Tuřín je kořenová zelenina. Snadno se pěstuje, výborně chutná a prospívá zdraví.

Tuřín, lidově kvaka, kolník či dumlík, je kořenová zelenina, která se docela snadno pěstuje, dobře chutná a prospívá zdraví. Donedávna byl běžnou součástí jídelníčku, dnes je zeleninou opomíjenou, ale naštěstí ne úplně! V poslední době se zase vrací na výsluní a s tuřínem se můžeme setkat v zahradách, farmářských trzích i v obchodech. Poradíme, jak pěstovat zeleninu, která směle dokáže nahradit brambory.

Tuřín – brukev řepka tuřín (Brassica napus var. napobrassica) obsahuje až 90 % vody, ve zbývající sušině jsou vláknina, bílkoviny, vitaminy B, C, E, K a vysoký obsah vápníku, manganu, hořčíku či železa.

NENECHTE SI UJÍT: Vodnice: Tahle úžasná staročeská zelenina se dá pěstovat na zahradě, na balkoně i za oknem

Jak tuřín prospívá zdraví

Často se používá jako alternativa brambor; tuřín na rozdíl od brambor neobsahuje tolik sacharidů, které se rozpadají na jednoduché cukry, což je klíčové pro diabetiky.
Tuřín je ideální zeleninou při redukčních dietách a detoxikačních kúrách, pomáhá při dně (zbavuje tělo kyseliny močové) a při chorobách zažívacího ústrojí (zlepšuje peristaltiku střev).
Vysoký obsah vápníku ho přímo předurčuje pro boj s osteoporózou, doporučuje se jíst při zlomeninách.
Šťáva z tuřínu uleví při nachlazení a kašli.

Jak chutná tuřín?

Tuřín má svou zvláštní, mírně štiplavou až peprnou chuť. Syrové se konzumují pouze mladé bulvy, ty větší jsou vhodné do polévek, omáček, pod maso, jako příloha a podobně. Za syrova je tuřín křehký a pikantní, podobně jako ředkvičky nebo kedlubny.

Tuřín pěstujeme většinou z přímých výsevů, ale i z předpěstované sadby. Zdroj: Jan Prášil

Pěstování tuřínu

Tuřín dobře snáší i těžší, vlhčí půdy, ale měly by být dobře zryté a zkypřené. Nejlépe se mu daří v podhorských oblastech, nesvědčí mu dlouhodobé sucho. Teplotně je nenáročnou zeleninou, snese bez problémů i teplotu –5 °C, krátkodobě i –10 °C.
Tuřín nepěstujeme na záhonku, kde loni rostly ředkvičky, červená řepa nebo zelí a brokolice. Naopak po jahodách, dýních, bramborách, hrachu, fazolích a cuketách se mu bude dařit skvěle.
Tuřín pěstujeme většinou z přímých výsevů, ale i z předpěstované sadby. Vegetační doba od výsadby je zhruba 90 dní, od výsevu 145–160 dní. Pro ranou sklizeň vyséváme semena na jaře v březnu až dubnu, pro podzimní v květnu a červnu.
Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe zhruba 40 cm. Semínka sejeme řídce (můžeme je promíchat s pískem) a mělce, do hloubky maximálně 2 cm. Když mají rostliny 4–5 pravých lístků, vyjednotíme je na vzdálenost 25–30 cm. Nebo dáme do jednoho důlku 2 semínka. Pamatujeme na pravidelnou zálivku po výsevu, aby klíčky nezaschly. Můžeme použít netkanou textilii.
Předpěstované sazenice vysazujeme na záhon v květnu či červnu do sponu 40 x 25 cm nebo 50 x 30 cm. Po výsadbě záhon pokryjeme netkanou textilií, abychom je ochránili před dřepčíky.
V době vegetace záhon s tuřínem pravidelně okopáváme, odplevelujeme a přiměřeně zaléváme. Dlouhodobější sucho tuřínu nesvědčí, ale pozor i na přemokření, aby kořeny nezačaly hnít. Půda okolo tuřínu mý být vlhká, proto se vyplatí záhony s tuřínem mulčovat, nejlépe slámou nebo posekanou trávou. Budeme-li průběžně mírně nahrnovat zeminu na bulvy, budou větší a šťavnatější.
Tuřín hnojíme nejlépe dřevěným popelem – 1 kg rozmícháme ve 2 litrech vody. Tímto množstvím dostatečně pohnojíme záhon o velikosti asi 10 metrů čtverečních.

Jak zpracovat tuřín

Tuřín se dá zpracovat prakticky celý, včetně listů, které se používají jako špenát, ale jsou peprnější. Menší bulvy můžeme nastrouhat a přidat do salátu nebo jen tak sníst. Tuřín můžeme používat všude tam, kde jinou kořenovou zeleninu, především mrkev a červenou řepu.

Tuřín je zajímavou alternativou brambor. Můžeme ho nakládat nakyselo, použít do receptů jako brambory – fantastické jsou v bramborácích – vařit, zapékat, plnit, upravovat jako zelí nebo kombinovat s masem, houbami i zeleninou. Výborné jsou tuřínové hranolky osmahnuté na oleji, dušený tuřín jako příloha k masu.

Skvělý je tuřín pečený v troubě: tuřín oloupeme, nakrájíme na plátky, dáme na máslem vymazaný plech, osolíme, opepříme.

Tradiční je podkrkonošská polévka dumlíkačka:osmahneme cibuli, přidáme na kostičky nakrájený tuřín, brambory a mrkev, zalijeme vodou, přidáme celý pepř a nové koření a vaříme doměkka. Zahustíme máslovou jíškou, dosolíme.

Doporučené odrůdy tuřínu

Kvalita a chuť kořenů nových, moderních odrůd tuřínů zřejmě způsobila, že v dnešní době opomíjený tuřín zažívá stále se zvyšující oblibu.

Tuřín Gowrie je odrůda se sladkými chutnými kořeny s atraktivní fialovou slupkou. Dužnina je mírně tužší a krémově bílá. Má poměrně lahodnou chuť a relativně nízký obsah sušiny. Odrůda je odolná k plísni brukvovitých a netrpí praskáním a měknutím kořenů.

Dalibor je velmi chutná odrůda s lahodnou dužinou žluté barvy. Kulatá bulva je na temeni červená. Je vhodná pro přímý konzum, tepelnou úpravu i skladování. Vegetační doba od výsevu je 140 až 160 dní. Velmi vhodná pro pěstování ve vyšších polohách.

Atraktivní Magres: Tvarově vyrovnaná bulva má atraktivní fialovou barvu a velmi dobrou skladovatelnost. Dužnina je mírně tužší. Odrůda je vhodná pro jarní a časné letní výsevy. Je tolerantní k mrazu a odolná k plísni brukvovitých. Netrpí praskáním a měknutím kořenů.

Zdroje: cs.wikipedia.org, jakpestovat.cz