27. září 2022 07:00
redakce Prima LivingRozbor půdy vám provedou v laboratoři. Někdy však stačí i pouhý pohled na plevel v zahradě
Kopřivám se daří v dusíkatých půdách Zdroj: iStock
Šťavel kyselý (Oxalis acetosella) Zdroj: iStock
Blatouch bahenní (Caltha palustris) Zdroj: iStock
Šťovík menší (Rumex acetosella) Zdroj: iStock
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) Zdroj: iStock
Sedmikráska chudobka (Bellis perennis) Zdroj: iStock
Hrachor širokolistý (Lathyrus latifolius) Zdroj: iStock
Lipnice roční (Poa annua) Zdroj: iStock
Kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) Zdroj: iStock
Kopytník evropský (Asarum europaeum) Zdroj: iStock
Podběl lékařský (Tussilago farfara) Zdroj: iStock
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Zdroj: iStock
Ptačinec prostřední (Stellaria media) Zdroj: iStock
Pokud máte zájem o odborné posouzení půdy, pak si můžete nechat udělat rozbor v akreditované laboratoři. Dobře poslouží i test, který zakoupíte v zahradnických potřebách či v drogerii. Docela spolehlivě vám však poradí i plevelné rostliny, které najdete na svém pozemku. Stačí se jen dobře dívat.
Vzorek půdy odneste do laboratoře
Odběr půdních vzorků se provádí zapíchnutím sondovací tyče do půdy. Vrt se provádí do hloubky až 60 cm, na několika místech v zahradě.
Vzorky půdy můžete odebrat také rýčem z asi šesti míst na zahradě, z hloubky až 30 cm. Vyrytou půdu dobře promíchejte, odeberte asi 0,5 kg, vložte do igelitového sáčku a odneste osobně nebo pošlete poštou do některé z akreditovaných laboratoří. Jejich seznam najdete snadno na internetu.
Pampeliška, smetanka lékařská (Taraxacum officinale) Zdroj: iStock
Orientační rozbor zvládne chytrý papírek
Tzv. indikátorový papírek, s jehož pomocí zjistíte pH půdy na své zahradě, můžete zakoupit v prodejnách pro zahrádkáře, v drogerii nebo v laboratorních potřebách.
Informace o složení půdy prozradí i místní plevel
Rostlinný porost, tedy složení planých rostlin na pozemku vždy poukazuje na podmínky, ve kterých rostliny rostou.
Kyselé půdy
V půdách s kyselejší reakcí si bude především libovat šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ale také blatouch bahenní (Caltha palustris), šťovík menší (Rumex acetosella) nebo zvonek rozkladitý (Campanula patula).
Neutrální půdy
Na půdách s neutrální reakcí a středním zásobením vodou i živinami nejčastěji roste bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), známá jako jeden z nejúpornějších plevelů, kterého se hned tak nezbavíte. Dále se zde bude dařit i běžné travině, lipnici (Poa annua).
Alkalické půdy
Na půdách alkalických rostou nejčastěji stepní druhy rostlin, můžete na nich objevit například kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) nebo hrachor širokolistý (Lathyrus latifolius).
Půda chudá na živiny
V půdě chudé na živiny se nejlépe daří běžným lučním rostlinám. Na záhonech se však jako první vždy usadí obyčejná sedmikráska chudobka (Bellis perennis).
Půda bohatá na vápník
Vápenitou půdu osidlují rostliny jako například kopytník evropský (Asarum europaeum) nebo hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Brzy na jaře na nich objevíte i podběl lékařský (Tussilago farfara).
Půda bohatá na dusík
Na první pohled poznáte půdu s vysokým obsahem dusíku podle přítomnosti pěkně narostlé kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Mohlo by se zdát, že se jí daří téměř všude, ale na půdách bohatě zásobených dusíkem, například v blízkosti kompostu, bývají kopřivy vysoké, s velkými a svěže zelenými listy.
V dusíkem dobře zásobených půdách najdete i velké množství pampelišky, tedy smetanky lékařské (Taraxacum officinale) nebo ptačince prostředního (Stellaria media). Obě rostliny najdete téměř všude, jen na dusíkem dobře zásobených půdách budou mít rostliny mnohem větší a svěže zelené listy.
Zdroj: https://izahradkar.cz/kalendarium-zahradkare/pro-zdravi-rostlin/k-cemu-slouzi-rozbor-pudy-objedna-zahradkar/; https://www.vinarskepotreby.cz/files/ckeditor//Slu%C5%BEby/Laborato%C5%99/BS_navody_A4_puda.pdf; časopis Naše krásná zahrada 10/2022
Autor článku
redakce Prima Living
redakce Prima Living