Výsev bylin a koření v únoru. Vypěstujte si rozmarýn, majoránku a tymián

Bylinková zahrádka je nejen krásná a voňavá, ale především užitečná – rostlinky využijeme jako koření v kuchyni při vaření i jako léčivky. Prozradíme, jak si vlastní aromatické koření i léčivé byliny vypěstovat ze semen.

Mít svou vlastní bylinkovou zahrádku je dnes moderní. A je úplně jedno, jestli aromatické koření a léčivé byliny pěstujeme na zahradě, terase, balkoně nebo okenním parapetu. Čerstvé byliny máme stále po ruce, navíc jsou pastvou pro oči a jejich vůně pohlazením na duši.

Tymián do paštiky i proti kašli

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je silně aromatická bylinka s ostřejší nasládlou chutí i vůní připomínající hřebíček. Je výborný do kořenové zeleniny a luštěnin, hodí se k masu a rybám, přidává se paštik a sekané. Je základní ingrediencí provensálského koření. Jako léčivka pomáhá zdravému trávení, působí proti nadýmání. Přispívá k dobré náladě, potlačuje stres a splín. Tymiánový sirup je tradiční lék na dráždivý kašel.

Výsev tymiánu

Semínka tymiánu vyséváme od poloviny února do půlky března.
Sejeme je řídce a rovnoměrně, jen lehce je přitlačíme na povrch výsevního substrátu, nezasypáváme, případně překryjeme průhlednou fólií nebo sklem.
Výsev udržujeme přiměřeně vlhký.
Klíčení tymiánu trvá 2–6 týdnů při teplotě nad 20 °C.
Po přepíchání do sadbovačů sazeničky ponecháme asi 10–15 dnů při teplotě 15–22 °C. Po zakořenění pak teplotu snížíme na 10–15 °C.
Předpěstované sazeničky přemístíme ven v polovině května na záhon asi 20 cm od sebe.

Rozmarýn na maso i proti stresu

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) je aromatické koření skvělé do salátů, omáček a masových pokrmů. Jídlu dodává trpce kořeněnou chuť a středomořskou vůni. Je součástí provensálského koření. Rozmarýn má antibakteriální, antivirové, protizánětlivé a dezinfekční účinky. Čaj z rozmarýnu se používá při bolestech hlavy a proti nespavosti. Působí proti stresu a celkově posiluje. Tradičně pomáhá při potížích trávicího traktu. Rozmarýnová mast léčí revmatismus a záněty nervů a svalů.

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) Zdroj: iStock

Výsev rozmarýnu

Semena rozmarýnu vyséváme v únoru a na začátku března do mělkých výsevních nádob s lehkým substrátem.
Sejeme rozhozem, zahrneme asi 0,5cm vrstvou lehkého výsevního substrátu. Zvlhčíme rozprašovačem
Udržujeme pokud možno stálou teplotu okolo 23 °C.
Do vzejití osiva je vhodné i překrytí výsevního truhlíku fólií nebo kouskem netkané bílé překrývací textilie. Jakmile osivo vzejde, překrytí odstraníme, aby se rostlinky nevytahovaly.
Rozmarýn roste zpočátku velmi pomalu, klíčí dlouho a nevyrovnaně, obvykle 21–28 dní.
Jakmile lze semenáčky uchopit, přepikýrujeme je do květináčů o průměru 8–10 cm.
Předpěstování sazenic rozmarýnu obvykle trvá tři měsíce.

Majoránka do jitrnic i proti nevolnosti

Majoránka zahradní (Origanum majorana) je u nás oblíbené koření s nezaměnitelnou nasládlou vůní, které nesmí chybět v polévkách, bramborových, luštěninových a vaječných pokrmech, paštikách a hlavně zabijačkových pochoutkách. Bylinka má antivirové, protizánětlivé a antibakteriální účinky. V léčitelství se využívá majoránkový čaj při zažívacích potížích (uklidňuje žaludek, podporuje trávení, zmírňuje nevolnost, odstraňuje plynatost, zmírňuje zácpu i průjem a žaludeční křeče) i chorobách z nachlazení, zejména usnadňuje vykašlávání. Zmírňuje bolesti hlavy.

Výsev majoránky

Semínka majoránky smícháme s pískem, protože jsou velmi jemná a lépe se nám budou vysévat.
Majoránku vyséváme koncem února rozhozem na povrch kvalitního výsevního substrátu, který ještě promícháme s perlitem, abychom ho více provzdušnili. Můžeme zakrýt překrývací průhlednou fólií nebo sklem.
Zaléváme mlžením a zeminu udržujeme dostatečně vlhkou.
Optimální teplota pro klíčení je 20 až 22 °C.
Doba klíčení majoránky je 7–12 dní.
Vzrostlé semenáčky přepikýrujeme do truhlíku do sponu 3 x 3 cm nebo do samostatných květináčků či sadbovačů.
Předpěstované sazeničky vysazujeme ven v druhé polovině května, protože majoránka je choulostivá na jarní mrazíky. Dáváme obyčejně 4 rostlinky do jednoho trsu a do sponu 15 x 25 cm.

Obaly od vajec můžeme recyklovat a použít jako sadbovače. Plastové se dají využít opakovaně, papírové jednorázově podobně jako rašelinové sadbovače je dáme do země spolu se sadbou. Zdroj: iStock

Obaly od vajec jako sadbovače

Obaly od vajec můžeme recyklovat a použít jako sadbovače. Plastové se dají využít opakovaně, papírové jednorázově – podobně jako rašelinové sadbovače je dáme do země spolu se sadbou. Plastové používáme jen do prvního přesazení. Dáváme-li sazeničky přímo do plastových plat, musí mít odtokový otvor.

Zdroje: Bylinková zahrádka (Burkhard Bohne), cs.wikipedia.org, bylinkyprovsechny.cz, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil