návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA: Jak pěstovat zdravé kapustičky a mít celou zimu čerstvé vitaminy

Aktualizováno: 07.06.2021
RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA: Jak pěstovat kapustičky a mít čerstvé vitaminy celou zimu po ruce
Autor: istock.com RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA: Jak pěstovat kapustičky a mít čerstvé vitaminy celou zimu po ruce
Růžičková kapusta má typickou chuť a nezaměnitelnou vůni, které ale ne každému sedí, což je škoda. Kuličky těsně semknutých listů růžičkové kapusty totiž v sobě skrývají spoustu vitaminů a dalších látek, které naše tělo potřebuje ke zdravému provozu. Kapustičky pomáhají zejména proti stresu, depresím, psychickému i fyzickému vyčerpání a hlavně v zimě přirozeně posilují imunitu. Poradíme vám, jak růžičkovou kapustu pěstovat, protože kdo ji má na zahradě, může v průběhu zimy kapustičky sklízet přímo ze záhonu a mít ceněné vitaminy B a C stále po ruce. Máme pro vás taky spoustu zajímavých receptů, jak růžičkovou kapustu upravit, aby co nejlépe chutnala.

reklama

Růžičková kapusta (Brassica oleracea L. convar. gemmifera) obsahuje vysoké množství vitaminů B, E a C, významný je také obsah draslíku, manganu, vápníku, hořčíku a dále glycidů, bílkovin a vlákniny. Růžičková kapusta je zdrojem thiaminu (vitamin B1) a kyseliny listové (vitamin B9). Oba vitaminy je potřeba neustále do těla dodávat, protože se v něm dlouho neskladují pro pozdější použití a jejich přebytky se z něj vyplavují. Růžičková kapusta  dokáže tyto vitamíny doplňovat zároveň. Thiamin i kyselina listová jsou nesmírně důležité pro duševní svěžest, soustředění, odolnost vůči stresu i pro fyzickou výkonnost. Zvýšenou spotřebu mají těhotné i kojící ženy, kuřáci, konzumenti alkoholu nebo děti v pubertě. Dříve byla kapusta ceněná i proto, že během zimy sloužila jako jedna z mála čerstvých zdrojů vitaminu C. Vařením a pečením se thiamin, kyselina listová i vitamin C ničí, proto růžičkovou kapustu nevaříme a nepečeme příliš dlouho. Růžičková kapusta působí jako mírné diuretikum, podporuje tedy vylučování nadměrného množství vody z těla, tím také napomáhá k detoxikaci. Přispívá k zesílení produkce inzulínu, takže je skvělá pro diabetiky. Velkou výhodou je její nízká kalorická hodnota, takže by neměla chybět na talíři vyznavačů zdravé stravy i všech, kdo chtějí zhubnout.

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA (Brassica oleracea L. convar. gemmifera)  se od ostatních druhů kapusty odlišuje tím, že malé kuličky (růžičky) vyrůstají na 30–100 cm dlouhém stonku
Autor: Jan Prášil RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA (Brassica oleracea L. convar. gemmifera) se od ostatních druhů kapusty odlišuje tím, že malé kuličky (růžičky) vyrůstají na 30–100 cm dlouhém stonku

9 pravidel pěstování růžičkové kapusty

  1. Růžičková kapusta se od ostatních druhů kapusty odlišuje tím, že malé kuličky (růžičky) vyrůstají na 30–100 cm dlouhém stonku. Tyhle kapustičky se skládají z těsně semknutých drobných listů, na povrchu jsou zelené a uvnitř žlutozelené.
  2. Růžičková kapusta vydrží na záhonu přes zimu, odolává totiž mrazu až do zhruba –15 °C. Vegetační doba je dlouhá, v rozmezí 170–240 dní podle odrůdy.
  3. Pro pěstování růžičkové kapusty jsou nejvhodnější úrodné, středně těžké hlinité, mírně zásadité půdy dobře zásobené živinami. Ideální je záhon při podzimním rytí pohnojit rozleženou chlévskou mrvou nebo kvalitním kompostem.
  4. Nejlepšími sousedy i předplodinami růžičkové kapusty jsou rajčata, celer, hrášek, fazole a brambory. Růžičkové kapustě se daří s heřmánkem a brutnákem, tyhle byliny podporují její růst a vytváření pevnějších kapustiček. Naopak nemá ráda sousedství salátu a špenátu.
  5. Semena na předpěstování vyséváme v dubnu. Když jsou sazeničky vysoké 10–15 cm, což je za zhruba 7 týdnů, přesazujeme je na venkovní stanoviště (nejpozději do poloviny června, pozdější výsadby již nevytvářejí růžičky) do sponu 50 × 70 cm. Při výsadbě dbáme na to, abychom sazenice vysazovali o 2–3 cm hlouběji, než byla původní sadba. Můžeme mulčovat slámou, posekanou trávou nebo netkanou textilií.
  6. Záhon po dobu vegetace udržujeme bez plevelů. Za suchého počasí, zvláště koncem léta, růžičkovou kapustu vydatně zaléváme.
  7. Pokud se vzrostlé rostliny kymácejí, přivážeme je jednotlivě k opoře a pravidelně přihrnujeme ke stonkům zeminu, rostliny díky tomu pustí do hloubky další kořeny a už se nevyvrátí.
  8. Rostlinám koncem srpna nebo začátkem září zaštípneme/ulomíme růstový vrchol, abychom podpořili tvorbu a stejnoměrný vývoj a množství kapustiček. Velké boční listy podle potřeby otrháváme, aby k růžičkám šlo víc slunce. Spodní listy stejně na podzim většinou žloutnou.
  9. Kapustičky zhruba velikosti vlašského ořechu sklízíme postupně podle potřeby od října po celou zimu až do dubna příštího roku. Z rostliny sklidíme přibližně čtvrt kila růžiček. Pokud hrozí silné mrazy, je možné rostliny na zimu přesunout do pařeniště. Jednorázově sklizené růžičky zamrazíme.
Kapustičky zhruba velikosti vlašského ořechu sklízíme postupně podle potřeby od října až do dubna příštího roku
Autor: Jan Prášil Kapustičky zhruba velikosti vlašského ořechu sklízíme postupně podle potřeby od října až do dubna příštího roku

Co asi děláme špatně, že nám růžičková kapusta chřadne

Nezačínají se tvořit růžičky

Když dobře rostoucí rostliny nezačnou koncem srpna tvořit růžičky, je potřeba vyříznout růstový vrchol, podpoříme tak jejich vytváření a růst. Záhon vydatně zaléváme ke kořenům a přihnojíme zhruba každé tři týdny kopřivovou jíchou nebo kostivalovým macerátem, který patří k nejcennějšímu zelenému hnojení. Přibližně 500 g nasekaných listů kostivalu zalijeme 5 litry dešťové nebo pramenité vody, necháme 3 dny macerovat a pak zředíme v poměru 1 : 4. Kapustu zalijeme ke kořenům. Podobně účinný je macerát z listů a stonků rajčat, který se připravuje stejně. Rozhodně ale nehnojíme čerstvým hnojem, protože pak by jen bujely listy, ale kapustiček by se tvořilo málo a nebyly by pevné a chutné.

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA vydrží na záhonu přes zimu, odolává totiž mrazu do zhruba -15  °C
Autor: istock.com RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA vydrží na záhonu přes zimu, odolává totiž mrazu do zhruba -15 °C

Růžičková kapusta v kuchyni

Růžičková kapusta nejlépe chutná do dvou dnů po utržení, pak snadno hořkne a ztrácí svou typickou chuť i vůni. Sklizené růžičky můžeme rychle zamrazit, je prokázáno, že když projdou mrazem, jsou jemnější. Tepelnou úpravou se thiamin, kyselina listová i vitamin C ničí, proto růžičkovou kapustu nevaříme a nepečeme příliš dlouho. Pokud jsou růžičky malé a čerstvé stačí je jen spařit horkou a osolenou vodou. Kapustičky nejčastěji používáme do polévek, buď jako jednu z mnoha přidaných druhů zeleniny, nebo i k přípravě krémové kapustové polévky. Dají se dusit s masem, především hovězím a vepřovým, výborná je i zapečená se sýrem a masem nebo přelitá bešamelem. Hodí se k těstovinám i do rizota, lze ji upravit jako nákyp, nebo jako přílohu k masu. Vynikající je na pizzu nebo do salátů. Pokud nás kapustičky nadýmají, přidáme k nim koření, zejména majoránku, tymián nebo saturejku.

Kapustičky se dají dusit a zapékat s masem a sýrem, hodí se do polévek nebo třeba na pizzu
Autor: istock.com Kapustičky se dají dusit a zapékat s masem a sýrem, hodí se do polévek nebo třeba na pizzu

Doporučené odrůdy růžičkové kapusty

Středně raná odrůda Lunet F1

Středně raná hybridní odrůda vysokého, pevného vzrůstu. Rostlina s nadprůměrným nárůstem růžiček velké velikosti tmavě zelené barvy s hladkým povrchem má vegetační dobu od výsevu do sklizně 210 dní.

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA: středně raná odrůda Lunet F1
Autor: Jan Prášil RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA: středně raná odrůda Lunet F1

Polopozdní hybridní odrůda Danet F1

Polopozdní hybridní odrůda nižšího až středního vzrůstu. Díky nižšímu vzrůstu je odolnější k vyvracení. Rostliny jsou silně olistěné s mohutnou vrcholovou růžicí. Kapustičky jsou velmi pevné, na řezu žluté, se středně dlouhým a silnějším vnitřním košťálem. Růžičky jsou na rostlině nahoře menší, směrem dolů se zvětšují.

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA: polopozdní hybridní odrůda Danet F1
Autor: Jan Prášil RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA: polopozdní hybridní odrůda Danet F1

Poloraná odrůda Groninger

Poloraná odrůda polovysokého vzrůstu má silně olistěné rostliny s mohutnou vrcholovou růžicí. Zelené až tmavě zelené listy dobře chrání růžičky před mrazem. Růžičky jsou velmi pevné, na řezu žluté, s delším a silnějším vnitřním košťálem. Pro dobrý vývoj růžiček vyžaduje dostatek vody. Bez poškození snáší i silnější mrazy. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 187 dní.

reklama

Článek je zařazen v: Růžičková kapusta (Brassica oleracea L. convar. gemmifera) , kapustičky pěstování , kapustičky recepty , růžičková kapusta odrůdy , růžičková kapusta zdraví

reklama

Přečtěte si také