reklama

Znáte národní květiny evropských států? Kdo má bodlák a kdo konvalinky?

Simona Sedláčková
14. června 2020
Ne vždy se jedná o květinové symboly oficiální, některé se prostě jen tak tradují, jiné si lidé zvolili v národním hlasování. V každém případě je zajímavé, jaké květiny si získaly srdce evropských národů.
reklama

Anglie – hyacintovecbritský

Tradiční anglickou národní květinou je červená růže, která je často součástí symbolů některých sportovních svazů. Ale květinou, kterou si lidé sami zvolili vhlasování vroce 2002, je hyacintovník britský.

Hyacintovec britský (Hyacinthoides non-scripta)

Blízce příbuzná hyacintů a ladoněk, která se vyskytuje pouze vjihozápadní Evropě. Vytrvalá cibulovina sjasně modrými až modrofialovými květy. Roste převážně ve světlých, listnatých lesích, kde vytváří obrovské modré koberce.

Česká republika – mateřídouška

Všichni víme, že symbolem České republiky je strom, lípa, ale při jedné neoficiální rozhlasové anketě zvítězila mezi květinami jednoznačně voňavá mateřídouška.

Mateřídouška (Thymus)

Mateřídouška, blízká příbuzná tymiánu, roste na osluněných stráních a lukách i na okrajích lesů. Vyžaduje hodně slunce a tepla a suchou, kamenitou půdu.

Finsko – konvalinka

Finsko si svou národní květinu, konvalinku, zvolilo vroce 1967. Proč? Možná proto, že konvalinky jsou symbolem správného rozhodnutí.

Konvalinka (Convallaria)

Vytrvalá jedovatá bylina, která roste po celé Evropě svýjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. Dorůstá do výšky asi 20 cm a během května až června vykvétá bílými zvonkovitými květy. Vlistnatých lesích často vytvářejí konvalinky obrovské voňavé koberce.

Francie – levandule

Když se řekne Francie, většinou si lidé vybaví i levanduli, ačkoliv je Francie obrovská a levandule se pěstuje pouze vjejí jihovýchodní části, vProvence. Vkaždém případě ksobě Francie a levandule neodmyslitelně patří.

Levandule (Lavandula angustifolia)

Aromatická, léčivá bylina zčeledi hluchavkovitých. Je to vytrvalý polokeř, který včervnu vykvétá klasy nádherně voňavých, fialových květů. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu a hodně slunce.

Holandsko – tulipán

O tom, že je Holandsko zemí tulipánů, snad není pochyb. I když prvními, kdo se do tulipánů zamilovali, byli Turci. Odtamtud si cibulky přivezl velvyslanec rakouského dvora do Vídně a až pak do Holandska. Vkaždém případě dnes najdete vHolandsku tulipány opravdu na každém rohu a snad na všech suvenýrech. Nejkrásnější tulipánová pole můžete spatřit vholandském Keukenhofu.

Tulipán (Tulipa)

Vytrvalá cibulovina, původem zČíny, spodlouhlými čárkovitými listy a obvykle jedním květem. Je známo asi 100–150 druhů tulipánů vmnoha kultivarech.

Chorvatsko – kosatec

Chorvatsko si svou národní květinu zvolilo až vroce 2000. Chorvatská akademie věd a umění tak učinila na výstavě květin vJaponsku. Po celém Chorvatsku roste 12 divokých druhů kosatce a voblasti národního parkuKrka rostou zákonem chráněné endemické druhy chorvatský kosatec (Iris croatica), kosatec ilyrský (Iris illyrica) a kosatec žlutý (Iris pseudacorus).

Kosatec (Iris)

Kosatce jsou vytrvalé rostliny soddenky, cibulemi nebo hlízami, smečovitými listy. Nápadné květy mívají nejčastěji fialovou barvu.

Rakousko – protěž

Národní květinou Rakouska je protěž alpská, německy edelweiss. Tento symbol byl zvolen roku 1907 rakouským císařem Františkem Josefem I. jako označení rakousko-uherských regimentů. Vojáci nosili tento symbol na límci.

Protěž alpská nebo plesnivec alpský (Leontopodium alpinum)

Žádný jiný symbol neuvidíte na suvenýrech zAlp častěji. Je to vytrvalá bylina, pokrytá bílou plstí. Dorůstá do výšky 5–30 cm a vykvétá od července do srpna žlutobílými květy. Roste vysoko vhorách, vnadmořské výšce 1 800–3 000 m. Je chráněnou rostlinou.

Skotsko – bodlák

Národní květinou Skotska je bodlák. Kvolbě této květiny se váže působivá legenda, ale jak to bylo ve skutečnosti, už dnes těžko zjistíme. Legenda praví o dánské jízdě, která přijela zaútočit na skotský hrad. Útok měl proběhnout v noci, tiše a nečekaně. Když vojáci začali bosky překonávat vodní příkop, pozdě zjistili, že v něm není voda, ale bodláky. Proč byli okamžitě prozrazeni, asi tušíme. Jako národní symbol byl bodlák užíván nejméně od 15. století, kdy se roku 1470 objevuje na stříbrných mincích. Dokonce byl vobdobí vlády krále Jakuba III. založen i Řád bodláku (anglicky:The Most Ancient and Most Noble Order of the Thistle).

Bodlák obecný (Carduus acanthoides)

Jednoletá či dvouletá rostlina vysoká až 200 cm, se vzpřímenou lodyhou. Ostnité listy vyrůstají vrůžici, ale obrůstají i lodyhu. Vykvétá včervnu až červenci zářivě fialovými květy. U hmyzu je velmi oblíbený.

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama