Pěstování sladké kukuřice: Jak ji využít pro chuť i zdraví?
Vypěstujte si sladkou a supersladkou kukuřici na zahradě! Máme pro vás rady a tipy na pěstování, sklizeň i využití v kuchyni a v lidové medicíně.
Klasy kukuřice seté (Zea mays) jsou skvělý přírodní výživný koktejl pro zdraví, krásu a dobrou náladu. Jsou také bohatým zdrojem vlákniny, bílkovin, sacharidů a nenasycených mastných kyselin. Žlutá kukuřičná zrna tak zvyšují naši odolnost vůči stresu a mentální únavě, podporují soustředění, jsou injekcí energie a vitality pro mozek. Jejich příznivé účinky se dostavují velmi rychle. Odedávna lidé věřili také v omlazující účinky kukuřičných zrn.
Léčivé účinky kukuřičných vlasů
V lidové medicíně se používají niťovité čnělky, dlouhá vlákna, která vyčnívají z palicovitých klasů – říká se jim kukuřičné vlasy. „Niťovité čnělky se sbírají v době květu před opylením (červenec a srpen) a rychle se suší ve stínu. Mají slabý nasládlý pach a trpkou chuť. Mají močopudné a detoxikační účinky, čistí krev, tiší bolesti, pomáhají při revmatismu a otocích. Zklidňují také trávicí trakt, snižují vysoký krevní tlak i hladinu krevního cukru. Kukuřičné vlasy mají velice pozitivní vliv na mužskou plodnost a potenci," vysvětluje bylinkář Martin Kolár.
Nálev z kukuřičných vlasů je ideální při hubnutí, stará se o zdravou pokožku, vlasy a kvalitu svalové hmoty.
Jako léčivka se v lidové medicíně se používají niťovité čnělky, dlouhá vlákna, která vyčnívají z palicovitých klasů říká se jim kukuřičné vlasy. Zdroj: iStock
Čaj z kukuřičných vlasů
Ingredience
1 lžíce čerstvých kukuřičných vlasů nebo i 1 lžička sušených
250 ml vroucí vody
Příprava a užívání
Kukuřičné vlasy zalijeme vroucí vodou, zakryjeme, necháme asi 10 minut vyluhovat a scedíme.
„Kukuřičný čaj pijeme neslazený dvakrát denně po obědě a po večeři jako podporu při redukční dietě, protože kukuřičné vlasy pomáhají při odvodnění a detoxikaci, působí mírně projímavě. Na zvýšení potence stačí vypít šálek čaje po obědě a po večeři," doporučuje bylinkář.
Nepřehlédněte: Cesta ke štíhlé linii: Využijte ohnivou sílu chilli papriček
Jakou kukuřici pěstovat?
Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) je jedna z forem kukuřice seté. U nás se pro sklizeň lahodného zrna nebo klasů na vaření pěstují kukuřice sladká a supersladká. V čem se liší?
„Rozdíl je v obsahu cukrů. Běžná kukuřice na zrno obsahuje v mléčné zralosti kolem 3 % cukrů, sladká kukuřice má obsah jednoduchých cukrů 7–14 %, supersladká 19–21 %. Zvláště supersladké kukuřice jsou delikátní pochoutkou, lépe se skladují a zůstávají déle sladké. Obě kukuřice jsou vhodné pro běžné pěstování na zahrádkách,“ uvádí šlechtitel a pěstitel Ing. Jan Prášil.
Přečtěte si: Chřest, lidově špargl, podporuje hubnutí i dobrou náladu. Teď je jeho sezona.
Pěstování kukuřice
Rostliny kukuřice seté cukrové jsou vysoké, takže při plánování místa dbáme na to, aby na zahradě nestínily ostatním zeleninám. Osvědčené je pěstování kukuřice na jednom záhonu s bujně rostoucími dýněmi nebo cuketami, ty stíní půdu a chrání ji před vysycháním a erozí. Kukuřici prospívá sousedství s pnoucími i keříčkovými fazolemi nebo hrachem, protože dodají kukuřici potřebný dusík.
Kukuřice setá cukrová je teplomilná zelenina, která nejlépe prospívá na místě zalitém sluncem.
Vyžaduje záhřevné, propustné písčitohlinité půdy s dostatkem vláhy. Studené, mokré půdy jsou pro kukuřici cukrovou naprosto nevhodné.
Kukuřice setá cukrová snáší čerstvý hnůj, zarytý do půdy na podzim předchozího roku. Hnojit můžeme také zkvašeným drůbežím trusem. Je schopna vybrat z půdy všechny živiny, které k růstu potřebuje. Hnojit můžeme také kopřivovou jíchou ředěnou v poměru 1 : 10; zaléváme vždy přímo ke kořenům.
Výsev semen kukuřice
Kukuřice setá cukrová je choulostivá vůči nízkým teplotám, a proto ji vyséváme na záhon až koncem května. Rané sladké a supersladké odrůdy je možné vysévat až do 20. července. Chceme-li sklízet cukrovou kukuřici delší dobu, vyséváme semena opakovaně v intervalu dvou týdnů.
Na záhon sejeme kvalitní osivo do hloubky přibližně 2,5 cm do řádků vzdálených nejméně 60 cm. Od okrajů záhonů bychom měli nechat prostor asi 30 cm.
