Obchodní dům Kotva má 50 let. Symbol českého brutalismu vyrostl za dva a půl roku
Obchodní dům Kotva slaví 10. února 50 let od prvního otevření. Tehdy byla Kotva pátým největším obchodním domem v Evropě s prodejní plochou přes 22 tisíc metrů čtverečních. Nejvýraznějšími znaky stavby, kterou navrhli architekti Věra a Vladimír Machoninovi, jsou šestiúhelníkový půdorys a originální fasáda. Brutalistní symbol Prahy na náměstí Republiky vyrostl za dva a půl roku.
Pražský obchodní dům Kotva slaví 50 let od svého otevření. V době uvedení do provozu byla Kotva pátým největším obchodním domem v Evropě s prodejní plochou 22 160 metrů čtverečních, který dokázal díky 2000 zaměstnancům obsloužit až 75 000 zákazníků denně. Obchodní dům patří mezi tzv. druhou generaci českých obchodních domů.
PŘEČTĚTE SI: Ikona brutalismu prochází přestavbou. Slavný hotel Intercontinental mění i jméno
První zákazníky přivítala Kotva 10. února 1975
Kotva vznikla jako příklad luxusního československého obchodního domu. Jeho otevření 10. února roku 1975 si tak nenechali ujít davy zvědavých lidí, ale i tehdejší političtí potentáti. Slavnostní stuhu přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek. Pro autory dnes oceňované výrazné brutalistní stavby ale místo nebylo, Věra a Vladimír Machoninovi totiž byli za normalizace v nemilosti.
Architekty Kotvy jsou manželé Machoninovi
Kotvu, situovanou uprostřed historické pražské čtvrti, navenek charakterizuje její zajímavá fasáda a specifický půdorys tvořený šestiúhelníky. Tyto geometrické tvary architektům Machoninovým umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí Republiky a nabídnout tak co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si národní podnik Prior objednal ještě v 60. letech, díky použitému řešení skvěle zapadá do okolní zástavby.
NENECHTE SI UJÍT: 10 faktů o slavném hotelu na Ještědu: Je částečně z plastu a stal se stavbou století
Věra a Vladimír Machoninovi ve druhé polovině 60. let minulého století - předtím, než jim normalizace znemožnila další svobodnou tvorbu - navrhli vedle Kotvy další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli například i někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.
Kotva vyrostla za necelých 30 měsíců
Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial. Po archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku - velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.
Otevření Kotvy v roce 1975 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Současnost obchodního domu
Obchodní dům Kotva je přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej před lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v Česku. Mnoho let ale trvalo, než se Kotva stala oficiálně památkou (na rozdíl od nedalekého Máje, který se ochrany dočkal v roce 2006). Po několika kolech rozhodování bylo dílo manželů Machoninových na seznam kulturních památek zapsáno v roce 2019.
- V současnosti, od loňského února, je Kotva kvůli rekonstrukci uzavřená. Potrvá dva roky. V nižších patrech vzniknou luxusní obchody a ve vyšších kanceláře. Promění se také okolí Kotvy, například zmizí nynější vstup do potravin. V sedmém patře pak bude restaurace s terasou.
Co je brutalismus
Brutalismus coby architektonický styl se začal vyvíjet v poválečné Anglii a Francii. Zatímco ve východním bloku se stavěly domy ve stylu socialistického realismu, západní architekti začali experimentovat s různými povrchy a materiály. V architektonických studiích se objevily první návrhy robustních staveb, kde prim hrál beton. Ostatně název brutalismu odkazuje na francouzské slovní spojení béton brut, tedy drsný beton.
MOHLO BY SE VÁM LÍBIT: Jak se změnila Praha za posledních 200 let? Vltava teče jinudy a zmizely některé ostrovy
Brutalismus u nás
Během let se brutalismus dostal i do bývalého Československa. Pomohla mu uvolněná šedesátá léta, která poodhrnula železnou oponu. Věra Machoninová, jedna z předních českých architektek, vzpomínala, že českoslovenští architekti tehdy moc dobře věděli, co se děje na Západě. Začali svobodně tvořit a dohánět zbytek Evropy.
Jak ale upozorňuje historička architektury Helena Doudová z Národní galerie v Praze, u nás se neprojevil typický betonový hrubý brutalismus. Čeští tvůrci si našli cestičku, aby stavěli subtilnější budovy, které do prostředí českých měst zapadly lépe. Typický brutalismus můžeme vidět třeba na Strahovském stadionu.
Podívejte se na rozhovor s Helenou Doudovou o brutalismu v Praze:
Zdroje: ceskenoviny.cz, cs.wikipedia.org, CNN Prima NEWS
Autor článku
