujeme na slunném a vzdušném záhoně. Na půdu není česnek až tak moc náročný, ovšem preferuje lehčí, dobře propustnou půdu s dostatkem živin, rozhodně nesmí být přemokřená. Před výsadbou záhon pohnojíme kompostem nebo klasickým cereritem. Česnek nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem.
  2. Česnek nevysazujeme každý rok na stejné místo. Jednak bychom měli menší úrodu, jednak se tak zvyšuje riziko zamoření půdy chorobami a škůdci. Interval pro pěstování česneku na jednom záhonu jsou minimálně tři roky. Česnek nepěstujeme ani tam, kde jsme loni měli cibuli nebo pórek. Ideální je záhon po fazolích a hrachu, protože ty obohacují půdu o sloučeniny dusíku, které česnek potřebuje. Nejlépe se česnek cítí v blízkosti jahod, pažitky a bazalky, naopak bychom ho měli ušetřit sousedství košťálovin.
  3. Česnek můžeme sázet buď na jaře (březen - duben) a sklízíme na podzim, nebo na podzim (listopad - prosinec) a sklízíme od července. Podzimní pěstování ozimých odrůd dává obvykle vyšší úrodu, sklizeň z jarních odrůd bývá naopak kvalitnější a odolnější vůči chorobám.
  4. Doporučujeme sázet jen zdravou, českou originální sadbu, stroužky konzumního česneku není dobré vysazovat.
  5. Podzimní termín výsadby závisí na teplotě půdy, která by měla klesnout pod 8 °C. Omezíme tím napadání stroužků plísněmi (např. Fusarium). Čas výsadby by měl být co nejpozdější, aby stroužky do mrazů ještě zakořenily, ale již nevyrostly. Česnek na podzim vysazujeme poměrně hluboko – platí, že čím dřívější termín výsadby, tím hlouběji česnek sázíme. Průměrná hloubka výsadby by měla být taková, aby špička stroužku byla pod povrchem asi dvojnásobek výšky stroužku, tedy 6 až 8 cm. Důležité je, aby půda byla nakypřená zhruba 4 cm pod stroužky. Tím se zamezí „vytahování“ stroužků mrazem. České odrůdy česneku jsou mrazuvzdorné a sadba vysazená na podzim ani při větších mrazech nevymrzne. Na jaře česnek sázíme stejně jako na podzim do zryté půdy vyhnojené vyzrálým kompostem, jen nemusíme tak hluboko.
  6. Palice česneku rozebereme na stroužky až těsně před výsadbou, poškozené a plísní napadané vyhodíme. Zdravé stroužky namoříme. Vložíme je do nádoby a zalijeme přípravkem na moření, 4% roztok Sulky proti vlnovníku česnekovému (Aceria Tulise). Necháme 6-12 hodin hodin působit, pak stroužky vyndáme a necháme osušit. Na háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) je originální sadba testovaná a háďátko nesmí mít.
  7. Pro výsadbu si vyznačíme řádky vzdálené 25 až 30 cm. Jednotlivé stroužky sázíme na vzdálenost 10 až 14 cm od sebe kořenovým krčkem dolů - když stroužek obrátíme vzhůru nohama nebo položíme šikmo, česnek vyroste i tak, ale bude mnohem menší. Zahrneme zeminou, pak uválíme a zalijeme, aby česnek co nejdříve zakořenil.
  8. Velkou pozornost věnujeme odplevelování a okopávání. Odborníci doporučují okopat česnek během vegetace až šestkrát. Česnek nevyžaduje příliš vydatnou zálivku, ale půda nesmí nikdy zůstat dlouho suchá.
  9. Jak poznáme, když česnek sklidit? Paličáky je běžné sklízet v době, kdy se napřímí květní stvoly s pacibulkami. nepaličák sklízíme, když se celá nadzemní část začne pokládat. Včasná sklizeň je důležitá, protože přezrálý česnek se rozpadne na stroužky. 
Během vegetace bychom měli okopat česnek šestkrát
Autor: Jan Prášil Během vegetace bychom měli okopat česnek šestkrát

Co asi děláme špatně, že nám česnek chřadne

Jarní žloutnutí listů ozimého česneku: Je to tím, že česnek z podzimní výsadby má ihned zjara zvýšené nároky na přísun živin, především dusíku, které směřují na tvorbu stroužků. Momentální nedostatek živin tak řeší právě na úkor starších listů. Pomůže přihnojení dusíkem, především jeho listová aplikace.