Kukuřici si můžeme také předpěstovat 4–6 týdnů před výsadbou na záhon. Jeden týden otuženou sadbu vysazujeme v době, kdy teplota půdy stoupne nad 13 °C a ve sponu 75 x 25 cm nebo 80 x 20 cm.
Nenechte si ujít: Návod na pěstování sladké kapie od semínka až po sklizeň
Péče o kukuřici v zahradě
Po vzejití rostliny vyjednotíme na nejméně 40 cm od sebe. Když necháme více rostlin vedle sebe, kukuřice budou menší.
Během vegetace je vhodné rostliny cukrové kukuřice jemně okopávat, protože mají mělký kořenový systém, a tak k nim průběžně nahrnujeme vrstvu zeminy, abychom zvýšili stabilitu rostliny.
Dokud kukuřice nezačne kvést, zalévat příliš nepotřebuje. V období nalévání zrna kukuřici vydatně a pravidelně zaléváme.
Co dělat, když mladé rostliny kukuřice žloutnou
„Většinou za to může zamokřená a neprovzdušněná půda, která zabraňuje příjmu živin. Nejcitlivější jsou mladé rostliny, které sice po ukončení zamokření rychle zregenerují, ale zpoždění ve vývoji je patrné po celou zbývající dobu vegetace. Na trvale podmáčených místech může docházet k poškození a k odumírání horních částí rostlin. Prevencí je vybrat vhodné místo pro výsev či vysadit kukuřici a do květu rostliny nezalévat," doporučuje Ing. Prášil
Sklizeň kukuřičných klasů
Cukrovou kukuřici sklízíme v tzv. mléčné zralosti, tedy v době, kdy jsou zrna plná a roní mléčně zbarvenou šťávu. To poznáme podle toho, že rozbalíme suknice kryjící palici a do zrna jemně zatlačíme nehtem. U nezralé kukuřice je zrno vodnaté, naopak přezrálá zrna jsou už tvrdá.
Hned po sklizni se cukry v zrnech začnou měnit ve škroby a zrna ztrácejí svou sladkost, proto konzumujeme kukuřičné klasy co nejdřív po sklizni. Čím vyšší je teplota skladování, tím je odbourávání cukrů rychlejší. Supersladké kukuřice ztrácejí cukry podstatně pomaleji než sladké.
Během vegetace je vhodné rostliny cukrové kukuřice jemně okopávat, protože mají mělký kořenový systém, a tak k nim průběžně nahrnujeme vrstvu zeminy, abychom zvýšili stabilitu rostliny. Zdroj: Jan Prášil
Kukuřice v kuchyni
Sladká a supersladká kukuřice je přímo předurčena pro přímou spotřebu, dá se také dobře hned po sklizni zamrazit (celé i pokrájené klasy či jednotlivá zrna) nebo naložit do sladkokyselého a slaného nálevu. Pokud kukuřičné klasy nezamrazíme, můžeme je uchovávat jen krátce, kukuřičný cukr se totiž rychle proměňuje na škrob a zrna moučnatí.
Kukuřice se přidává do zeleninových, masových a bramborových jídel, rizot, salátů, kaší, polévek a krémů. Skvěle chutná grilovaná, pečená či restovaná na másle i jako příloha k masu.
Mladé klasy se dají jíst syrové, starší krátce povaříme v mírně oslazené vodě, abychom zvýraznili kukuřičnou chuť a vůni. Do vody, ve které vaříme kukuřici, nepřidáváme sůl – zrna by ztvrdla. Klasy kukuřice solíme až po uvaření, kukuřici nepřevařujeme.
Mladé klasy se dají jíst syrové, starší krátce povaříme v mírně oslazené vodě, abychom zvýraznili kukuřičnou chuť a vůni. Zdroj: iStock
Odrůdy kukuřice cukrové
Luminox F1 je velmi raný až raný supersladký hybrid cukrové kukuřice, jeden z nejranějších vůbec. Průměrný počet řad zrn na klasu je 14–16. Je vynikající na mražení, konzervování a přímý konzum.
Dvoubarevná Ramondia F1 je středně raný hybrid s vysokým obsahem cukrů. Velké (22 cm) kuželovité klasy obsahují 70–90 % žlutých zrn a 10–30 % bílých zrn. Díky své dvoubarevnosti poskytuje atraktivní surovinu pro všechny způsoby zpracování.
Poloraný hybrid Adika F1 je vhodný pro přímý konzum, mražení i konzervování, vyniká kvalitním žlutým zrnem s vysokým obsahem cukru. Rostlina je vysoká 180–200 cm, tvoří 1–2 silné klasy s vysokým podílem zrna – průměrně 18 řad na klasu.
Raná, supersladká kukuřice Gucio F1 se zlatožlutými zrny s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Klasy dorůstají výšky 22–28 cm. Spolehlivá odrůda dorůstající do výšky 170 cm.
Odrůda Elan F1 je velmi raný hybrid. Tmavě žlutá zrna mají příjemnou, sladkou chuť. Patří k nejdříve dozrávajícím hybridům cukrové kukuřice, průměrně má na klasu 16 řad zrn.
Longa F1 je středně raný supersladký hybrid kukuřice seté cukrové se špičkovou kombinací úrody a výjimečné chuti, na klasu má průměrně 16–18 řad zrn.
Zdroje: šlechtitel a pěstitel Ing. Jan Prášil, bylinkář Martin Kolár, bylinkovo.cz, cs.wikipedia.org
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
