Česnek: Jak vypěstovat přírodní antibiotikum a uvařit vyprošťovací česnečku

Česnek kuchyňský (Allium sativum), jeden z nejuniverzálnějších přírodních léků, je bohatý na vitaminy A, B, C, selen, měď, vápník a mangan a aminokyseliny. Nejužitečnější z živin obsažených včesneku je sirnatá sloučenina alicin, která způsobuje jeho typické aroma.

Česnekposiluje imunitu

Díky alicinu slouží česnek jako prevence kardiovaskulárních onemocnění a zažívacích potíží. Jako účinné přírodní antibiotikum a antivirotikum posiluje imunitní systém a pomáhá bojovat proti chřipce, kašli, nachlazení a virózám. Jeden nebo dva stroužky denně, tři až čtyři během chřipkového období – to je doporučená dávka pro dospělého.Skvělý přínos pro posílení imunity má i obyčejná česnečka!

Proti typickému odéru, který nemusí být každému příjemný, pomáhá jíst česnek zároveň solejem, mlékem a medem nebo po jídle rozžvýkat kousek natě petrželky či lístek máty.

9 pravidel pěstování česneku

1. Česnek pěstujeme na slunném a vzdušném záhoně. Na půdu není česnek až tak moc náročný, ovšem preferuje lehčí, dobře propustnou půdu s dostatkem živin, rozhodně nesmí být přemokřená. Před výsadbou záhon pohnojíme kompostem nebo klasickým cereritem. Česnek nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem.
2. Česnek nevysazujeme každý rok na stejné místo. Jednak bychom měli menší úrodu, jednak se tak zvyšuje riziko zamoření půdy chorobami a škůdci. Interval pro pěstování česneku na jednom záhonu jsou minimálně tři roky. Česnek nepěstujeme ani tam, kde jsme loni měli cibuli nebo pórek. Ideální je záhon po fazolích a hrachu, protože ty obohacují půdu o sloučeniny dusíku, které česnek potřebuje. Nejlépe se česnek cítí v blízkosti jahod, pažitky a bazalky, naopak bychom ho měli ušetřit sousedství košťálovin.
3. Česnek můžeme sázet buď na jaře (březen - duben) a sklízíme na podzim, nebo na podzim (listopad - prosinec) a sklízíme od července. Podzimní pěstování ozimých odrůd dává obvykle vyšší úrodu, sklizeň zjarních odrůd bývá naopak kvalitnější a odolnější vůči chorobám.
4. Doporučujeme sázet jen zdravou, českou originální sadbu, stroužky konzumního česneku není dobré vysazovat.
5. Podzimní termínvýsadby závisí na teplotě půdy, která by měla klesnout pod 8°C.Omezíme tím napadání stroužků plísněmi (např. Fusarium). Čas výsadby by měl být co nejpozdější, aby stroužky do mrazů ještě zakořenily, ale již nevyrostly. Česnekna podzim vysazujeme poměrně hluboko – platí, že čím dřívější termín výsadby, tím hlouběji česnek sázíme. Průměrná hloubka výsadby by měla být taková, aby špička stroužku byla pod povrchem asi dvojnásobek výšky stroužku, tedy 6 až 8 cm. Důležité je, aby půda byla nakypřená zhruba 4 cm pod stroužky. Tím se zamezí „vytahování“ stroužků mrazem. České odrůdy česneku jsou mrazuvzdorné a sadba vysazená na podzim ani při větších mrazech nevymrzne. Na jaře česnek sázíme stejně jako na podzim do zryté půdy vyhnojené vyzrálým kompostem, jen nemusíme tak hluboko.
6. Palice česneku rozebereme na stroužky až těsně před výsadbou, poškozené a plísní napadané vyhodíme. Zdravé stroužky namoříme. Vložíme je do nádoby a zalijeme přípravkem na moření, 4% roztok Sulky proti vlnovníku česnekovému (Aceria Tulise). Necháme 6-12 hodin hodin působit, pak stroužky vyndáme a necháme osušit. Na háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) je originální sadba testovaná a háďátko nesmí mít.
7. Pro výsadbu si vyznačíme řádky vzdálené 25 až 30 cm. Jednotlivé stroužky sázíme na vzdálenost 10 až 14 cm od sebe kořenovým krčkem dolů - když stroužek obrátíme vzhůru nohama nebo položíme šikmo, česnek vyroste i tak, ale bude mnohem menší. Zahrneme zeminou, pak uválíme a zalijeme, aby česnek co nejdříve zakořenil.
8. Velkou pozornost věnujeme odplevelování a okopávání. Odborníci doporučují okopat česnek během vegetace až šestkrát. Česnek nevyžaduje příliš vydatnou zálivku, ale půda nesmí nikdy zůstat dlouho suchá.
9. Jak poznáme, když česnek sklidit? Paličáky je běžné sklízet v době, kdy se napřímí květní stvoly s pacibulkami. nepaličák sklízíme, když se celá nadzemní část začne pokládat. Včasná sklizeň je důležitá, protože přezrálý česnek serozpadne na stroužky.

