Jasan zimnář vykvétá voňavými květy až na začátku léta. Dekorativní jsou i jeho plody

Nádherné květenství jasanu zimnáře Zdroj: Getty Images

Nápadná květenství jasanu zimnáře, kterému se často říká i jasan manový nebo jasanová mana, zdobí stromořadí, zahrady a parky od května až do konce června, aby je později nahradily stejně efektní shluky semen, křídlatých nažek. A ani na podzim neminete jasany bez povšimnutí. Jejich listy se zbarví do vínových tónů.

Jasan zimnář sice nepatří k našim původním stromům, býval však často vysazován do parků, ve kterých najdete tyhle nádherné stromy běžně dodnes. Jeho domovem je jižní Evropa od Španělska až po Balkánský poloostrov, také Korsika, Sardinie a Malá Asie. Severní hranice jeho přirozeného výskytu prochází jižním Slovenskem.

Jasan zimnář (Fraxinus ornus)

Opadavý strom nebo keř, který dorůstá do výšky 4–8 m, s až 30 cm velkými, lichozpeřenými listy, které hustě pokrývají jeho korunu. Jasan zimnář vykvétá na začátku léta, od konce května do konce července, tedy v době, kdy většina stromů s kvetením spíše končí.

Krémově zbarvené čárkovité květy, které vyrůstají ve svěšených latách, nádherně voní a hojně je navštěvuje hmyz. Po opylení se na jasanu zimnáři objevují stejně efektní semena, křídlaté nažky. Ani s příchodem podzimu se krása jasanu nevytrácí. Jeho listí se začíná zbarvovat do velmi atraktivní červené až purpurové barvy.

Jasan zimnář mívá kulatou korunu Zdroj: Getty Images

Jak pěstovat jasan zimnář

Všechny jasany patří mezi poměrně nenáročné stromy, které dobře zvládají vysazení do jakékoliv půdy, ale přednost dávají půdě vápenité či neutrální s dostatkem živin, vlhčí, ale s dobrým odvodněním. Jasan zimnář má rád výhřevné půdy a umístění na plném slunci, kde bohatě kvete. Je plně mrazuvzdorný do –27 °C.

Jasan zimnář má velmi mělké kořeny, proto ho není vhodné vysazovat blízko ke zdem domů, k zídkám plotů, ale ani k chodníkům.

Dekorativní plody jasanu Zdroj: Getty Images

Míza jasanu jako diabetické sladidlo

Míza jasanu zimnáře, tzv. mana (lat. Manna cannelata), která se získává z nářezu kůry stromu, se využívá v potravinářství. Jedná se o sladidlo pro diabetiky. Znát můžete také manový sirup, což je 10% roztok many v cukrovém sirupu. Ten však už pro diabetiky vhodný není.