Hloh, trnka a mahonie: Vysazujte okrasné dřeviny pro včely

Už to nebude dlouho trvat a zahrady nám nejen rozkvetou, ale v ideálním případě se i rozeznějí bzukotem včel. Proč všechny včelky, ale také čmeláky, pestřenky nebo motýly do zahrady lákat, je všem nad slunce jasné. Potřebujeme je jako opylovače. Ale jak to udělat? Vysaďte na svou zahradu třeba okrasné dřeviny, kterým žádná včela ani čmelák neodolají.

Jen málokdo má tak velkou zahradu, aby na ní mohl vysadit statné stromy, jako jsou lípa srdčitá nebo vrba jíva, a přitom právě za nimi se včely slétají z celého širokého okolí. Podobnou funkci, tedy lákadla pro včely, však dokážou zastat i daleko drobnější dřeviny, keře i stromky.

Pro hmyz je důležité nejen množství květů a obsah nektaru a pylu v nich, ale také délka kvetení a postupné nakvétání jednotlivých druhů po co nejdelší období. Ideálně od brzkého jara, co nejdéle do podzimu.

Čimišník (Caragana)

Nevelký opadavý strom nebo keř z čeledi bobovitých, který v červnu až červenci vykvétá zářivě žlutými květy, které se později promění ve válcovité lusky. Květy jsou plné nektaru pro včely a my můžeme konzumovat plody, které se dají využít podobně jako čočka.

Čimišník je velmi užitečný strom i pro zahradu, protože dokáže vylepšovat půdu, ve které roste. Na jeho kořenech žijí bakterie, které vážou vzdušný dusík a obohacují tak zeminu o důležitý prvek. Vzhledem ke svému původnímu rozšíření na Sibiři a v Mongolsku je plně mrazuvzdorný až do –30 °C.

Čimišník (Caragana) Zdroj: iStock

Hloh obecný (Crataegus laevigata)

Hloh obecný je náš původní druh hlohu, který roste ve tvaru keře i stromu až do výšky 8 m. Bílé až narůžovělé květy vykvétají od května do konce června a mají trochu nepříjemný zápach, který však užitečný hmyz, na rozdíl od nás, naopak přitahuje.

Hloh preferuje polostinná místa s dostatkem vláhy a živin. Hlohy často rostou na okrajích smíšených nebo listnatých lesů.

Hloh obecný (Crataegus laevigata) Zdroj: iStock

Jabloň okrasná (Malus x purpurea)

Okrasné jabloně vykvétají v květnu jako všechny ostatní druhy jabloní a jejich květy se liší jen větší pestrostí, protože vykvétají od bílé přes všechny odstíny růžové, červené, fialové až po skoro vínovou barvu, ale jejich květy mohou být i plnokvěté. Stromky bývají na jaře nádhernými květy doslova obaleny.

Později se na jabloních vytvoří miniaturní jablíčka, která jsou sice stejně jedlá jako běžná jablka, ale trpká a nechutná. Hodí se však na výrobu nejrůznějších dekorací, klidně i vánočních, protože vydrží krásná po velmi dlouhou dobu.

Jabloň okrasná (Malus x purpurea) Zdroj: iStock

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Stálezelený keř, který dorůstá do výšky 1–2 m, s lesklými, tuhými a pichlavými listy. Bohatá žlutá květenství se objevují od dubna do května, později se vyvíjejí namodralé plody.

Mahonie patří mezi naprosto nenáročné dřeviny, vhodné do polostínu, ale klidně i do úplného stínu.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) Zdroj: iStock

Pámelník (Symphoricarpos)

Hustě větvený, opadavý a téměř nezničitelný keř, který se často až nekontrolovatelně rozrůstá pomocí odnoží po okolí výsadby. Kvete od června do srpna a po odkvětu se začínají vytvářet známé bílé kuličky, které mají v oblibě především děti. Při rozšlápnutí kuličky hlasitě práskají. Pámelníky sice pocházejí ze Severní Ameriky, ale u nás se chovají jako doma.

Pámelník (Symphoricarpos) Zdroj: iStock

Ruj vlasatá (Rhus cotinus)

Říká se jí i škumpa vlasatá a bývá často vysazována do parků. Roste ve tvaru rozložitého keře. Nepříliš výrazné drobné bledě žlutozelené květy vykvétají během června až července v latnatých květenstvích dlouhých až 30 cm. Malý počet opylených květů se promění v plody, malé hnědé peckovice. Ostatní květy odpadnou, zbylé stopky se prodlouží a vyrostou na nich dlouhé narůžovělé až červené chlupy.

Ruj vlasatá (Rhus cotinus) Zdroj: iStock

Svída krvavá (Cornus sanquinea)

Roste ve tvaru menšího stromu nebo keře, na podzim se listy zbarvují do nádherných, červených odstínů, později opadávají. Vykvétá v květnu nebo během června bílými, nepříjemně vonícími květy. Po opylení se vytvářejí modročerné peckovice.

Svída krvavá (Cornus sanquinea) Zdroj: iStock

Trnka obecná (Prunus Spinoza)

Listnatý, opadavý strom nebo keř, který je doma v Evropě, Asii i v severní Africe. Dorůstá do výšky 2–5 m, má drobnější, oválné listy a větve trnky mají nepříjemné trnovité výběžky.

Trnky vykvétají velmi brzy, od března do dubna, drobnými bílými kvítky. Pro časné kvetení patří trnky mezi velmi důležitou první včelí pastvu.

Trnka obecná (Prunus Spinoza) Zdroj: iStock

Zlatice (Forsythia)

Zlatice bývá všeobecně známá pod jménem zlatý déšť, toto označení však správně patří jiné dřevině. Zlatice vykvétají velmi brzy, od března do dubna, nápadnými a velmi četnými květy, kterými bývají větve doslova obsypané. Teprve po odkvětu se na větvích objevují i listy.

Zlatice (Forsythia) Zdroj: iStock

Zdroj: https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/657-dreviny-vhodne-pro-vcely; https://www.puvodnikere.cz/kategorie/puvodni-kere/?gclid=CjwKCAiA0JKfBhBIEiwAPhZXD99PZQLctFIi_fFWRuyMwi3VzUxJWHjQhbWM2jh7jfWZjcWF_PtJ7RoCrgMQAvD_BwE