Co asi děláme špatně, že nám česnek chřadne

• Jarní žloutnutí listů ozimého česneku: Je to tím, že česnek z podzimní výsadby má ihned zjara zvýšené nároky na přísun živin, především dusíku, které směřují na tvorbu stroužků. Momentální nedostatek živin tak řeší právě na úkor starších listů. Pomůže přihnojení dusíkem, především jeho listová aplikace.
• Deformované listy a tzv. vyšeptání stroužků: Česnek napadl vlnovník česnekový (Aceria tulipae), miniaturní roztoč, který se snadno se šíří vzduchem. Na rostlinách způsobuje deformaci listů, sklizené stroužky jsou po oloupání matné, postupně se scvrkávají a hnědnou (tzv. vyšeptávájí) a musíme je vyhodit. Účinné je moření sadby přes výsadbou Sulkou, tak na to před výsadbou zapomeňme.
• Zakrslé rostliny z podzimní výsadby: K vzcházejícímu česneku na jaře patrně nakladla vajíčka houbomilka česneková (Suillia lurida), která dokáže sežrat a zlikvidovat celou úrodu. Nejúčinnější ochranou je zakrytí porostu bílou netkanou textilií nebo jarní výsadba, kterou tahle moucha většinou nenapadá.

Paličák, nebo nepaličák?

U nás se nejčastěji pěstují česnekové odrůdy typupaličák a nepaličák. Jak se od sebe liší?

• Paličák má kulovité květenství - palici - spacibulkami. Tu musíme odstranit hned, jakmile se objeví, abychom měli dobrou úrodu. Paličáky mají nafialovělé zabarvení symetrické palice; stroužky směřují ke středu, jsou velké a dobře se zpracovávají.
• Nepaličákyse snadněji pěstují, mají vyšší výnos a obsahují většinou i více silic, protože se nevysilují se vytvářením květenství. Stroužky jsou uspořádané okolo středu spirálovitě.

Česnek v kuchyni

Česnek kuchyňský má všestranné využití:hodí třeba do salátů, pomazánek, dipů, zálivek, marinád, omáček, polévek, skvěle dochutí zeleninu, těstoviny, maso i ryby. Neumíme si bez nich představit typická česká jídla jako jsou bramboráky, bramboračka, česnečka, topinky, česneková pomazánka atd. Nesmí chybět při přípravě pizzy a slaného pečiva, dá se péct a grilovat i nakládat. Při tepelné úpravě nesmí zhnědnout, jinak zhořkne.

Doporučené odrůdy pro pěstování česneku

Karel IV.

Polopozdní ozimý paličák má Mohutné cibule mají 5-7 stroužků s velice výraznou česnekovou chutí. Obsahují výrazně větší množství silic než jiné odrůdy.

Václav

Pozdní ozimý paličák má stroužky střední až větší, 8-10 kusů vcibuli. Vyniká ostrou chutí, ze všech česneků nejvýraznější. Dá se pěstovat i zjarních výsadeb.

Štěpán

Poloraná odrůda ozimého nepaličáku se sklizní okolo 10. července. Cibule jsou středně velké až velké s 8 až 12 stroužky a shmotností 80 až 100 g. Odrůda vyniká výborným zdravotním stavem.

Vekan

Poloraná odrůda ozimého paličáku s fialovými skvrnami má nepravidelně uspořádané stroužky, středně velké, ok

Benátčan

Pozdní odrůda bílého nepaličáku, je možné ji sázet i na jaře.V cibuli bývá až 17 stroužků a unikátní je značně ostrá chuť. Benátčan je charakteristický velmi dlouhou skladovatelností- až dva roky. Jeho výhodou je, že při opožděné sklizni se v zemi nerozpadá.

Matin

Raná až poloraná odrůda nepaličákutvoří 8 - 13 stroužků. Pokud se sází na podzim, poskytuje trochu vyšší výnos, při jarní výsadbě ho však nepadaná houbomilka česneková. Jeho výhodou je spolehlivost - poskytuje dobrý výnos i v horších podmínkách.

Jestě by vám vás mohlo zajímat: