Hnilák smrkový je vzácná rostlina bez zelených listů. Roste v našich jehličnatých lesích

Hnilák smrkový (Monotropa hypopitys) Zdroj: iStock

Učili jste se ve škole, že v listech rostlin probíhá chemický proces zvaný fotosyntéza? Existují i výjimky! Jednou z nich je hnilák smrkový, rostlina bez zelených listů.

Hnilák smrkový (Monotropa hypopitys)

Ještě stále můžete při hledání hub v tmavých jehličnatých lesích potkat i zvláštní nezelenou rostlinu, zvanou jen málo přitažlivě hnilák smrkový.

Hnilák smrkový (Monotropa hypopitys) Zdroj: iStock

Roste téměř po celé Evropě mimo jejích nejjižnějších částí, v Asii i v Severní Americe. I v ČR je občas k vidění, ale ne v hojném počtu, spíše ojediněle a ve vyšších polohách. Hnilák smrkový patří mezi ohrožené druhy naší květeny, a je tak zařazen na Červený seznam cévnatých rostlin České republiky.

Proč může žít hnilák bez chlorofylu?

Hnilák je vytrvalá bylina bez chlorofylu, která žije v symbióze s půdními houbami, díky kterým získává živiny potřebné ke svému vývoji. Jedná o rostlinu, jež ke svému životu nepotřebuje světlo, které je pro ostatní rostliny životně důležité (potřebují ho právě k fotosyntéze).

Hnilák smrkový (Monotropa hypopitys) Zdroj: iStock

Hnilák je symbioticky propojen jak s houbami, tak zprostředkovaně i se zelenými rostlinami, s jehličnatými stromy. Transportem přes prostředníky, houby, čerpá od stromů životně důležité cukry.

Jak v lese poznáte hnilák smrkový

Hnilák si nemůžete nikdy splést s jinou rostlinou. Většinou roste na holém jehličí nebo v blízkosti mechu. Má krátký propletený kořen, ze kterého vyrůstá jedna nebo více lodyh, které jsou žluté nebo rezavě hnědé, vysoké 10-25 cm. Lodyhy jsou silné, porostlé střídavě přisedlými šupinami. Na konci lodyhy bývá hustý hrozen oboupohlavných květů. Hnilák roste jako trvalka, která na podzim usychá, a na jaře vyraší z přezimujícího kořene zase znova. Je zajímavé, že hnilák nemusí vyrůst každý rok. Nepříznivé roky přečká jenom jako kořen.