reklama

Jsou hezčí než paneláky aneb Přehled devíti přírodních materiálů, ze kterých postavíte krásný dům

Hlína, sláma, dřevo, bambus aneb stavějte přírodně Foto: Hlína, sláma, dřevo, bambus aneb stavějte přírodněFoto: All

Lidé jsou dnes čím dál tím závislejší na stavebním průmyslu, který zpravidla využívá uměle zpracované dovezené materiály. Znalost tradičních postupů, jak postavit přírodní domek, se tak z mnoha částí světa vytrácí. Při pohledu na následující stavby vás ale možná napadne, jaká je to škoda.

Přírodní domky jsou postavené z místních materiálů, které jsou jen minimálně opracované a v přírodě se vyskytují hojně nebo jsou obnovitelné. Přitom taková stavba vyhovuje klimatickým a zeměpisným podmínkám, v nichž stojí, a je šetrná k životnímu prostředí.

Ekologické a pohodlné

Materiály, které se používají k jejich stavbě, jsou buď tak běžné, že ekosystém jejich použití neovlivní, nebo je lze znovu a znovu doplňovat. Přírodní domky jsou často postaveny za pomoci znalostí komunity lidí, kteří mají s jejich stavbou zkušenosti a jsou ochotni se o ně podělit. V následující fotogalerii vám ukážeme devět těchto přírodních domků z celého světa, pro jejichž stavbu byly použity vybrané přírodní materiály a stavební techniky.

1. Vepřovice

Jedna z nejrozšířenějších přírodních technik. Vznikají tak hliněné domy, kdy se staví z nepálených cihel česky zvaných vepřovice. "V mnoha jazycích světa se nazývají adobe. Na Moravě – v její bývalé německé části – se dodnes udržela zkomolenina kotovice z německého slova Kotziegel = cihla z bláta". (Zdroj Wikipedie). Se stavbami z nepálené hlíny je možné se setkat po celém světě.

Vepřovice neboli zdivo ze sušených cihel Foto: Vepřovice neboli zdivo ze sušených cihelFoto: Facebook Small House Swoon

2. Cordwood

Při takzvané cordwoodové metodě se ukládají dřevená polena příčně k délce stěny do maltového lůžka. Vzniká tak dřevostavba. Tento cordwoodový domek si v roce 2008 postavil Velšan Tony Wrench a pomohlo mu přes 60 dobrovolníků. Wrenchovy domky jsou ideálním příkladem trvale udržitelného způsobu života. (Další fotky tohoto domu najdete v galerii).Jedná se o dřevostavbu, která jako hlavní materiál využívá dřevená polena uložená příčně k délce stěny do maltového lůžka Foto: Jedná se o dřevostavbu, která jako hlavní materiál využívá dřevená polena uložená příčně k délce stěny do maltového lůžkaFoto: Screenshot youtube video

Stavbu tohoto domu najdete na tomto videu:

3. Dřevo

Toto je roubenka Bena Lawa ze Západního Sussexu v Anglii. Má obloukové krovy z kaštanového dřeva, proutěné a vymazané zdi, zateplené pomocí balíků ječné slámy, a střechu z ručně vyráběných cedrových šindelů. Law je ztělesněním symbiózy s přírodním prostředím, v němž žije.

Dřevo je základní stavební materiál.roubenka Bena Lawa ze Západního Sussexu v Anglii Foto: Dřevo je základní stavební materiál.roubenka Bena Lawa ze Západního Sussexu v AngliiFoto: Screenshot youtube video

Stavbu tohoto domu najdete na tomto videu:

4. Bambus

Díky svým vlastnostem je bambus jednou z nejuniverzálněji využívaných rostlin na světě, tedy i jako konstrukční materiál pro stavbu domů, lešení, stanů a podobně. Je pružný a pevný, obsahuje velké množství látek, které jsou nestravitelné pro termity, a navíc se máčí v boraxové soli, díky čemuž se jedná o spolehlivý stavební materiál. V Indonésii je řada domů pouze z bambusu.

Bambus. V Asii je oblíbeným materiálem bambus  Foto: Bambus. V Asii je oblíbeným materiálem bambus Foto: Screenshot youtube video

5. Lepenice

Zde vidíme typický bhútánský dům: třípatrová budova z lepenice s prostorem pro dobytek v přízemí, sýpkou v prostředním patře a obytnými prostorami nahoře. V podkroví se navíc uchovává maso a zelenina. Okna a dveře jsou malované květinovými a zvířecími vzory, které spojují budovu s životem okolo.

Lepenice je druh hliněné stavby stejně jako vepřovice, lepenice vznikly tak, že se „hliněná směs se slámou nebo plevami konzistence hnoje, prošlapaná dobytkem nebo nohama, vrství vidlemi do masivní zdi bez pomoci bednění v šířce zdiva po vrstvách cca 0,8 - 1,0 m. Po vyschnutí každé vrstvy (2–3 týdny) se povrch stěny oseká rýčem a nakládá se další vrstva. Velké otvory se vynechávají, malé se vyřezávají dodatečně. Stará technologie, u nás se dochovala na Znojemsku v Šatově“. ( Zdroj: Sdružení hliněného stavitelství)

6. Mazanina

Tento domek si postavila architektka Ileana Mavrodinová v Banátu v Rumunsku. Je vyroben ze směsi písku, jílu a slámy, jako vepřovice, ale v tomto případě se ze směsi nevyrábějí cihly.

Mazanina. Tento domek si postavila architektka Ileana Mavrodinová v Banátu v Rumunsku Foto: Mazanina. Tento domek si postavila architektka Ileana Mavrodinová v Banátu v RumunskuFoto: Screenshot youtube video

7. Tráva

Na obrázku se nachází goahti, tradiční chýše norského kmene Sámů. Toto obydlí, neobyčejně pevně spojené se zemí, můžete navštívit i vy – spí se na sobích kožešinách, vyhřátých otevřeným ohništěm, a je možné se zúčastnit i tradičních sámských řemeslných dílen. Goahti tvoří dva obloukové trámy, upevněné dřevěnými kolíky, které lze uvolnit, když se na oblouky přidávají trámy další. Ty jsou pak chráněny březovou kůrou, kterou drží na místě tlustá hřejivá vrstva trávy.

Tráva. goahti, tradiční chýše norského kmene Sámů Foto: Tráva. goahti, tradiční chýše norského kmene SámůFoto: Wikimedia Commons

8. Sláma

Tento slaměný domek byl postaven roku 2002 společností Earth, Hands and Houses a nachází se v překrásné přírodě nedaleko jezera Hańcza v severovýchodním Polsku. Jeho stavba vyšla tehdy v přepočtu na 154 000 Kč, dnes by to bylo asi dvakrát tolik. Slaměné domky najdeme po celém světě, je v nich totiž příjemně v jakémkoli počasí.

Sláma. . Slaměné domky najdeme po celém světě, je v nich totiž příjemně v jakémkoli počasí Foto: Sláma. . Slaměné domky najdeme po celém světě, je v nich totiž příjemně v jakémkoli počasíFoto: EwigLernender/Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0Ze slámy se dají samozřejmě stavět i moderní domy:

Ze slámy lze stavět i moderní domy Foto: Foto: Wikimedia Commons

9. Kamenné suché zdivo

Na obrázku vidíme tradiční skotský domek ze suchého zdiva, ačkoli tento se nachází v kanadském Ontariu. Je postaven ze 126 tun kamene. Povšimněte si schodů, které jsou vestavěné do zdi a vedou ke komínu a na zelenou střechu. Kámen je neustále recyklovatelný a stálý materiál a v Evropě se z něj stavěly nejen domy, ale i opevnění.

Kamenné suché zdivo Foto: Kamenné suché zdivoFoto: Youtube video screenshot

(AD)

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Článek

Domek stojí na kouzelném místě u jezera Foto:

Rozvedená matka tří dětí si sama postavila dům

Místo fňukání po rozvodu postavila dům.

reklama