Kompost je poklad. Základní pravidla kompostování na zahradě

Kompost je skutečný poklad. Ale musíte se k němu chovat slušně. Co do něj nepatří?

Kompost je poklad každé zahrady. Základní pravidla kompostování Zdroj: iStock

Kompost je jedno z nejkvalitnějších přírodních hnojiv, které si umíme představit. Tenhle poklad plný živin a užitečných mikroorganismů potěší zeleninu, květiny, okrasné keře, ovocné stromy i trávník. Pojďme si shrnout základní pravidla, jak si na zahradě založit kompost, jak se o něj starat, co do něj patří a nepatří či jak poznáme, že už je zralý.

Na zahradě se dá kompostovat prakticky veškerý organický nevařený materiál, který vzniká jako odpad v kuchyni a při zahradničení. Ve skutečnosti není kompost ničím menším než zahradnická alchymie, která přeměňuje zahradní odpad a kuchyňské zbytky na užitečný humus.

Kde založit kompost

Kompost nebývá tím nejestetičtějším kouskem zahrady, a tak pokud to jde, měl by být trochu oddělený třeba listnatými keři nebo stromy (např. černý bez), které mu navíc poskytnou žádoucí zastínění, či plotem s pnoucími rostlinami.
Kompostu vybereme stinné místo, které je chráněné před deštěm a větrem, protože slunce a vítr kompost vysušuje a déšť připravuje o živiny.
Ideálně by měl stát na rovině, aby se nesesouval a měl co největší kontakt se zeminou. Vhodné je položit na dno husté pletivo, kterým snadno projdou užitečné mikroorganismy, žížaly a červi, ale nedostanu se skrz něj myši a další hlodavci.

Kompost nebývá tím nejestetičtějším kouskem zahrady, a tak pokud to jde, měl by být trochu oddělený třeba listnatými keři nebo stromy (např. černý bez), které mu navíc poskytnou žádoucí zastínění, či plotem s pnoucími rostlinami. Zdroj: iStock

Jak založit kompost

Základem kompostování jsou dva druhy organického materiálu: tzv. hnědý – uhlíkatý, suchý, dřevnatý a tzv. zelený – dusíkatý, vlhký, hnojovitý.

Do zeleného materiálu patří všechno, například posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina...
Mezi hnědý materiál patří drcené dřevo, sláma, štěpka, seno, popel z dřevěného uhlí, suché listí, obaly na vejce a ruličky od toaletního papíru, drcený nepotištěný papír...

Na spodek kompostu vyskládáme vzdušný hnědý materiál asi do výše asi 15 cm. Dobře poslouží nalámané nebo drcené větve nebo kůra. Na tuto vrstvu dáme asi 5cm vrstvu zeleného materiálu. Vrstvy střídáme, na jeden díl čerstvého zeleného materiálu bohatého na dusík počítáme tři až pět dílů díly hnědého bioodpadu, který kompost zásobí uhlíkem. Na vrch dáme vrstvu hnědého materiálu Omezíme tak výskyt hmyzu i zápach tlejících zbytků. Můžeme použít taky běžnou zeminu ze záhonu nebo zralý kompost. Ten dodá startovací směs mikroorganismů. Kompost miluje různorodost! Proto mícháme zelené s hnědým, ale taky vlhké a suché, porézní a hutné.

Co do kompostu patří

Na zahradní kompost mohou v zásadě putovat jakékoliv organické zbytky z kuchyně a zahrady, například:

posekaná tráva
sláma
shrabané listí a mech
drobné větvičky
drcené rostlinné zbytky a větve
piliny
hobliny
ovocné a zeleninové slupky a odřezky
kávová sedlina
vyluhovaný čaj
vaječné skořápky
drcený nepotištěný papír
krabičky od vajec
dřevěný popel

Na zahradní kompost mohou v zásadě putovat jakékoliv organické zbytky z kuchyně a zahrady Zdroj: iStock

Co do kompostu určitě nepatří

kosti, odřezky masa a kůže
mléčné výrobky
tuky a oleje
zbytky vařených jídel
sáčky z vysavače i jejich obsah
tkaniny
popel z uhlí a cigaret
rostliny nemocné (hlavně plísňovými chorobami) nebo napadené škůdci
vykvetlý plevel
potištěná lepenka, časopisy
zbytky kosmetiky
barvy
čisticí prostředky
kovy
sklo
plasty

Pokud do kompostu přidáváme vyšší vrstvu zeleného materiálu, třeba čerstvě posekané trávy, promícháme ji například s pilinami nebo se štěpkou. Zdroj: iStock

Zrání kompostu

To, čemu říkáme zjednodušeně tlení organických zbytků, znamenaná pro miliardy nejmenších půdních organismů, množství žížal, brouků a dalších bezobratlých živočichů tvrdé pracovní nasazení, jeho výsledkem je blahodárný humus. Na nás je, abychom jim zajistili dobré podmínky k práci. Základem je pestrý a vhodný materiál, stín, optimální vlhkost i teplota a dostatek vzduchu.

Jak urychlit zrání kompostu

Zrání kompostu je poměrně dlouhé, závisí na složení organických odpadků ze zahrady a domácnosti. Aby zrál rovnoměrně a rychleji, můžeme mezi jednotlivé vrstvy přidat lopatu zemin nebo už zralého kompostu nebo sáhnout po bio urychlovačích s prospěšnými kompostovacími bakteriemi .

Dobrou službu odvedou i byliny, konktrétně:

Kompost nesmí vyschnout

Během kompostování dbáme především na to, aby kompost nikdy nevyschnul. Jestli je správně vlhký, poznáme celkem snadno: vezmeme kompost do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda a hmota musí držet pohromadě. Pokud z kompostu vytéká voda, je mokrý až moc, mohl by začít hnít, a proto ho přeházíme a přidáme hnědý suchý materiál. Je-li kompost suchý, rozpadne se v dlani, potřebuje pořádně zalít vodou.

Správnou vlhkost zajistíme i osázením kompostu okurkami, cuketami nebo dýněmi. Jejich listy kompost ochrání před žhavým sluncem, silným větrem i přívalovými dešti a díky přítomnosti rostlin určitě nezapomeneme kompost zalít.

Kompost musí mít vzduch

Biologický odpad musí mít dostatečný přísun kyslíku, jinak má tendenci zahnívat, a tím pádem zapáchat. Pro dostatečný přísun vzduchu je kompost vhodné po měsíci po jeho založení přehodit. Během zrání kompost přehazujeme jednou za jeden až dva měsíce vidlemi, aby se materiál rovnoměrně provzdušnil – okysličil a aby se hnědé a zelené složky, které postupně přidáváme, promíchaly. Pokud do kompostu přidáváme vyšší vrstvu zeleného materiálu, třeba čerstvě posekané trávy, promícháme ji například s pilinami nebo se štěpkou.

Dobře vyzrálý kompost má tmavohnědou barvu, drolí se a příjemně zemitě voní. Než se hromada kompostu změní na opravdu dobrý humus, může to trvat jeden až dva roky. Zdroj: iStock

Jak poznáme, že je kompost zralý

Dobře vyzrálý kompost má tmavohnědou barvu, drolí se a příjemně zemitě voní. Než se hromada kompostu změní na opravdu dobrý humus, může to trvat jeden až dva roky. Je dobré vědět, že kompost není substrát, ale přírodní hnojivo, které se přidává do zeminy. Během zhruba půl roku lze získat tzv. čerstvý kompost, ten ale nepatří přímo k rostlinkám, mohl by je spálit.

Zdroje: https://www.growveg, www.kompostuj.cz, Rady naší babičky (Reader´s Digest Výber)