Echinacea je stejně krásná jako léčivá. Jak pěstovat nenáročnou trvalku a domácí antibiotikum
Echinacea, česky třapatkovka, se snadno pěstuje na zahradě i na balkoně, nadělá spoustu parády a navíc se přirozeně postará o zdraví celé rodiny. Echinacea pochází z Ameriky, kde ji indiánské kmeny používaly k hojení zánětů, při zažívacích potížích, bolesti v krku i proti hadímu uštknutí. V Evropě se objevila jako dekorativní květina a teprve na počátku 20. století začaly první pokusy o její terapeutické využití.
Echinacea, česky třapatkovka (postaru třapatka) je poměrně mohutná rostlina s purpurovými květy, která připomíná kopretinu. Jméno echinacea je odvozeno od řeckého slova echinos, což znamená ježek. Ze středu vystupují pichlavé ježaté útvary, soubory drobných květů uprostřed složeného květenství, nastavené jako by k obraně. Echinacea kvete většinou až druhým rokem a pak jako trvalka zůstává na záhonu mnoho let. Na záhoně doroste až do výšky 140 centimetrů ve struktuře rozvětveného keříku.
Echinacea účinky
Echinacea pomáhá při chorobách z nachlazení. „Nejúčinnější je při prvních příznacích onemocnění. Užívání zkracuje dobu onemocnění, zmírňuje jeho průběh a zabraňuje recidivám. Přípravky z echinacei se používají vnitřně, nejlépe ve formě kapek, tedy extraktu z kořenů nebo květů. Echinaceová kúra by neměla trvat déle než jeden měsíc. Pokud ji potřebujete zopakovat, nechte si mezi dvěma kúrami alespoň týdenní pauzu,“ doporučuje bylinkář Martin Kolár.
- Echinacea stimuluje buňky imunitního systému, které jsou klíčovou zbraní v boji proti infekci. Aktivuje bílé krvinky, které jsou potom schopné pohltit a likvidovat bakterie a viry v napadeném organismu a také produkovat protilátky.
- Echinacea vykazuje značnou antibiotickou aktivitu. Preventivním a pravidelným užíváním se dá zvýšit odolnost proti běžným infekčním onemocněním.
- Echinacea normalizuje imunitní odpověď i při autoimunitních stavech, například při ekzému.
Z devíti druhů třapatkovky jsou léčivé tři
- Echinacea purpurea – třapatkovka nachová – bývá vysoká až 140 centimetrů a má mnohočetný hnědý svazčitý kořen, listy jsou drsné, podlouhle vejčité až trojúhelníkové se zubatými okraji. Purpurové květy jsou 4–6 cm dlouhé. Nejznámější třapatkovka nám nejvíce pomůže v boji s běžným nachlazením, kašlem, rýmou a infekcí močových cest. Má blahodárný vliv na imunitní systém.
- Echinacea angustifolia – třapatkovka úzkolistá – dorůstá výšky 1 metru a má šedohnědé kořeny. Listy jsou drsné, podlouhlé a po obou stranách chlupaté. Světle purpurové květy tvoří řidší paprsek. Tento druh se vyznačuje vyšším obsahem léčivých látek než Echinacea purpurea. Má výrazný vliv na posílení imunitního systému, účinkuje proti bakteriím a virům, doporučuje se při zánětlivých onemocněních.
- Echinacea pallida – třapatkovka bledá – je vysoká zhruba 120 centimetrů a hodně se podobá třapatce úzkolisté, jen úzké jazykové květy jsou výrazně ohnuté směrem k lodyze a relativně dlouhé. Má bílý pyl. Třapatkovka bledá je nejlepším pomocníkem při léčení i prevenci chřipky. Podporuje obranyschopnost a dodává organismu sílu a energii, bez nichž se boj s nemocí neobejde.
Z devíti druhů třapatkovky jsou léčivé tři: třapatkovka nachová, třapatka úzkolistá a třapatka bledá Zdroj: iStock
Z devíti druhů třapatkovky jsou léčivé tři: třapatkovka nachová, třapatka úzkolistá a třapatka bledá Zdroj: iStock
Tinktura z kořene echinacei proti chřipce
Ingredience
- 100 g drceného kořene třapatkovky (nejlépe třapatovky bledé)
- 500 ml vodky
Příprava
Drcený kořen přelijeme alkoholem a necháme nejméně dva týdny za občasného protřepání macerovat při pokojové teplotě v uzavřené nádobě. Pak tinkturu přefiltrujeme.
Užívání
K prevenci chřipky se používá jedna lžička tinktury ráno nalačno, v době chřipkové epidemie přidáme jednu lžičku i večer. V době nemoci se doporučuje užívat jednu lžičku každé 3 hodiny.
Kapky z květů echinacei proti nachlazení
Ingredience
- 1 díl okvětních lístků třapatkovky nachové
- 4 díly vysokoprocentního čirého alkoholu
Příprava
Okvětní lístky zalijeme vysokoprocentním alkoholem (stačí vodkou). Uzavřeme a za občasného protřepání necháme nejméně 3 týdny macerovat, potom tekutinu přefiltrujeme a nalijeme do tmavé lahvičky.
