Vodnice: Tahle úžasná staročeská zelenina se dá pěstovat na zahradě, na balkoně i za oknem
Vodnice: Tahle úžasná staročeská zelenina se dá pěstovat na zahradě, na balkoně i za oknem Zdroj: iStock
Vodnice bývala oblíbenou staročeskou zeleninou, dnes ji ale téměř nikdo nezná. A to je škoda! Má neopakovatelnou svěží chuť, něco mezi kedlubnou a ředkvičkou. Z přímých jarních a letních výsevů se dá úspěšně pěstovat nejen zahradě, ale také v nádobách na balkoně i doma na parapetu. Vodnice můžeme sklízet a jíst postupně celé jaro, léto i podzim.
Brukev řepák vodnice neboli prostě vodnice je spolu s tuřínem téměř zapomenutou zeleninou, kterou z jídelníčku postupně vytlačily brambory. „V současnosti je u nás velkou neznámou, i když naštěstí se opět začínají lahodné a křehké bulvičky pěstovat. Ne všude ale na vodnici zanevřeli tak jako my. Ve Francii se bez ní neobejdou, je oblíbena v Anglii a v Japonsku se jejímu šlechtění věnuje stále významná pozornost. Právě japonské vodnice vynikají křehkou a lahodnou chutí. Vodnice má bulvy částečně pod zemí, jsou obecně bělomasé a mají velmi jemnou chuť, která se dá přirovnat tak trochu k ředkvičce nebo kedlubně," představuje vodnici šlechtitel Jan Prášil.
Brukev řepák vodnice neboli vodnice je zapomenutou staročeskou zeleninou Zdroj: Jan Prášil
Vodnice účinky
Vodnice obsahuje kolem 90 % vody, vlákninu a minimum kalorií, proto je vhodná pro lidi s nadváhou. Bulvy jsou bohaté na vitamín C, sirnou silici a steroly, zelené listy jsou dobrým zdrojem vitamínů A, C a K, kyseliny listové, vápníku a luteinu. Díky sirné silici má antibakteriální účinky, steroly zase působí preventivně proti ateroskleróze. Vodnice má také močopudné účinky, zklidňuje nervy a stimuluje srdeční činnost.
Vodnice má bulvy částečně pod zemí, jsou obecně bělomasé a mají velmi jemnou chuť Zdroj: Jan Prášil
Pravidla pěstování vodnice
- Vodnice je nenáročná zelenina a je škoda, že je u nás poměrně neznámá. Má výrazně kratší vegetační dobu, sklízí se 35 až 70 dní po výsevu a je možné ji vysévat a sklízet postupně celé jaro, léto i podzim. V našich podmínkách lze během vegetačního období dosáhnout až tří sklizní!!!
- Vodnici pěstujeme společně se salátem, špenátem, pažitkou a fenyklem, svědčí jí sousedství s afrikány a levandulí, které ji chrání před škůdci a chorobami. Skvěle poroste, když ji vysejeme po sklizeném hrášku, který půdu přirozeně obohatil o dusík.
- Vodnice roste prakticky všude, potřebuje mít otevřený prostor. Nejlépe se jí bude dařit v lehké a úrodné hlinitopísčité, spíše zásadité půdě, která dobře drží vláhu. A rozhodně nemá ráda zeminu čerstvě pohnojenou, tam by se její kořeny větvily.
- Rychle rostoucí vodnici můžeme pěstovat taky ve větších nádobách na balkoně. Vodnice naroste také doma na okenním parapetu, ale využijeme ji spíše na sklizeň mladých lístků do salátů a pomazánek a přímé konzumaci malých bulviček.
- Vodnici se dobře daří i v chladnějších oblastech. Nejlépe prospívá při teplotách od 12 do 20 °C, vyšší teplota potlačuje růst kořenů. Klíčí už při teplotě 5 °C. Snáší bez poškození mrazy i do -8 °C.
- Vodnici pěstujeme vždy z přímého výsevu. Semena vyséváme na jaře v březnu a dubnu, potom jako následnou plodinu s výsevem v červenci a v srpnu do řádků asi 40 cm vzdálených. Semenáčky, když se dají pohodlně uchopit do prstů, vyjednotíme na vzdálenost 10 až 15 cm. Z jarního výsevu se sklízí v červnu a červenci, z letních výsevů v říjnu a listopadu.
- Vodnice z jarních výsevů často napadají dřepčíci, nejlepší ochranou je překrytí netkanou textilií.
- Během vegetace vodnici dopřejeme dostatek vláhy. Pro vytvoření bulviček potřebuje více vláhy než třeba mrkev nebo petržel. Během růstu musíme samozřejmě záhony plít, občas nakypřit půdu.
Vodnici sklízíme pravidelně, aby nepřerostla; sklízí se rostliny s bulvou o průměru 5 až 15 cm Zdroj: Jan Prášil
Vodnici sklízíme pravidelně, aby nepřerostla; sklízí se rostliny s bulvou o průměru 5 až 15 cm Zdroj: Jan Prášil
Sklizeň vodnice
- Vodnici sklízíme pravidelně, aby nám nepřerostla. Sklízí se rostliny s bulvou o průměru 5 - 15 cm, u mladších rostlin jsou ke konzumaci vhodné i listy. Pokud ji necháme přerůst, bulva začne dřevnatět a má výraznější chuť.
