Průvodce pěstováním sladké kapie od semínka až po sklizeň. Tipy na nejlepší odrůdy červené papriky.

Kapie obvykle a ne zcela správně říkáme každé červené paprice. Kapie se od ostatních paprik se odlišuje především tím, že neobsahuje kapsaicin, takže díky tomu je sladká a nikdy nepálí. Naučte se pěstovat kapie od semínka až po sklizeň. Tipy na nejlepší odrůdy a postupy pro bohatou úrodu.

Když se řekne kapie, každý si myslí, že ví, o čem je řeč. „Pravda je ale taková, že kapií nazýváme nesprávně každou červenou papriku. Tento název jsme přitom kdysi převzali od skutečné červené kapie pěstované v balkánských zemích s názvem Kurtovskaja kapija," vysvětluje šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vypěstujte si vlastní papriky. Kdy začít s výsevem semen a jak vybrat vhodnou odrůdu?

Pravá kapie je sladká nepálivá paprika v botanické zralosti červená, ale lze ji jíst i zelenou, tedy v zralosti technické. Je oblíbená pro svou chuť a využití. Je vhodná k nakládání, konzervaci, sterilaci i konzumaci za syrova. Pevný plod je možná malým handicapem při konzumaci čerstvých kapií, ale na druhou stranu ho oceníme při konzervování – výsledný produkt nezměkne ani po roce skladování.

Doporučení k pěstování červených kapií

Výsev a předpěstování sazenic

Semena paprik vyséváme 9-12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby sazenic. Musíme počítat s tím, že čím kratší den, tím delší doba pěstování.
Pro výsev paprik použijeme kvalitní výsevní substrát s nízkým obsahem živin a pH 6–8.
Do vlhké zeminy sejeme přibližně jedno semeno na centimetr čtvereční do hloubky 0,5–1 cm. Tedy jen lehce zasypeme.
Po výsevu můžeme nádobu zakrýt průhlednou fólií. Až semena vzejdou, což je zhruba do dvou týdnů, fólii odstraníme.
Je nutné dbát na dostatek denního světla a zajistit optimální denní teplotu v průměru 23 °C a noční kolem 15 °C. Při zamračeném počasí denního tepla vždy ubíráme.

Zalévání sadby

Substrát po celou dobu udržujeme přiměřeně vlhký. „Zaléváme, nebo spíše rosíme, pravidelně tak, aby výsevní zemina byla mezi jednotlivými zálivkami zhruba stejnou dobu vlhká i suchá. Jen tak zajistíme přístup vzduchu ke kořenům, aby neodumíraly kořenové špičky," radí Jan Prášil.

NENECHTE SI UJÍT: Jak se dá urychlit klíčení semen a proč udělat před výsevem test klíčivosti

Přepichování semenáčků

Jakmile vyrostou první pravé listy, přepichujeme semenáčky po jednom, nanejvýš po dvou do sadbovačů nebo menších květináčů o průměru 6–8 cm, případně si předpěstujeme prostokořennou sadbu přepichováním rostlin do truhlíků s vrstvou substrátu 5–6 cm hlubokou.

Výsadba sazenic

Sazenice kapií pro výsadbu má být pevná, kompaktní. Zhruba týden před výsadbou na záhon sazenice otužujeme.
Kapie vysazujeme na slunečné, chráněné stanoviště s výhřevnou půdou. Nesnáší střídání teplých a studených období. Ideální je konstantní teplota a podmínky.
Předpěstovanou sadbu do skleníku a fóliovníku vysazujeme už v dubnu. Budeme-li papriky pěstovat na záhoně, potom až v polovině května po ledových mužích, kdy už nehrozí přízemní mrazíky, které by mladé rostlinky mohly poškodit.

„Doporučuji vysazovat do dvojřádků 80–100 x 40 cm a rostlinky pak 30 cm od sebe. Vysazujeme-li sazenice kvetoucí nebo dokonce se zárodky plůdků, tyto nejprve odstraníme. V odstraňování předčasně nasazených plůdků pokračujeme i po výsadbě až do doby, kdy rostliny vytvoří postranní větve," vysvětluje pěstitel.

BUDE VÁS TAKY ZAJÍMAT: Domácí zelenina je nejlepší! Návod, jak vypěstovat vlastní sazenice rajčat, paprik, salátů či dýní

Správná závlaha je důležitá

Zavlažuje se pravidelně v intervalu 7 až 10 dní. Po výsadbě až do sklizně zaléváme vydatně, ale tak, aby zemina mezi jednotlivými intervaly dostatečně proschla, čímž zajistíme nezbytně nutný přístup vzduchu ke kořenům.

Během zrání zaléváme opatrně až po zaschnutí jizev po ulomených plodech nebo větvích. Nejvhodnější je proto kapková závlaha nebo podmok. Obzvlášť opatrní musíme být při pěstování papriky do botanické zralosti, aby nedocházelo k praskání a hnití plodů.

Pěstování kapií: Odrůda Rafaelus F1 Zdroj: Nova-Photo-Graphik

Odrůdy kapií

Velmi raná hybridní kapie Rafaleus F1 se širším jehlancovitým plodem nahradila osvědčenou papriku Rafaela F1. V technické zralosti mají plody barvu zelenou, v botanické tmavě červenou. Primárně je tato odrůda určená pro sklizeň červených plodů. Pevné plody mají 2–3 komory, šířka stěny je 6 mm. Jsou vhodné na přímý konzum i sterilaci. Odrůda je odolná k půdním houbovým chorobám i bakteriózám. Doporučuje se pro pěstování venku a ve fóliovnících.

NENECHTE SI UJÍT: Omyly začátečníků při výsevech a překvapení, o která se někdy semínka postarají

„Drobným zahrádkářům bych doporučil univerzální hybridy papriky, které jsou vhodné pro sklizeň a konzum v zeleném i červeném stavu včetně sterilace, při které se chovají jako kapie - téměř neměknou ani při delším skladování," radí pěstitel. Mohou se úspěšně pěstovat ve sklenících, fóliovnících i venku na záhoně.

Raný hybrid Lungy F1 vyniká velmi dobrým zdravotním stavem. Je přechodným typem mezi kapiemi a jehlancovitými paprikami. Plody jsou delší jehlance s velmi pevnou, středně silnou stěnou, v technické zralosti středně zelené, v botanické tmavě červené. Zahrádkáři zcela jistě ocení její univerzálnost jak po stránce pěstitelské, tak i z hlediska využití plodů.

Širokými jehlanci s hladkými a silnými stěnami vyniká poloraná Raduza F1. Je určena především k polnímu pěstování a sklizni plodů v botanické (červené) zralosti a následnému zpracování. Lze je však sklízet i na zeleno, kdy nám poskytuje světle zelené, chutné plody.

Mohutné dlouhé jehlance má pozdnější, ale velmi výnosný a vzrůstný hybrid Radmila F1. Typ kapie s plošším plodem je vhodná i pro sklizeň v zelené zralosti, prioritní je ale sklizeň plně vyzrálých červených plodů. Díky svému plochému plodu je vhodná i na přímou tepelnou úpravu – smažení nebo grilování celých plodů.

„Kdo nechce hybrid, může sáhnout po univerzální nehybridní odrůdě Lydia. Je vhodná pro pěstování venku na poli i ve fóliových krytech. Její štíhlé jehlancovité plody rychle červenají, sklízíme je výhradně v botanické zralosti za červena," doporučuje Jan Prášil.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)