Užívání
„Její okamžitý účinek je poměrně krátký, proto ačkoli je preventivní užívání tinktury vhodné v dávkách max. 20 kapek třikrát denně, pokud právě propuká některá z chorob z nachlazení, ihned si dopřejeme až 50 kapek a posléze užíváme každé dvě hodiny 10 kapek po dobu dvou až tří dnů, až do vymizení potíží. Čím dříve po extraktu sáhneme, tím větší je šance propukající onemocnění zastavit,“ radí bylinkář.
Tinktura z květů echinacei pomáhí při nachlazení Zdroj: istock.com
Echinaceový sirup proti kašli
Ingredience
- 5 vrchovatých lžic čerstvých květů třapatkovky nachové
- 500 ml vody
- 1 velký citron
- 500 g medu
Příprava
Květy nakrájíme, dáme do studené vody a pomalu přivedeme k varu. Sejmeme a necháme přikryté vychladnout. Scedíme. Přidáme šťávu vymačkanou z citronu a med. Pečlivě promícháme. V kastrolu zahřejeme a při mírné teplotě necháme opatrně probublávat – nevaříme – do sirupové konzistence.
Užívání
Echinaceový sirup z užíváme po 1 lžičce až třikrát denně. Sirup pomáhá při chorobách z nachlazení, především při úporném kašli.
Jak na pěstování echinacei
Nenáročná dekorativní léčivá rostlina se hodí k pěstování na trvalkových záhonech i v nádobách na balkoně. Je vhodná i k řezu, protože ve váze vydrží poměrně dlouho.
- Echinacea miluje slunce, proto bychom ji měli dát na světlé a slunné místo, ale nevadí jí ani mírný polostín. Nevyhovují jí otevřené, větrné prostory.
- Daří se jí v dobře propustné, sušší hlinitopísčité zemině. Není ale nijak náročná a spokojí se i s chudšími kamenitými půdami. Rostliny jsou tolerantní k suchu, nesnášejí přemokření.
- „Semena vyséváme v březnu do studeného pařeniště nebo doma do truhlíku za oknem. Vzrostlé sazeničky vysazujeme v druhé polovině května na záhon nebo do nádob. Předpěstované sazenice můžeme také koupit v zahradnictví. Starší, dobře rostlé rostliny můžeme množit dělením trsů,“ radí pěstitel Jan Prášil.
- Po skončení vegetačního období rostlinu sestřihneme a zahrneme půdou nebo mulčem. Není to ale nutnost, protože třapatka je mrazuvzdorná.
Sběr echinacei
- Terapeuticky se využívají všechny části rostliny – květ, list, stonek a kořen, ve kterém jsou účinné látky koncentrovány nejvíce.
- Květy a listy se sbírají v době květu od června do září.
- Suší se ve stínu při teplotě do 30 °C.
- Kořen sbíráme v září a říjnu, podélně ho rozřízneme, omyjeme a usušíme nejlépe umělým teplem do 45 °C.
- Kořeny však doporučujeme vykopávat jenom tehdy, když už je bylinka dostatečně rozrostlá. Jinak bychom ji mohli poškodit.
V Evropě se třapatky objevily zhruba před 330 lety, nejdříve jako okrasné květiny. Teprve na přelomu 19. a 20. století se začaly používat jako léčivé rostliny, zejména v lidovém léčitelství. Zdroj: istock.com
V Evropě se třapatky objevily zhruba před 330 lety, nejdříve jako okrasné květiny. Teprve na přelomu 19. a 20. století se začaly používat jako léčivé rostliny, zejména v lidovém léčitelství. Zdroj: istock.com
Indiáni a léčení echinaceou
Indiánské kmeny po staletí echinaceu používaly k hojení ran a jako prostředek proti hadímu uštknutí. „Například příslušníci kmene Omaha používali šťávu z čerstvých rostlin na záněty a poranění kůže, kaši z rozemletých kořenů jako anestetikum při bolestech končetin, infekčních chorobách a při pobodání hmyzem a uštknutí hady. U kmene Delaware se užívala echinacea k léčení kapavky, příslušníci kmene Choctaw zase žvýkali kořeny při kašli a zažívacích problémech. Echinacea se postupně stala nejpoužívanější léčivkou Evropanů při osídlování Ameriky. Pro ně platilo, že když se na poraněné místo přiloží mezi kameny roztlučený kořen echinacei, zahojí se všechny rány. Květy i kořen využívali také jako univerzální prostředek proti všem infekčním chorobám, včetně pohlavních,“ píše se v knize Léčivé rostliny třetího tisíciletí.
V Evropě se třapatky objevily zhruba před 330 lety, nejdříve jako okrasné květiny. Teprve na přelomu 19. a 20. století se začaly používat jako léčivé rostliny, zejména v lidovém léčitelství.
Zdroje: bylinkář Martin Kolár, Léčivé rostliny třetího tisíciletí (P. Valíček, L. Kokoška, K. Holubová), pěstitel Jan Prášil