Vodnice: Pěstujte zapomenutou staročeskou zeleninu! Jak na to?

Vodnice bývala oblíbenou staročeskou zeleninou. Má svěží chuť, něco mezi kedlubnou a ředkvičkou. Jaké má vodnice účinky, jak ji pěstovat a využít v kuchyni?

Brukev řepák vodnice, neboli prostě vodnice, je spolu s tuřínem téměř zapomenutou zeleninou, kterou z jídelníčku postupně vytlačily brambory. Z přímých jarních a letních výsevů se dá úspěšně pěstovat nejen na zahradě, ale také v nádobách na balkoně i doma na parapetu. Vodnice můžeme sklízet a jíst postupně celé jaro, léto i podzim.

Mohlo by vás zajímat: Tuřín je dokonalá kořenová zelenina. Snadno se pěstuje, výborně chutná a prospívá zdraví

Co je vodnice?

„Naštěstí se už u nás začínají lahodné a křehké bulvičky opět pěstovat. Ne všude ale na vodnici zanevřeli tak jako my. Ve Francii se bez ní neobejdou, je oblíbená v Anglii a v Japonsku se jejímu šlechtění věnuje stále významná pozornost. Vodnice má bulvy částečně pod zemí, jsou obecně bělomasé a mají velmi jemnou chuť, která se dá přirovnat tak trochu k ředkvičce nebo kedlubně," představuje vodnici šlechtitel Jan Prášil.

Brukev řepák vodnice neboli vodnice je zapomenutou staročeskou zeleninou Zdroj: Jan Prášil

Účinky vodnice

Vodnice obsahuje kolem 90 % vody, vlákninu a minimum kalorií, proto je vhodná pro lidi s nadváhou. Bulvy jsou bohaté na vitamín C, sirnou silici a steroly, zelené listy jsou dobrým zdrojem vitamínů A, C a K, kyseliny listové, vápníku a luteinu. Díky sirné silici má antibakteriální účinky, steroly zase působí preventivně proti ateroskleróze. Vodnice má také močopudné účinky, zklidňuje nervy a stimuluje srdeční činnost.

Inspirujte se: Pěstování červené řepy: Jednoduchý návod pro bohatou úrodu

Pěstování vodnice

Vodnice je nenáročná zelenina a je škoda, že je u nás poměrně neznámá. Má výrazně kratší vegetační dobu, sklízí se 35 až 70 dní po výsevu a je možné ji vysévat a sklízet postupně celé jaro, léto i podzim. V našich podmínkách lze během vegetačního období dosáhnout až tří sklizní!

Rychle rostoucí vodnici můžeme pěstovat nejen na zahradě, ale také ve větších nádobách na balkoně. Vodnice naroste také doma na okenním parapetu, ale využijeme ji spíše na sklizeň mladých lístků do salátů a pomazánek a přímou konzumaci malých bulviček.

Vodnici pěstujeme společně se salátem, špenátem, pažitkou a fenyklem, svědčí jí sousedství s afrikány a levandulí, které ji chrání před škůdci a chorobami. Skvěle poroste, když ji vysejeme po sklizeném hrášku, který půdu přirozeně obohatil o dusík.
Vodnice roste prakticky všude, potřebuje mít otevřený prostor. Nejlépe se jí bude dařit v lehké a úrodné hlinitopísčité, spíše zásadité půdě, která dobře drží vláhu. A rozhodně nemá ráda zeminu čerstvě pohnojenou, tam by se její kořeny větvily.
Vodnici se dobře daří i v chladnějších oblastech. Nejlépe prospívá při teplotách od 12 do 20 °C, vyšší teplota potlačuje růst kořenů. Klíčí už při teplotě 5 °C. Snáší bez poškození mrazy i do -8 °C.
Vodnici pěstujeme vždy z přímého výsevu. Semena vyséváme na jaře v březnu a dubnu, potom jako následnou plodinu s výsevem v červenci a v srpnu do řádků asi 40 cm vzdálených. Semenáčky, když se dají pohodlně uchopit do prstů, vyjednotíme na vzdálenost 10 až 15 cm. Z jarního výsevu se sklízí v červnu a červenci, z letních výsevů v říjnu a listopadu.
Vodnice z jarních výsevů často napadají dřepčíci, nejlepší ochranou je překrytí netkanou textilií.
Během vegetace vodnici dopřejeme dostatek vláhy. Pro vytvoření bulviček potřebuje více vláhy než třeba mrkev nebo petržel. Během růstu musíme samozřejmě záhony plít, občas nakypřit půdu.

Jak vodnici sklízet?