- Při sklizni odstraníme nať, ale srdéčko necháváme.
- Menší kořeny lze použít do salátů místo ředkviček.
- V létě sklizené vodnice si můžeme také zamrazit.
- Zimní vodnici sklízíme podle potřeby. Pro dobré skladování nám ovšem nesmí namrznout.
Vodnice roste prakticky všude, potřebuje mít otevřený prostor. Nejlépe se jí bude dařit v lehké a úrodné hlinitopísčité, spíše zásadité půdě, která dobře drží vláhu Zdroj: Jan Prášil
Vodnice roste prakticky všude, potřebuje mít otevřený prostor. Nejlépe se jí bude dařit v lehké a úrodné hlinitopísčité, spíše zásadité půdě, která dobře drží vláhu Zdroj: Jan Prášil
Vodnice v kuchyni
Bulvičky vodnice jsou křehké, chutné a nepálivé. Mladé bulvičky nemusíme loupat, stačí je jen pořádně omýt. Jsou vynikající syrové i tepelně upravené. Pyré nebo kaše z vodnice dokážou nahradit brambory a tělu dodají jen třetinu kalorií. Mladé bulvy vkládáme celé do vroucí, mírně osolené vody a vaříme je 20 – 30 minut. Větší vaříme 30 – 40 minut, rovněž buď ve vroucí osolené vodě, nebo ve vývaru. Mladé vařené vodnice podáváme přelité rozpuštěným máslem a posypané nakrájenou petrželkou. Větší vodnice je dobré rozmačkat, smíchat s máslem a smetanou, osolit, opepřit, přidat špetku muškátového květu a citronové šťávy. V anglosaských zemích se této kaši říká neeps.
Skleněné vodnice
Ingredience
- asi 200 g vodnice
- l lžička másla
- 1 lžičkaolivového oleje
- 10 g cukru
Příprava
Mladé vodnice oloupeme a nakrájíme na kostky o hraně 1 cm. Vsypeme do vroucí vody a asi 3 minuty povaříme. Na pánvi rozehřejeme máslo smíchané s olejem, přidáme vodnice a vše lehce poprášíme cukrem. Směs za stálého míchání restujeme tak dlouho, dokud cukr nezačne hnědnout a karamelizovat. Podáváme jako předkrm nebo jako přílohu k masu.
Vodnice: v anglosaských zemích je oblíbená kaše, které se říká neeps Zdroj: iStock
A co takhle dát si špenát?
Ingredience
- čerstvé listy vodnice(asi 200 g)
- 10 g másla
- sůl
- pepř
Příprava
Listy vodnice důkladně omyjeme, necháme okapat a na rozehřátém másle podusíme asi 10 minut. Podušené listy vodnice osolíme a dochutíme čerstvě namletým pepřem. Podáváme teplé k pečeným nebo dušeným masům.
Doporučené odrůdy vodnice
Bělomasá odrůda Primera
Velmi zajímavá bělomasá odrůda asijského typu je vhodná pro přímý konzum, tepelnou úpravu i ke skladování. Ploše kulovitá bulva je na temeni fialová a ke kořeni přechází do bílé barvy.
Vodnice: bělomasá odrůda Primera Zdroj: SEMO
Raná odrůda Tokyo Cross F1
Vynikající raná hybridní vodnice s dobrou odolností kvybíhání. Bulvičky jsou bílé, středně velké, kulaté, jemné a velice chutné. Dozrávají rychle, v průběhu 35 - 40 dní. Tato mini zelenina je vhodná pro konec léta nebo začátek podzimu.
Vodnice: raná odrůda Tokyo Cross F1 Zdroj: SEMO
Raná klasická odrůda Purple Top White Globe
Klasickou odrůda s vegetační dobou od výsevu do sklizně 50 – 60 dní. Průměr kořene je 10 - 12cm, bílý kořen máfialový límec. Mladé listy se mohou vařit jako zelí nebo použít do zeleninové polévky. Kořen je vynikající surovina pro nakládání a vaření.
Vodnice: klasická odrůda Purple Top White Globe Zdroj: SEMO
Polopozdní odrůda Oasis F1
Hybridní vodnice s vegetační dobou 50 – 60 dní od výsevu. Kulaté bílé bulvičky o průměru 10 až 12 cm mají příjemně nasládlou chuť a nedřevnatí. Sněhově bílá dužnina je velice chutná. Kořeny se dají skladovat do zimních měsíců, v dobrém sklepě vydrží až do počátku ledna.
Vodnice: polopozdní odrůda Oasis F1 Zdroj: SEMO
BIO osivo odrůdy Purple Top Milan
Pro ty, kdo si chtějí vypěstovat vodnici v ekologickém systému je BIO osivo. Vysévá se od března do poloviny srpna. Z pozdních, říjnových sklizní je skladovatelná od listopadu do ledna. Toto osivo bylo vyprodukováno podle standardů biologické produkce a je určeno pro ekologické zemědělství, semena nebyla chemicky ošetřena v průběhu pěstování, sklizně ani zpracování.
Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, šlechtitel a pěstitel Jan Práčil