Jasně, že by každý chtěl, aby se v jeho zahradě vyskytoval plevel co možná nejméně. Ale na druhou stranu nám nenáviděný plevel může naznačit mnohé o místě, kde roste. Nadměrný výskyt některých plevelů totiž naznačuje důležité vlastnosti půdy. Zdroj: iStock
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) signalizuje půdu úrodnou, bohatou na humus a živiny Zdroj: iStock
Pampeliška, smetanka lékařská (Taraxacum officinale) naznačuje, že půda, v níž roste je hlinitá, těžší a vlhčí. Zdroj: iStock
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) prozradí, že v zemině je nadbytek dusíku Zdroj: iStock
Rozrazil perský (Veronica persica) roste hojně v půdách s nadbytkem dusíku Zdroj: iStock
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) Zdroj: iStock
Pýr plazivý (Elytrigia repens) objevíme nejčastěji v sušších písčitých půdách Zdroj: iStock
Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) protrazuje, že v půdě je nedostatek vápníku a taková půda je třeba vápnit Zdroj: iStock
Přeslička rolní (Equisetum arvense) naznačuje, že je naše půda chudá na dusík, takže bychom měli zvýšit obsah dusičnanů v půdě přihnojením. Zdroj: iStock
Těžké jílovité půdy svědčí známému podbělu lékařský (Tussilago farfara). Půdu se pokusíme zúrodnit přidáním písku. Zdroj: iStock
Vápnité půdy signalizují třeba čekanka obecná (Cichorium intybus), šalvěj luční (Salvia pratensis), vlčí mák (Papaver rhoeas), chrpa luční (Centaurea jacea), kopřiva žahavka (Urtica urens) nebo svlačec rolní (Convolvulus arvensis). Zdroj: iStock
Plevel a jak se ho zbavit – tenhle problém více či méně intenzivně řeší každý majitel užitkové i okrasné zahrady. Ovšem plané rostliny nám mohou i leccos užitečného prozradit o stavu a vlastnostech půdy v naší zahradě. Každá rostlina má totiž své nároky na podmínky prostředí, složení půdy a přístup k živinám, plevel není výjimkou. Výskyt plevelů tak není vůbec náhodný.
Co je vlastně plevel
„Klasická definice plevele zní: Je to každá rostlina, která roste tam, kde si to nepřejeme. Tedy, i kdyby to byla orchidej v obilí. Označení plevel je tedy vlastně vyjádřením postoje člověka k planým rostlinám,“ uvádí Helena Vlašínová ve své knize Zdravá zahrada. S nadsázkou je tedy možné za plevel označit všechny rostliny, kterým se daří lépe, než těm, které v potu tváře pěstujeme.
Co plevel signalizuje o půdě
- Bohaté humózní půdy jsou úrodné a indikují je především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kopřiva žahavka (Urtica urens), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) nebo ptačinec žabinec (Stellaria media).
- Hlinité (těžší a vlhčí) půdy svědčí planým rostlinám, jako jsou například jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pampeliška lékařská (Taraxacum officinale). Hlinité půdy ocení přihnojení kompostem
- Těžké jílovité půdy svědčí planým rostlinám, jako jsou například pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis), podběl lékařský (Tussilago farfara), svízel přítula (Gallium aparine). Půdu se pokusíme zúrodnit přidáním písku.
- V sušších písčitých půdách zřejmě objevíme pýr plazivý (Elytrigia repens), vlčí mák (Papaver rhoeas), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) či drchničku rolní (Anagallis arvensis). Pomůže dostatečná zálivka, pořádná dávka kompostu, případně trochu jílu.
Vápnité půdy signalizují třeba čekanka obecná (Cichorium intybus), šalvěj luční (Salvia pratensis), vlčí mák (Papaver rhoeas), chrpa luční (Centaurea jacea), kopřiva žahavka (Urtica urens) nebo svlačec rolní (Convolvulus arvensis). Zdroj: iStock
Vápnité půdy signalizují třeba čekanka obecná (Cichorium intybus), šalvěj luční (Salvia pratensis), vlčí mák (Papaver rhoeas), chrpa luční (Centaurea jacea), kopřiva žahavka (Urtica urens) nebo svlačec rolní (Convolvulus arvensis). Zdroj: iStock
Plevel a základní živiny v půdě
- Zeminy, ve kterých je nedostatek vápníku, prozrazuje například hojný výskyt rmenu rolního (Anthemis arvensis), pěťouru maoúborného (Galinsoga parviflora) nebo kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris). Takovou zeminu je třeba přiměřeně vápnit, především na podzim.
- Vápnité půdy signalizují třeba čekanka obecná (Cichorium intybus), šalvěj luční (Salvia pratensis), vlčí mák (Papaver rhoeas), chrpa luční (Centaurea jacea), kopřiva žahavka (Urtica urens) nebo svlačec rolní (Convolvulus arvensis). V tomto případě přidáme do zeminy rašelinu, která ji okyselí.
- Půdy s nadbytkem dusíku jsou skvělými hostiteli například kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), hluchavky bílé (Lamium album), pěťouru maloúborného (Galinsoga parviflora), rozrazilu perského (Veronica persica), svízele přítuly (Galium aparine), ptačince žabince (Stellaria media) či bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria). Na takovém místě bychom měli omezit používání hnojiv s dusičnany.
- Například přeslička rolní (Equisetum arvense) nebo psárka polní (Alopecurus myosuroides) naznačuje, že je zemina v zahradě chudá na dusík, takže bychom měli zvýšit obsah dusičnanů v půdě přihnojením.
Plevel a množství vápníku a dusíku v půdě (+ nadbytek, - nedostatek)
| plevel | vápník | dusík |
|---|---|---|
| drchnička rolní | + | + |
| jitrocel větší | + | + |
| kokoška pastuší tobolka | - | + |
| kopřiva dvoudomá | + | |
| kopřiva žahavka | + | |
| mák vlčí | + | |
| pěťour maloúborný | - | + |
| ptačinec žabinec | + | |
| rmen rolní | - | |
| svízel přítula | + | |
| šťovík kyselý | + |
Zdroje: cs.wikipedia.org, zahradkarskaporadna.cz, ceskestavby.cz, Helena Vlašínová Zdravá zahrada (zdroj tabulky)
