Pěstujte lehce nahořklý štěrbák zvaný také endivie, vyroste vám i na balkoně

Co je endivie neboli štěrbák

Endivie neboli štěrbák, čekanka štěrbák či čekanka listová nebo štěrbák zahradní (Cichorium endivia) s listy podobnými hlávkovým a listovým salátům (u štěrbáku jsou okraje listů výrazně kadeřavé, roztřepené nebo zpeřené, lehce zoubkované, až téměř hladké) je příbuzný s čekankou a charakteristická je pro něj jemně nahořklá chuť. Štěrbák používaly už antické národy k posílení jater a podpoře správného trávení. Endivie je oblíbená především ve Francii a Itálii.

„Pěstují se dvě formy: letní či podzimní kadeřavá, mechovitá endivie s jemnými, zkadeřenými listy a obvykle žlutým středem; zimní endivie neboli eskariol či širokolistá nebo holandská má silnější listy, které se často svazují, aby se vybělily a zjemněly. V našich podmínkách se mnohem více pěstuje endivie kadeřavá. Všechny endivie vytvářejí velké hlávky, které stále houstnou a vnitřní část je nejlahodnější,“ uvádí šlechtitel a pěstitel Ing. Peter Gajdoštin.

Jak štěrbák pěstovat

• V našich podmínkách se častěji pěstuje endivie kadeřavá. Je rostlinou krátkého dne, vyséváme semínka přímo na záhon od 15. června do začátku července. Výsevy provedené před 15. červnem často vybíhají do květu, pozdější zase nestačí narůst. Sklízíme od září až do listopadu.
• K pěstování endivie se hodí i větší nádoby, takže se dá pěstovat i na balkoně.
• Zimní štěrbák vyséváme na záhon v červenci a v srpnu, do pařeniště nebo skleníku v září. Pokud chcem pěstovat zimní štěrbák a nemáme skleník či pařeniště, můžeme endivii mít pod jednotlivými skleněnými či plastovými nádobami. Zimní endivie se sklízí okolo Vánoc.
• Endivie potřebuje hlubokou, středně těžkou, středně vlhkou a dobře propustnou humózní půdu, obohacenou kompostem.
• Z ostatních plodin se na jednom záhoně skvěle doplňuje s fenyklem, fazolemi, pórkem a košťálovinami (zelí, růžičková kapusta, brokolice apod.)
• Semínka sejeme mělce po dvou až třech do hnízd vzdálených asi 30 cm a okolo jednoho centimetru hluboko. Po vzejití vyjednotíme a necháme v každém hnízdě jen tu nejsilnější rostlinku
• Endivii zaléváme pravidelně, zvláště po vzejití, protože při nedostatku vláhy rostliny vybíhají do květu a nejsou pak vhodné ke konzumaci. Ale na druhou stranu přemokření nesnáší a v přílišném vlhku zahnívá.
• Štěrbák sklízíme průběžně a co nejdříve sníme. Listy totiž už při krátkém skladování rychle vadnou a začnou tvrdnout. V plastovém sáčku s otvory v zásuvce na zeleninu v lednici vydrží dva dny. Štěrbák můžeme naložit, popřípadě blanšírovaný zamrazit.

Bělení endivie

Abychom získali jemnější, křehčí a méně hořké listy především zimního štěrbáku, před sklizní ho bělíme. Buď listy jednotlivých rostlin svážeme a přiklopíme neprůhlednými nádobami, nebo je překryjme černou netkanou textilií. Na podzim bělíme přibližně týden, v zimě i tři týdny. Bělíme vždy jen tolik rostlin, kolik v blízké době spotřebujeme. Jakmile jsou prostředky vybělené, můžeme začít postupně sklízet. Moderní odrůdy není potřeba je bělit, jsou již tzv. samobělicí. Kdo má rád hořkou chuť, nemusí ani zimní štěrbák bělit.

Štěrbák v kuchyni

Štěrbák má nízkou energetickou hodnotu, z minerálních látek má nejvíce draslíku, z vitamínů vitaminů E, C a skupiny B. Endivie obsahuje léčivou hořčinu intybin podporující trávení a chuť k jídlu. Díky inulinu je endivie vhodná pro diabetiky. Pro konzumaci zasyrova volíme nepoškozené listy, vždy s kouskem bílého stonku. Pro tepelnou úpravu stačí rozkrojit napůl.

V Itálii je endivie považována za nezbytný doplněk každého zeleninového salátu, dobře ladí s pomerančem a jablky, které vhodně doplňují jeho nahořklou chuť. Snáší se taky s ostatnímu saláty rajčaty, paprikou, cibulí, mrkví a sýrem. Doplnit ho můžeme bazalkou, koprem, yzopem, zálivku volíme nejlépe hutnější, jogurt nebo majonézu. Štěrbák se může i zapékat se sýrem nebo podusit na másle a podávat jako příloha k masu. Dá se i nakládat.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Ing. Peter Gajdoštin, nzip.cz, edeka.de, zahrada-magazin.cz, Zdravá zahrada (Helena Vlašínová)