reklama

Užijte si masopust! Máte poslední šanci se před Velikonocemi pořádně najíst a pobavit

Lenka Valjentová
20. února 2020
Masopust v širším smyslu zahrnuje období od Tří králů až do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní velikonoční půst. Nejoblíbenější jsou až ty nejveselejší a nejrozjařenější poslední masopustní dny: Tučný čtvrtek (letos 11. února), taneční neděle i pondělí (letos 14. a 15. února) a maškarní úterý (letos 16. února). Dříve lidé věděli, že masopust je poslední příležitostí se dosyta najíst a pobavit před dlouhým obdobím půstu.
reklama

Masopust nebo taky fašank, fašinek, šibřinky, ostatky, vostatky či končiny není svátkem církevním, přesto se jeho termínurčuje podle Velikonoc. Vyvrcholení masopustu může připadnout na konec února nebo začátek března. Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky a určují se podle prvního jarního úplňku. Neděle velikonoční, první neděle po prvním jarním úplňku, bývá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Od této neděle se zpětně určuje masopustní neděle – sedmá před velikonoční nedělí.

Neděle velikonoční je letos 4. dubna, a tak masopustní neděle vychází na 14. února 2021.

Střípky z historie masopustu

Nejstarší doklady o masopustních oslavách pocházejí ze středověku, pravděpodobně navazují na starověké hříšné bakchanálie, které se konaly na počest boha Dionýsa neboli Bakcha. Středověký masopust byl hlučný a rozpustilý, což se nelíbilo církvi, zvláště odsuzovala hlučnost, převlékání se za maškary, nestřídmé hodování a pití alkoholu, a tak se snažila masopustní oslavy nejprve vymýtit a později aspoň omezit na akce v kostele. Nepodařilo se– masopust zůstal nezávislým svátkem dodnes. Oblíbily si ho všechny vrstvy obyvatel od nejchudších až po panovníky: „Maškarní zábavy se běžně pořádaly ve šlechtických sídlech a panovnických dvorech včetně Pražského hradu a vídeňského císařského dvora. O jedné takové si hrabě Černín zapsal do deníku: ´Dvorní hrabě Kinský všechny překvapil, když za povětrnou ženštinu přišel převlečený. A žádného mužského na plese nenechal na plese na pokoji,´“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Tučný čtvrtek či tučňák

Tenhle den se nemá hledět na nějaké kalorie a tuk navíc, čím mastnější jídlo, tím lepší, jen tak budeme celý rok silní. Původně se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina, od 19. století začaly domácí zabijačky vykrmených čuníků. Vrcholem vepřových hodů bylo tradiční vepřo knedlo zelo zapité pivem či pálenkou, nechyběly jitrnice, jelita, škvarky, ovar, tlačenka, prdelačka. Po tučném jídle přišla řada na sladkou tečku v podobě křupavých, na másle nebo sádle smažených koblih. Posypané cukrem smíchaným se vzácnou pravou vanilkou nádherně vonělya skvěle chutnaly díky náplni z ovocné zavařeniny.

Masopustní (taneční) neděle a pondělí

Také o masopustní neděli musel být oběd kaloricky bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se zejména ženy a dívkyparádily k muzice, na tancovačku, šibřinky či taneční veselici. Ve městech se organizovaly taneční zábavy a maškarní bály, masopustní plesy a zábavy cechovní či spolkové, v Praze byly oblíbené tzv. reduty. Někde se tancovalo v hospodě, jinde venku a zábava se většinou protáhla až do rána. I masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vesnicích se konal tzv. mužovský bál, který byl jen pro ženaté muže a vdané ženy a svobodní tam nesměli.

Masopustní (maškarní) úterý

Vyvrcholením masopustu bylo maškarní úterý, poslední den masopustního veselí. Všude se objevovaly masky, průvody chodily od domu k domu a hrála hudba. Masky byly v každém domě náležitě pohoštěny něčím k zakousnutí a především alkoholem, který ještě zvyšoval rozpustilost a veselí. Průvody masek neměly žádná závazná pravidla; záleželo na fantazii účastníků, jaké taškařice a legrácky budou provádět. V průvodu nesmělo chybět několik tradičních masek. Mezi ně patřily medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna neboli kobyla či kůň, postava žida, bába s nůší, kominík, laufr a mnoho dalších.

O úterní půlnoci masopust končí a začíná půst

Večer po obchůzce masek vesnicí či městem končíval stejně jako všechny masopustní dny muzikou a tan­cem. Tentokrát se však zába­va neprotáhla až do rána a končila přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a lidé se rozešli domů, protože nastala středa a s ní čtyřicetidenní půst. Věřilo se, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábeljako cizinec v zeleném kabátě.Často se ještě pochovávala basa (na Chodsku dudy), ať už skutečná, nebo jako figurína. Položila se do necek, na stůl či máry, přikryla plachtou, následně si vyslechla při pohřebním ceremoniálu své prohřešky, na nosítkách se vynes­la ven a pohřbila na znamení, že si na ni v následujících týdnech nikdo nezahraje. O úterní půlnoci celý masopust skončil.

Masopustní předpověď počasí

Masopust je vlidovém prostředí spojený skoncem zimy a začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Proto se k němu vážou mnohé lidové pranostiky, které předpovídají, jaké bude počasí o Velikonocích a jaká bude letos úroda.

  • Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
  • Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci
  • Jaké je masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
  • Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
  • Konec masopustu jasný – len krásný.
  • Jsou-li v masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
  • Svítí-li slunce o masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě

O masopustu a dalších lidových tradicích a zvycích si ještě můžete přečíst:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama