Šťovík slaví comeback! Jak pěstovat dobrou a zdravou zeleninu

Možná si říkáte, proč pěstovat šťovík, když je ho plno na loukách a kolem cest. Ale jako zelenina se pěstuje jiná rostlina než ten v přírodě běžně rostoucí plevel – šťovík zahradní, známý taky jako špenátový šťovík. V kuchyni se používal po mnoho staletí, pak na něj bohužel kuchaři zapomněli. Dnes však slaví velký comeback jako moderní zdravá zelenina s osvěžující citronově kyselou chutí. Jak šťovík zahradní pěstovat, proč je tak zdravý a co s ním v kuchyni?

Šťovík zahradní (Rumex patientia) je známý taky jako špenátový šťovík. Tahle zdravá a chutná zelenina, kterou v antice používali jako protiváhu tučných jídel a ve středověku jako prostředek proti kurdějím, sice upadla do zapomnění, ale v poslední době naštěstí opět nachází místo v našich zahradách a hlavně na talířích. Šťovík jako zelenina je oblíbený zejména ve Středomoří, v Německu a Francii.

NENECHTE SI UJÍT: Jak pěstovat špenát? Pochutnejte si na křehkých listech a upečte slaný koláč

Planý šťovík

Všichni asi známe a už jsme někdy ochutnali šťovík kyselý (Rumex acetosa), který roste skoro všude jako plevel. I planý šťovík je jedlý a zdravý, ale sbíráme jen svěží mladé lístky šťovíku na jaře, kdy jsou ještě křehké, pak hořknou. Připravujeme z nich saláty, polévky, přidáváme je do salátů a tvarohových pomazánek, planý šťovík je vynikající do nádivek a nákypů,

Šťovík zahradní (Rumex patientia) je známý taky jako špenátový šťovík Zdroj: iStock

Jak pěstovat šťovík

Šťovík zahradní je na pěstování nenáročná trvalka. Potřebuje polostinné místo s hlubokou, vlhčí půdou bohatou na živiny. Půdu zkypříme, zbavíme plevele a asi týden před vysetím pohnojíme organickým hnojivem.
„Šťovík vyséváme buď na podzim od konce srpna do začátku října, rostlina spolehlivě přezimuje, nebo na jaře. Semena vyséváme přímo na záhon do řádků vzdálených 30 až 40 cm a po vzejití vyjednotíme na vzdálenost 20 až 25 cm. Klíčení obvykle trvá 10 až 20 dnů,“ uvádí pěstitel Jan Prášil.
V době vegetace pravidelně zaléváme, odplevelujeme a přihnojujeme kvalitním kompostem.
Rostlina je mrazuvzdorná, na jednom místě lze rostliny ponechat 3–5 let. Pěstují se však jednoleté rostliny, které jsou nejchutnější. Stářím rostlina hořkne.

Sklizeň šťovíku

Zelené šťavnaté lístky můžeme sklízet již za dva měsíce od výsevu a během vegetačního období zhruba každý měsíc až do listopadu. Se sklizní listů začínáme v době, kdy mají rostliny 4–5 listů. „Část listů musí na rostlině zůstat, aby došlo k dalšímu obrostu rostliny. Na jaře sklízíme listy z podzimního výsevu. Sklizeň probíhá po celou dobu vegetace od jara do podzimu. Listy odřezáváme nebo trháme opatrně, abychom nepoškodili pupeny v úžlabí,“ říká pěstitel a dodává: „Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámeme, čímž podpoříme růst nových listů a prodloužíme sklizňové období.“

Zelené šťavnaté lístky šťovíku můžeme sklízet již za dva měsíce od výsevu a během vegetačního období zhruba každý měsíc až do listopadu Zdroj: iStock

Co obsahuje šťovík

„Šťovík zahradní má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech je obsažen také provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Obsahuje vitaminy AB1 a C, bílkoviny, třísloviny, silice, vápník, draslík, železo, ale také hodně kyseliny šťavelové, která by tělu odebírala vápník, proto se musí jíst i šťovík s rozvahou. Abychom zmírnili jeho kyselost a neutralizovali účinky kyseliny šťavelové, doplňujeme pokrmy mlékem, smetanou, sýrem, majonézou nebo vejcem,“ doporučuje Jan Prášil.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: S pěstováním medvědího česneku začínáme na podzim. Na jaře budeme mít úžasnou bylinku pěkně po ruce

Na co je dobrý šťovík

Konzumace šťovíku pomáhá s detoxikací organismu, posiluje přirozenou imunitu, zvyšuje také hladinu železa, pomáhá při chorobách s krvetvorbou, podporuje trávení, stimuluje činnost jater a je vhodný i při zácpě.

Šťovík zahradní v kuchyni

Šťovík jíme především čerstvý. Máme-li ho více najednou, vydrží v lednici až 14 dní. Můžeme ho také zamrazit. Konzumují se dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků.

V kuchyni se šťovík používá především pro svou osvěžující citronově kyselou chuť. Můžeme jej přidávat do zeleninových polévek, borščů, bramborových a zeleninových salátů, pomazánek, do špenátu, smetanových omáček nebo vaječných pokrmů, zajímavou kombinaci tvoří s rybami. Výborné je maso obalené listy šťovíku a zapečené. Najemno nasekaný šťovík se dá použít také na zvýraznění chuti a ozdobení jídel podobně jako jarní cibulka, česnekopažitka, medvědí česnek nebo pažitka.

Šťovíková polévka

Ingredience

vrchovatá hrst nakrájeného šťovíku
80 g másla
40 g hladké mouky
1,2 l masového vývaru
200 ml smetany na vaření
sůl
špetka mletého pepře
1 žloutek

Postup

Šťovíkové lístky krátce orestujeme na másle krátce, zaprášíme moukou a za stálého míchání uděláme světlou bledou jíšku. Zalijeme ji studeným vývarem a metličkou pečlivě prošleháme. Podle chuti osolíme a pomalu asi 10 minut povaříme. Pak vmícháme smetanu a pepř, nakonec polévku zjemníme žloutkem, už nevaříme. Polévku můžeme také připravit bez smetany na vaření a až před podáváním přidat kopeček zakysané smetany. Skvěle chutná s čerstvým pečivem.

Zdroje: ireceptar.cz, pěstitel Jan Prášil