Deformované listy a tzv. vyšeptání stroužků: Česnek napadl vlnovník česnekový (Aceria tulipae), miniaturní roztoč, který se snadno se šíří vzduchem. Na rostlinách způsobuje deformaci listů, sklizené stroužky jsou po oloupání matné, postupně se scvrkávají a hnědnou (tzv. vyšeptávájí) a musíme je vyhodit. Účinné je moření sadby přes výsadbou Sulkou, tak na to před výsadbou zapomeňme.

Zakrslé rostliny z podzimní výsadby: K vzcházejícímu česneku na jaře patrně nakladla vajíčka houbomilka česneková (Suillia lurida), která dokáže sežrat a zlikvidovat celou úrodu. Nejúčinnější ochranou je zakrytí porostu bílou netkanou textilií nebo jarní výsadba, kterou tahle moucha většinou nenapadá.

Paličák, nebo nepaličák?

U nás se nejčastěji pěstují česnekové odrůdy typu paličák a nepaličák. Jak se od sebe liší? Paličák má kulovité květenství - palici - s pacibulkami. Tu musíme odstranit hned, jakmile se objeví, abychom měli dobrou úrodu. Paličáky mají nafialovělé zabarvení symetrické palice; stroužky směřují ke středu, jsou velké a dobře se zpracovávají. Nepaličáky  se snadněji pěstují, mají vyšší výnos a obsahují většinou i více silic, protože se nevysilují se vytvářením květenství. Stroužky jsou uspořádané okolo středu spirálovitě.

Vlevo paličák KAREL IV., vpravo nepaličák ŠTĚPÁN
Autor: Jan Prášil Vlevo paličák KAREL IV., vpravo nepaličák ŠTĚPÁN

Česnek v kuchyni

Česnek kuchyňskývšestranné využití: hodí třeba do salátů, pomazánek, dipů, zálivek, marinád, omáček, polévek, skvěle dochutí zeleninu, těstoviny, maso i ryby. Neumíme si bez nich představit typická česká jídla jako jsou bramboráky, bramboračka, česnečka, topinky, česneková pomazánka atd. Nesmí chybět při přípravě pizzy a slaného pečiva, dá se péct a grilovat i nakládat. Při tepelné úpravě nesmí zhnědnout, jinak zhořkne.

Česnek je výborný pečený nebo grilovaný
Autor: istock.com Česnek je výborný pečený nebo grilovaný

Doporučené odrůdy pro pěstování česneku

Karel IV.

Polopozdní ozimý paličák má Mohutné cibule mají 5-7 stroužků s velice výraznou česnekovou chutí. Obsahují výrazně větší množství silic než jiné odrůdy.

Václav

Pozdní ozimý paličák má stroužky střední až větší, 8-10 kusů v cibuli. Vyniká ostrou chutí, ze všech česneků nejvýraznější. Dá se pěstovat i z jarních výsadeb.

Česnek kuchyňský (Allium sativum): pozdní ozimý paličák VÁCLAV
Autor: Jan Prášil Česnek kuchyňský (Allium sativum): pozdní ozimý paličák VÁCLAV

Štěpán

Poloraná odrůda ozimého nepaličáku se sklizní okolo 10. července. Cibule jsou středně velké až velké s 8 až 12 stroužky a s hmotností 80 až 100 g. Odrůda vyniká výborným zdravotním stavem.

Vekan

Poloraná odrůda ozimého paličáku s fialovými skvrnami má nepravidelně uspořádané stroužky, středně velké, ok

Česnek kuchyňský (Allium sativum): poloraný ozimý paličák VEKAN
Autor: Jan Kozák Česnek kuchyňský (Allium sativum): poloraný ozimý paličák VEKAN

Benátčan

Pozdní odrůda bílého nepaličáku, je možné ji sázet i na jaře. V cibuli bývá až 17 stroužků a unikátní je značně ostrá chuť. Benátčan je charakteristický velmi dlouhou skladovatelností- až dva roky. Jeho výhodou je, že při opožděné sklizni se v zemi nerozpadá .

Matin

Raná až poloraná odrůda nepaličáku tvoří 8 - 13 stroužků. Pokud se sází na podzim, poskytuje trochu vyšší výnos, při jarní výsadbě ho však nepadaná houbomilka česneková. Jeho výhodou je spolehlivost - poskytuje dobrý výnos i v horších podmínkách.

Česnek kuchyňský (Allium sativum):  jarní nepaličák MATIN
Autor: Jan Kozák Česnek kuchyňský (Allium sativum): jarní nepaličák MATIN
Článek je zařazen v: Česnek kuchyňský (Allium sativum) , pěstování česneku , česnek paličák , česnek nepaličák , česnek odrůdy , česnek recepty , česnek choroby a škůdci
Speciály: Receptář pro milenialy
Reklama