Jak pěstovat kopr, aromatické koření, které ulehčuje trávení i kašel

Výrazně aromatický kopr zdobí v létě zeleninové záhony a pak sklenice s naloženými okurkami. A je tu někdo kdo nezná koprovku nebo kulajdu? Asi ne! Navíc kopr pomáhá s trávením a lépe se s nim usíná. Kopr je nenáročný a jeho pěstování zvládne snad úplně každý. Kdo nemá zahrádku, může ho pěstovat doma v truhlíku za oknem nebo na balkoně.

Kopr vonný (Anethum graveolens) s charakteristickou vůní je rostlina je bohatá na vitaminy C, B i A, z minerálů obsahuje železo, vápník, hořčík, draslík a měď. Je zdrojem vlákniny, omega-3 a 6 mastných kyselin a kyseliny listové i pantothenové.

Kopr pomáhá trávení i tiší kašel

Jako mnohé jiné bylinky se do jídel přidává jako koření proto, aby ulehčil trávení. Pomáhá totiž při poruchách zažívacího traktu a zvyšuje chuť k jídlu. Působí močopudně, pomáhá tišit kašel a lépe se po něm usíná. Podporuje tvorbu mléka u kojících matek. Žvýkání koprových semen se doporučuje pro zahnání ní škytavky a také přináší vonný dech, takže se dá použít i jako žvýkačka.

Kopr vonný (Anethum graveolens) je oblíbené aromatické koření i léčivá bylina Zdroj: Pixabay

8 pravidel pěstování kopru vonného

Kopr je na pěstování nenáročná aromatická zelenina. Vyhovují mu hlinité, dobře propustné a lehčí půdy s dostatečnou zásobou živin. Nesnáší půdy těžké, zamokřené a kamenité. Je velmi citlivý na hnojiva obsahující chlór, kopr ale není nutné přihnojovat.
Kopr si libuje na světlém slunečném místě, přílišné sucho, chlad amokro mu vadí.
S výsevem kopru začínáme v dubnu a pokračujeme pravidelně každé dva až tři týdny až do srpna. Jen tak budeme mít celé léto po ruce čerstvou voňavou nať.
Semínka kopru vyséváme přímo na záhon nahusto do hloubky 1,5–2 cm (vyžaduje mělký výsev) do řádků zhruba 20 cm vzdálených, semínka lehce zahrneme a opatrně zavlažíme. Vzejde za zhruba tři týdny.
Mladé rostlinky vyjednotíme na vzdálenost asi 15 cm. Zporostu odstraňujeme plevel a půdu kypříme.
V dalších letech někdy na zahradě ani nemusíme kopr vysévat, protože se vysemení sám a brzy na jaře se objeví na záhoně první voňavé rostlinky.
Výhodné je pěstování kopru přiséváním mezi jinou zeleninu. Kopr jako přirozený odpuzovač dřepčíků a bělásků zelných podporuje a ochraňuje především okurky, mrkev, brokolici, saláty a zelí, prospívá také bramborám a jahodám.
Mladou zelenou nať 15–20 cm vysokou sklízíme do svazečků, ke konzervování a sušení můžeme sklízet nať až do doby květu. Vyšší a kvetoucí kopr se nechává jako koření při zavařování zeleniny. Nať můžeme taky jen seříznout a nechat obrůst jako např. petrželku, ale koprová nať je v obrůstání nevyrovnaná a rostliny dříve vykvétají.

Výhodné je pěstování kopru přiséváním mezi jinou zeleninu. Kopr jako přirozený odpuzovač dřepčíků a bělásků zelných podporuje a ochraňuje především okurky, mrkev, brokolici, saláty a zelí, prospívá také bramborám a jahodám. Zdroj: iStock

Co děláme spatně, když nám kopr chřadne

Nať rychle žloutne

V době vegetace dbáme na pravidelnou a hlavně přiměřenou závlahu podle aktuálního počasí. V suchých podmínkách nať rychle žloutne, stejně tak, když je chladno a mokro.

Kopr hnědne

Rostliny prohlédneme, jestli nejsou napadeny mšicemi. V tom případě si připravíme kopřivový postřik. Kopřiva dvoudomá obsahuje kyselinu křemičitou, která pomáhá vítězit nad tímto hmyzem. Kolem 500 g čerstvě utržené kopřivy nebo zhruba 100 g sušené zalijeme 5 litry studené vody, zakryjeme a necháme 2 dny macerovat. Napadenou rostlinu roztokem postříkáme jen jednou. Pokud kopřiva nepomůže, raději zasejeme nová semínka na jiné místo.

S výsevem kopru začínáme v dubnu a pokračujeme pravidelně každé dva až tři týdny až do srpna. Jen tak budeme mít celé léto po ruce čerstvou voňavou nať. Zdroj: Jan Prášil

Kopr v kuchyni

V kuchyni se kopr vonný používá především jako dochucovadlo k rybám a vařenému masu i syrové zeleniny, do smetanových omáček a polévek, pomazánek, dipů a salátů. Koprová nať je důležitou součástí jak bylinkového octa, tak nálevu na nakládanou zeleninu. Vynikající je například na chleba s máslem a s ředkvičkami.

Na zimu konzervujeme nasekané koprové natě do soli či do octa. Výborně se dají zmrazit. Sklizenou nať lze dobře sušit ve stínu, při umělém dosoušení nesmí teploty překročit 35 °C, jinak voňavý a velmi snadno prchavý éterický olej vytěká; proto přidáváme kopr do teplého jídla až těsně před podáváním. Sušený kopr uchováváme v dobře těsnících nádobách.

Semena mají ostřejší chuť než listy. Přidávají se čerstvé, sušené nebo pražené do zeleninových jídel, polévek a pečiva.

Kopr se používá jako dochucovadlo mj. do smetanových omáček a polévek, pomazánek, dipů a salátů Zdroj: iStock

Doporučené odrůdy pro pěstování kopru vonného

Compact

Kompaktní odrůda Compact, určená pro pěstování v truhlících a květináčích. Vyniká jemnou kořenitou chutí a bohatou zelenou hmotou. Rostlina je nízká, v plném růstu 30–40 cm vysoká, bohatě olistěná s tmavě zeleným listem.

Kopr vonný : kompaktní odrůda Compact, určená pro pěstování v truhlících a květináčích. Zdroj: SEMO

Oliver

Poloraná odrůda Oliver je vysoce výnosná, silně aromatická, vhodná pro přímou kuchyňskou úpravu, ke konzervaci, sušení a mražení. Vegetační doba 60 až 75 dnů.