Rajčata: Jak vypěstovat elixír mládí a udělat domácí kečup nebo džem

Rajče jedlé (Solanum lycopersicum) obsahuje vitaminy skupiny B, C, E, K a provitamin A, z  minerálních látek vápník, fosfor, železo, jód, draslík, hořčík, dále vlákninu, betakaroten a lykopen – rostlinné barvivo, které patří k nejúčinnějším antioxidantům, a pokud je součástí stravy, je přirozenou prevencí před rakovinou.

Rajčata mají detoxikační účinky, posilují obranyschopnost a zpomalují stárnutí. Jsou účinnými pomocníky při zánětu močových cest a prostaty, snižují hladinu cholesterolu, preventivně působí proti srdečním chorobám, jsou vhodná při křečových žilách a ateroskleróze, skvěle upravují trávení. Koupel z nati snižuje krevní tlak.

Pravidelná konzumace rajčat přispívá k pohodě a klidné mysli, zvyšuje schopnost soustředění. A protože rajčata obsahují jen minimum kalorií, můžeme si jimi zlepšit náladu i při redukčních dietách. Nejzdravější jsou rajčata v syrovém stavu. Z jídelníčku bychom měli rajčata ale vynechat, pokud trpíme dnou anebo artritidou.

12 pravidel pěstování rajčat

1. Rajče patří mezi teplomilné rostliny, a proto mu musíme na zahradě nebo na balkoně dopřát slunné, před větrem chráněné místo a kvalitní hlinitopísčitou půdu. Záhon, kde chceme pěstovat rajčata bychom měli už na podzim dobře pohnojit rozleženou chlévskou mrvou. Pokud to nestihneme, na jaře před výsadbou zapravíme do hloubky zhruba 40 cm kvalitní kompost.
2. Rajčata nevysazujeme na záhon po bramborách, paprikách, lilku a především opakovaně po rajčatech – nejméně 3 roky. Výhodné společenství je s celerem a bazalkou. Mezi rostlinky můžeme rozhodit na široko semínka heřmánku a měsíčku. Rajčata se nesnášejí s červenou řepou a hrachem, nesvědčí íjim ani sousedství brambor, cuket a dýní.
3. Nejobvyklejší doba pro vysazení sadby rajčat na záhony je polovina května po zmrzlých mužích, kdy už nehrozí noční a ranní mrazíky. Sazeničky rajčat můžeme koupit v zahradnictví nebo si je předpěstovat doma. Vyplatí se pěstovat několik různých odrůd. Základem jsou kvalitní sazenice. Musí být zdravé, nízkého vzrůstu a nejlépe by už měly mít první květní pupeny. Při nákupu se vyplatí prohlédnout listy zrubu, zda nejsou napadeny mšicemi nebo jinými škůdci.
4. Semena je vhodné před výsevem máčet přes noc v česnekovém macerátu. Asi 100 g česneku vylisujeme, zalijeme 1 l studené převařené vody, po 90 minutách scedíme a nalijeme na semínka rajčat. Druhý den je vysejeme do truhlíků či rašelinových tablet. Česnekové mořidlo chrání rostlinky proti hnilobě a plísním. Semena rajča tvyséváme 6–8 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do navlhčených výsevních substrátů, přibližně 1 semeno na 1 cm2, hloubka 0,5 až 1 cm. Na správný růst stačí teplota asi 18 ˚C. Mladé rostlinky potřebují hodně světla. Podle rychlosti růstu je můžeme ještě jednou přesadit do větších nádob tak, aby na každou sazenici připadlo 40–80 cm2.
5. Nejobvyklejší doba pro vysazení sadby rajčat je polovina května po zmrzlých mužích, kdy už nehrozí noční a ranní mrazíky. Vzdálenost sponu při výsadbě rajčat záleží na typu a odrůdě rajčete. Obecně pro tyčková počítejme s dvěma až třemi sazenicemi na metr čtvereční, u keříčkových se čtyřmi až pěti na metr čtvereční. Rajčata mají hlubší a silnější kořenový systém, díky tomu jsou schopna opatřit si živiny a vláhu zvětší hloubky a zvětší plochy.
6. Rajčata vysazujeme tzv. na vodu. Vykopeme jámu hlubší, než je délka kořenů sazenice, nalijeme do ní odstátou vodu s teplotou podobnou půdě a počkáme až vsákne. Do jámy položíme šikmo sazenici a zahrneme jámu do dvou třetin zeminou. Zalijeme ještě jednou případně dvakrát podle vlhkosti půdy. Po vsáknutí vody zasypeme jámu suchou zeminou. Už nezaléváme. Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování a rostliny, které mají kořeny ve vlhku, se rychle ujmou. Sazenice zasadíme šikmo tak, že ještě asi 15 cm stonku zahrneme zeminou. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vláhy. K tyčkovým rajčatům dáme hned při výsadbě oporu, spirálové tyčky usnadňují vyvazování.
7. Optimální teplota pro růst rajčat se pohybuje kolem 22 °C. U teplot klesajících pod 12 °C se růst zastaví a stejně nevhodná jsou i horka nad 35 °C.
8. Rajčata zaléváme zásadně ke kořenům (podmokem), snažíme se nepotřísnit listy a plody. Zaléváme ráno, slunce přes den vysuší případně zamokřené listy. Zajistíme pravidelnou vydatnou zálivku vdelších časových intervalech. Největší potřeba vody nastává vdobě tvorby plodů, menší potřeba vody je přizrání plodů. Zaléváme vždy posklizni, abychom snížili nebezpečí praskání plodů.
9. Půdu kolem rajčat udržujeme kyprou a bez plevele, osvědčené je mulčování posekanou trávou, přihnojujeme organickými hnojivy. Pozor na dusík, aby rostlina netvořila listy na úkor plodů. Vyrobit si můžeme domácí hnojivo z droždí: 20 g sušených kvasnic a 7 lžic cukru zalijeme 8 l vlažné vody, necháme přes noc, ráno dobře promícháme. Výborné jsou drcemé nebo mleté skořápky vajíček.
10. Vylamování bočních výhonů z úžlabí listů podporuje u tyčkových rajčat násadu a velikost plodů. Vylamujeme je rukou, když jsou křehké a mají velikost 5 až 10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu. Když rostlina nasadí plody, odstraníme spodní listy, zajistíme tak prosvětlení a provzdušnění rostliny. U keříčkových rajčat postranní výhony neodstraňujeme, zaštípnutím však podpoříme větvení.
11. Na balkonech a malých zahrádkách můžeme pěstovat rajčata v plastových pytlích. Vhodné jsou velké silné pytle, u kterých musíme ustřihnout roh nebo udělat otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejně jako na záhon a během růstu je vyvazujeme k opoře. Během vegetace je nutné přihnojovat vápenatými hnojivy.
12. Pěstování v květináčích a truhlících se využívá na balkonech a okenních parapetech a je vhodné pro stále oblíbenější divoká rajčata, drobnoplodé a převislé odrůdy, kterým se v omezeném prostoru dobře daří. Při výsadbě nezapomeneme vysypat dno nádoby drenážní vrstvou, která poslouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu. Rajčatům se daří v samozavlažovacích nádobách.

Co asi děláme špatně, že nám rajče chřadne

Listy i stonky rajčat hnědnou a usychají, skvrny se objevují i na plodech

Rajče napadla plíseň bramborová. Na nadzemních částech rostliny se začnou vytvářet nevzhledné šedozelené vodnaté skvrny. Ty ale působením slunce velmi brzy hnědou a mají jakoby spálenou barvu. Za vlhka se na spodní straně listů také začíná vytvářet bělavý porost. Plíseň způsobuje houba Phytophthora infestans, která doslova miluje vlhkost. Pokud nastane vlhko a teplo, tak jsou pro plíseň vytvořeny ty nejlepší podmínky. Problém je v tom, že vlhko a teplo potřebují ke svému růstu všechny rostliny.

Užitková zahrada

Dejte se do pěstování rajčat! Jsou rajčata odolná plísni realita, nebo jen sen?

Plíseň patří mezi velmi zákeřné nemoci rajčata umí potrápit i zkušeného zahradníka. Základem předcházení plísni je pochopitelně prevence. Rajčata musí být zasazena v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby se případná nákaza šířila co nejpomaleji. Rajčata zaléváme výhradně tzv. podmokem pod rostlinu a ne na listy! Jinak je také třeba rostlinu správně uvázat k opoře a důsledně ji zaštipovat. Výhodné je pěstování rajčat u zdi, kde jsou chráněna před deštěm. Přibližně od druhé poloviny června rostliny pravidelně důkladně prohlížíme. Napadené rostliny musíme odstranit a spálit! Chemickou ochranu aplikujeme až při zjištění prvních příznaků choroby, jako prevence je zbytečná. Pro prevenci je možné použít i přírodní přípravky na bázi olejů.

Dalšími neplísňovými ale neméně zákeřnými chorobami jsou stolbur a makadlovka. I ty můžete zlikvidovat, jen je potřeba začít včas.

Rajčata v kuchyni

• Rajčata jsou velmi oblíbenou potravinou, se kterou se dají dělat doslova kulinářské zázraky. Nejchutnější (i nejzdravější) jsou ve studené kuchyni, ale skvělá jsou i po tepelné úpravě.
• Rajčata se využívají v syrovém stavu jako příloha  k hlavním jídlům nebo do salátů zeleninových či těstovinových i luštěninových.
• Z rajčat se vaří vynikající polévky, omáčky, domácí kečupy, protlaky i džemy.
• Dají se zapékat, péct, plnit, nakládat, využívají se při různých úpravách masa, těstovin, luštěnin, rýže, uplatní se při pečení slaného pečiva.
• Zcela nezastupitelnou roli hrají rajčata v italské, řecké, španělské či mexické kuchyni.
• Z rajčat lze získat i rajčatovou šťávu, která je základem osvěžujících nápojů a koktejlů.
• Zkusit si můžeme udělat domácí sušená rajčata nebo je naložit. Sušená rajčata jsou základem mnoha pokrmů.

