Velikonoční neděle 2024: Tradice na Boží hod velikonoční

Je tu Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně. Po Kristově vzkříšení zase zazní zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. Název svátků Velikonoce je odvozen od „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Končí období vážnosti a začíná čas radosti a oslav nového života. Víte, jaké lidové tradice a zvyky se o Velikonoční neděli dodržovaly?

Boží hod velikonoční je pro křesťany jedním z nejradostnějších dnů v roce. Podle evangelií vstal Kristus z mrtvých za svítání. Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry – smrt není konec, ale začátek nového života. To se projevuje již na slavnostní ranní mši, kde hoří o Bílé sobotě zapálený paškál a zaznívá zpěv Aleluja, zapovězený po celu postní dobu. Na ranní mši měli věřící přijít v něčem novém, to aby projevili radost nad novým životem.

NENECHTE SI UJÍT: Za vyšlehání pomlázkou by žena měla poděkovat kraslicí aneb Co se u nás děje o Velikonočním pondělí

Jídlo svěcené na Boží hod velikonoční

Při dopoledních bohoslužbách si v kostele lidé nechávali posvětit z domova v košíku nebo na talíři přinesené jídlo, většinou beránka, mazanec, chléb, vejce a víno. Někde taky klobásy a jitrnice. Svěcení potravin má dlouho tradici, obdobné rituály znali už první křesťané. Z konce 15. století se dochoval oficiální přípis z Prahy, který obsahuje 18 druhů potravin vhodných k požehnání. Byly mezi nimi např. i slanina, holoubata, ryby, koláče, mléko či med.

Svěcené jídlo pak rodina společně snědla, někde už v kostele po mši. Poměrně běžné bylo podarovat jím i domácí zvířata, kousek položit na pole či v zahradě a hodit do studny, aby bylo dost vody, rodily stromy i pole a zvířata byla zdravá. Tradice velí, že kus posvěceného pokrmu musí dostat i každý host v domě.

Mazanec z kynutého těsta patří mezi nejstarší české obřadní pečivo u nás. Tvar bochánku má záměrně, aby připomínal chléb, boží dar. Zdroj: iStock

Velikonoční mazanec

Mazanec z kynutého těsta patří mezi nejstarší české obřadní pečivo u nás. Tvar bochánku má záměrně, aby připomínal chléb, boží dar. Dělalo se na něm stejně jako na chlebu znamení kříže, na památku umučení Krista. Podle lidových tradic symbolizuje slunce a kynuté těsto samo o sobě symbolizuje nový život, ale taky bohatství, protože při kynutí nabírá na objemu. „Dáte-li kus mazance, dostanete mládence,“ říká jedno staré pořekadlo, a tak není divu, že tímto pečivem mladé dívky vítaly návštěvníky ve stavení.

Co jíst a pít o Velikonoční neděli

Tradičním jídlem na Velikonoce je nádivka, někde nazývaná sekanice či hlavička. Ten jediný pravý recept nenajdete, protože nádivka se dělala kraj od kraje jinak. Někde s krupicí, jinde s klobásou, a tak záleží jen na vás, co vám bude chutnat. Typická je ovšem kombinace masa, s vejci nebo s pečivem, a také s mladými kopřivami, libečkem, petrželkou, bršlicí, popencem, česnekem medvědím, kerblíkem a dalšími prvními jarními bylinkami.

INSPIRUJTE SE: Popenec milovaly už naše babičky. Poradí si s jarní únavou a hodí se do velikonoční nádivky

A protože nutnost postit se už je minulostí, na slavnostním nedělním stole se objevuje mnoho jídla – maso, mléko, vejce, které v době postní lidé jíst nemohli. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. O tom, co se na stole nakonec objevilo, rozhodovaly místní zvyklosti a možnosti rodiny.

Bozi hod velikonocní: Na slavnostním nedělním stole se objevuje mnoho jídla maso, mléko, vejce, které v době postní lidé jíst nemohli. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Zdroj: thinkstockphotos.com

Lidové tradice o Velikonoční neděli

Protože Ježíš Kristus vstal z hrobu, přicházelo jaro a skončila doba postní, byl prostor pro radost a zábavu. Dobrovolní herci inscenovali různá divadelní představení na motivy života Kristova, pořádaly se tancovačky a lidé se bavili a pili.
Zábavy začínaly již brzy ráno. Říkalo se, že slunce si na Boží od velikonoční při svém východu třikrát povyskočí radostí nad vzkříšením Páně, a naši předkové si proto přivstali, aby to viděli. Objevilo-li se slunce na čistém nebi, znamenalo to pěkné léto a bohatou úrodu.
Dívky barvily kraslice a chlapci pletli pomlázky.
Lidé si předávali malé dárky, aby někoho „beránek nepokakal“.
Bylo nepsaným pravidlem, že o Velikonočí neděli se nesmí zametat, prát, mýt nádobí, stlát, šít, čistit boty, vynášet hnůj z chléva...

Dětské hry

Když dospělí hodovali, si děti hrávaly na honěnou, na schovávanou, s káčou, na slepou bábu, cvrnkaly kuličky nebo třeba hrály čamrdy. Čamrdy se říkalo knoflíkům, které děti pro tento účel shromažďovaly.

Jak se čamrdy hrají? Dva hráči si rozdělí stejný počet knoflíků. Jeden hráč se otočí zády a druhý rozloží různě rubem a lícem a přikryje čamrdy svými dlaněmi. První pak před soupeřovu dlaň klade své čamrdy rubem a lícem tak, jak si myslí, že jsou ukryté pod dlaní. Pokud se po odkrytí shodují, je vítězem ten hráč, který hádal, pokud se liší, vyhrává ten, kdo čamrdy skrýval.

Velikonoční neděle: Aby rodina vydržela společně i v dalším roce, rozdělila si jedno vejce uvařené už na Velký pátek a to snědla. Zdroj: Pixabay

Co se dělá na Boží hod velikonoční

Dříve bylo hojně rozšířeným zvykem, že rodina snědla společně jedno vejce, uvařené už na Velký pátek se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. To proto, aby se členové rodiny v dalším roce nerozhádali a drželi pohromadě. Když pak někdo zabloudil, měl si vzpomenout s kým na Boží hod velikonoční jedl vajíčko a prý by okamžitě nalezl cestu zpět.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak poznat čerstvá vejce a proč je skladovat špičkou dolů? Naše tipy se hodí nejen na Velikonoce

V tento den dávala dívka svému vyvolenému jako koledu, tzv. uzel. Byl to bílý, pěkně vyšívaný šátek, naplněný barevnými vejci, kterých bývala kopa a přidával se k nim mazanec a obřadní pečivo. Někdy dívka dávala do uzlu i tzv. rejsky - vejce rýsovaná, nebo straky, což byla vejce malovaná voskem a pak namáčená v barvě. Do uzle se také dávaly tzv. párky, což byla dvě barevná vajíčka k sobě spojená stužkou. Ta si chlapci schovávali na památku.

Velikonoční pranostiky

Prší-li na Boží hod, sucho úrodu vysuší.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.

Kdy bude Boží hod velikonoční v dalších letech

rok	den
2025	20. dubna
2026	5. dubna
2027	28. března
2028	16. dubna
2029	1. dubna
2030	21. dubna

Zdroje: ceskevelikonoce.cz, Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Knížka plná nápadů (Světlana Kubištová Pražáková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)