Vodnici sklízíme pravidelně, aby nám nepřerostla. Sklízí se rostliny s bulvou o průměru 5–15 cm, u mladších rostlin jsou ke konzumaci vhodné i listy. Pokud ji necháme přerůst, bulva začne dřevnatět a má výraznější chuť.
Při sklizni odstraníme nať, ale srdéčko necháváme.
Menší kořeny lze použít do salátů místo ředkviček.
V létě sklizené vodnice si můžeme také zamrazit.
Zimní vodnici sklízíme podle potřeby. Pro dobré skladování nám ovšem nesmí namrznout.

Vodnice roste prakticky všude, potřebuje mít otevřený prostor. Nejlépe se jí bude dařit v lehké a úrodné hlinitopísčité, spíše zásadité půdě, která dobře drží vláhu Zdroj: Jan Prášil

Vodnice v kuchyni

Bulvičky vodnice jsou křehké, chutné a nepálivé. Mladé bulvičky nemusíme loupat, stačí je jen pořádně omýt. Jsou vynikající syrové i tepelně upravené.

Kaše z vodnice neboli neeps

Pyré nebo kaše z vodnice dokážou nahradit brambory a tělu dodají jen třetinu kalorií. V anglosaských zemích se této kaši říká neeps.

Mladé bulvy vkládáme celé do vroucí, mírně osolené vody a vaříme je 20 až 30 minut. Větší vaříme 30 až 40 minut, rovněž buď ve vroucí osolené vodě, nebo ve vývaru. Mladé vařené vodnice podáváme přelité rozpuštěným máslem a posypané nakrájenou petrželkou. Větší vodnice je dobré rozmačkat, smíchat s máslem a smetanou, osolit, opepřit, přidat špetku muškátového květu a citronové šťávy.

Nenechte si ujít: Pěstujte bílou ředkev daikon! Je čas zasít dobrou a zdravou zeleninu

Skleněné vodnice

Ingredience

asi 200 g vodnice
1 lžička másla
1 lžička olivového oleje
10 g cukru

Příprava

Mladé vodnice oloupeme a nakrájíme na kostky o hraně 1 cm. Vsypeme do vroucí vody a asi 3 minuty povaříme. Na pánvi rozehřejeme máslo smíchané s olejem, přidáme vodnice a vše lehce poprášíme cukrem. Směs za stálého míchání restujeme tak dlouho, dokud cukr nezačne hnědnout a karamelizovat. Podáváme jako předkrm nebo jako přílohu k masu.

A co takhle dát si špenát?

Ingredience

čerstvé listy vodnice (asi 200 g)
10 g másla
sůl
pepř

Příprava

Listy vodnice důkladně omyjeme, necháme okapat a na rozehřátém másle podusíme asi 10 minut. Podušené listy vodnice osolíme a dochutíme čerstvě namletým pepřem. Podáváme teplé k pečeným nebo dušeným masům.

Mohlo by vás zajímat: Uvařte si poctivou českou bramboračku. Tradiční vydatná polévka má mnoho podob

Doporučené odrůdy vodnice

Raná odrůda Tokyo Cross F1: Vynikající raná hybridní vodnice s dobrou odolností k vybíhání. Bulvičky jsou bílé, středně velké, kulaté, jemné a velice chutné. Dozrávají rychle, v průběhu 35 až 40 dní. Tato mini zelenina je vhodná pro konec léta nebo začátek podzimu.

Raná odrůda Purple Top White Globe: Klasická odrůda s vegetační dobou od výsevu do sklizně 50–60 dní. Průměr kořene je 10–12 cm, bílý kořen má fialový límec. Mladé listy se mohou vařit jako zelí nebo použít do zeleninové polévky. Kořen je vynikající surovina pro nakládání a vaření.

Polopozdní odrůda Oasis F1: Hybridní vodnice s vegetační dobou 50–60 dní od výsevu. Kulaté bílé bulvičky o průměru 10 až 12 cm mají příjemně nasládlou chuť a nedřevnatí. Sněhově bílá dužnina je velice chutná. Kořeny se dají skladovat do zimních měsíců, v dobrém sklepě vydrží až do počátku ledna.

BIO osivo odrůdy Purple Top Milan: Vysévá se od března do poloviny srpna. Z pozdních, říjnových sklizní je skladovatelná od listopadu do ledna. Toto osivo bylo vyprodukováno podle standardů biologické produkce a je určeno pro ekologické zemědělství, semena nebyla chemicky ošetřena v průběhu pěstování, sklizně ani zpracování.

Zdroje: bylinkyprovsechny.cz; cs.wikipedia.org; šlechtitel a pěstitel Jan Prášil