Doporučené odrůdy rajčat keříčkových i tyčkových

Rajče keříčkové Diana

Velmi raná odrůda pro těžší a vlhčí půdy. Plody jsou menší, kulovité, vyrovnané ve tvaru a velikosti, středně pevné. Tato odrůda vyniká vysokou odolností vůči plísni bramborové.

Rajče keříčkové Darinka F1

Velmi raný hybrid spevnými, téměř nepraskajícími plody. Vyznačuje se velmi rychlou dynamikou zrání, a proto je určen pro nejranější sklizně.

Rajče keříčkové Karla

Středně raná odrůda s velmi kompaktním keřem určená pro balkony a malé zahrádky. Plody jsou ploše kulovité, velké, velmi pevné s vynikající barvou dužiny. Je vhodná i na výrobu domácích kečupů a protlaků.

Rajče keříčkové Minigold

Třešňová odrůda s bohatými hrozny drobných žlutých plodů příjemné, lahodné chuti. Je nenáročná na půdu.

Rajče keříčkové Pavlína

Středně raná odrůda mohutnějšího vzrůstu s kulovitými, velmi pevnými a sladkými plody. Posběru plodů probírkou hned pozčervenání se dá skladovat 2–3 týdny.

Rajče keříčkové Tumbling Tom

Červená odrůda převislých třešňových rajčátek určených pro pěstování v závěsných nádobách nebo samozavlažovacích truhlících. Pravidelné přihnojování zvýší násadu plodů. Výrazně větví a někdy vyžaduje částečné prosvětlování – odstraňování částí výhonů tak, aby zbytečně nezahušťovaly. Odrůda je vedvou barevných variantách – Tumbling Tom Red sčervenými plody a Tumbling Tom Yellow splody žlutými.

Tyčkové rajče Torino F1

Rychle rostoucí rajče do nepohody. Tvoří pevné, zploštělé plody střední velikosti (80–100 g), které téměř nepraskají. Skladovatelnost plodů je 10–14 dnů.

Rajče tyčkové Sunchocola F1

Nová hybridní odrůda – atraktivní rajče zjaponského šlechtění malé velikosti o průměru okolo 2 cm s čokoládovou barvou a výtečnou sladkou chutí. Plody jsou odolné kpraskání sdelší dobou skladovatelnosti. Odrůda je vhodná pro pěstování na záhoně či ve skleníku, ale i v dostatečně velké nádobě o minimálním objemu 8 litrů nám poskytne slušný výnos lahůdkových plodů. Samozřejmě je při takovém způsobu pěstování nutná odpovídající výživa.

Rajče tyčkové Jahodo

Název této rané odrůdy vychází ztvaru avelikosti jeho plodů. Ten je opravdu jahodový stypickým žebrováním. Plody ohmotnosti 16–20 g jsou výjimečně sladké. Jedná se ovýnosné rajče, které netrpí předčasným opadem plodů.

Rajče tyčkové Směs barev Cherry

Atraktivní směs barevných a chutných malých třešňových rajčat. Směs je složená ze čtyř barevných hybridních odrůd: Sungreen F1 má zelené plody, vyrovnané nasazování plodů a je tolerantní k chladu, Sungold F1 je rajče žluté barvy, velmi raná odrůda Supeach F1 má narůžovělé plody sodlišnou rajčatovou chutí, raná odrůda Sunlemon F1 poskytuje jemně žluté plody, vytváří členěný hrozen svysokou násadou plodů.

Rajče tyčkové Oxheart

Starší oblíbená středně raná až pozdní odrůda svelkými červenorůžovými plody tvaru býčího srdce, plody mají vynikající sladkou chuť, mohou dorůstat i 300 g.

Rajče tyčkové Tornádo F1

Oblíbené rajče s univerzálním použitím. Má měkčí plody a vyžaduje vyrovnaný vláhový režim, aby se předešlo jejich praskání. Plody jsou kulovité, až plošně kulovité, hladké, ve zralosti tmavočervené, aromatické a chutné.

Rajče tyčkové Bejbino F1

Koktejlové rajče, které vyniká mimořádnou chutí svyváženým poměrem cukrů a kyselin avýrazným aroma. Rostlina nese bohaté hrozny malých a pevných plodů o průměru 2–3 cm a hmotnosti 30–40 g. Odrůda vyniká tolerancí kplísni bramborové.

Rajče tyčkové Datlo

Odrůda s plody datlového tvaru, které zrají do žluté barvy, mají hmotnost 16–20 g, jsou atraktivní na vzhled a velice chutné.