reklama

Únorový výsev bylin a koření. Vypěstujte si šalvěj, rozmarýn, majoránku a tymián

Lenka Valjentová
21. února 2021
Mít svou vlastní bylinkovou zahrádku je dnes moderní. A je úplně jedno, jestli aromatické koření a léčivé byliny pěstujeme na zahradě, terase, balkoně nebo okenním parapetu. Čerstvé byliny máme stále na dosah ruky, navíc jsou pastvou pro oči a jejich vůně pohlazením na duši. Bylinková zahrádka je nejen krásná a voňavá, ale především užitečná – rostlinky využijeme jako koření v kuchyni při vaření a jako léčivky.
reklama

Šalvěj na ryby i proti pocení

Šalvěj lékařská(Salvia officinalis) má výraznou kořenitou vůni a trpkou až hořkou chuť a jako koření se hodí především na maso a ryby, přidává se do sekané, paštik, polévek, bylinkového másla či nádivek. Říká se o ní, že je to všelék na všechny neduhy, především má protizánětlivé,antivirotickéaantibakteriálníúčinky. Šalvějový čaj zmírňuje pocení, podporujetrávení, zlepšuje funkci žlučníku i jater a pomáhá připrůjmu nebo při bolesti zubů.

Jak na výsev šalvěje

  • Semínka šalvěje na předpěstování sazenic vyséváme od druhé poloviny února.
  • Pro výsev je optimální na mírně přitlačený substrát v mělké výsevní nádobě (musí mít na dně odtokový otvor) přidat 1 až 2 cm jemného písku.
  • Semínka zasejeme tzv. naširoko neboli rozhozem, což znamená, že je rozhodíme po celém povrchu a jemně přitlačíme do zeminy.
  • Hned po výsevu jezavlažíme.Abychom nevyplavili semínka, použijeme postřikovač.
  • Doba klíčení šalvěje je zhruba dva týdny
  • Měli bychom sledovat, zda mají rostlinky pro klíčení dostatek tepla, světla a vlhka. Důležité je, aby výsevy nebyly přehuštěné a přemokřené, protože pak by se mohly vyskytnout plísně.
  • Vzešlé rostlinky přepikýrujeme neboli přepichujeme, tedy přesadíme do samostatných květináčků nebo sadbovačů či do truhlíků do sponu 5 x 5 cm. Nejvhodnější doba je, když jsou vyvinutéprvní dva děložní lístky a jsou zelené.
  • Květináče či sadbovače nebo truhlíky naplníme novým substrátem a vytvoříme v něm důlky. Musí být dostatečně velké, aby se nepolámaly kořínky.
  • Semenáčky z výsevních nádob vytahuje opatrně za lístky, pomáháme si přepichovacím kolíkem, ale stačí i tužka, klacík či příborový nůž, kterým uvolňujeme vpůdě kořínky. Dlouhé kořínky trochu zkrátíme, povzbudí to růst semenáčku.
  • Do důlku zapustíme rostlinku až po děložní lístky a velice opatrně k ní přimáčkneme zeminu, abychom nepoškodili kořenový krček. Následně zavlažíme.
  • Když rostlinky povyrostou, přesadíme je buď do květináče, nebo na venkovní záhon asi 30 cm od sebe.

Tymián do paštiky i proti kašli

Tymiánobecný(Thymus vulgaris)je silně aromatická bylinka s ostřejší nasládlou chutí i vůní připomínající hřebíček. Je výborný dokořenové zeleniny a luštěnin, hodí se kmasu a rybám, přidává se paštik a sekané. Je základní ingrediencí provensálského koření. Jako léčivka pomáhá zdravému trávení, působí proti nadýmání. Přispívá k dobré náladě, potlačuje stres a splín. Tymiánový sirup je tradiční lék na dráždivý kašel.

Jak na výsev tymiánu

  • Semínka tymiánu vyséváme od poloviny února do půlky března.
  • Sejeme je řídce a rovnoměrně, jen lehce je přitlačíme na povrch výsevního substrátu, nezasypáváme, případně překryjeme průhlednou fólií nebo sklem.
  • Výsev udržujeme přiměřeně vlhký.
  • Klíčení tymiánu trvá2–6 týdnů při teplotě nad 20 °C.
  • Po přepíchání do sadbovačů sazeničky ponecháme asi 10–15 dnů při teplotě 15–22 °C. Po zakořenění pak teplotu snížíme na 10–15 °C.
  • Předpěstované sazeničky přemístíme ven v polovině května nazáhon asi 20 cm od sebe.

Rozmarýn na maso i proti stresu

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) je aromatické koření skvělé do salátů, omáček a masových pokrmů. Jídlu dodává trpce kořeněnou chuť a středomořskou vůni. Je součástí provensálského koření. Rozmarýn má antibakteriální, antivirové, protizánětlivé a dezinfekční účinky.Čaj z rozmarýnu se používá při bolestech hlavy a proti nespavosti. Působí proti stresu a celkově posiluje. Tradičně pomáhá při potížích trávicího traktu. Rozmarýnová mast léčí revmatismus a záněty nervů a svalů.

Jak na výsevrozmarýnu

  • Semena rozmarýnu vysévámev únorua na začátku března do mělkých výsevních nádob s lehkým substrátem.
  • Sejeme rozhozem, zahrneme asi 0,5cm vrstvou lehkého výsevního substrátu. Zvlhčíme rozprašovačem
  • Udržujeme pokud možno stálou teplotu okolo 23 °C.
  • Do vzejití osiva je vhodné i překrytí výsevního truhlíku fólií nebo kouskem netkané bílé překrývací textilie. Jakmile osivo vzejde, překrytí odstraníme, aby se rostlinky nevytahovaly.
  • Rozmarýn roste zpočátku velmi pomalu, klíčí dlouho a nevyrovnaně, obvykle 21–28 dní.
  • Jakmile lze semenáčky uchopit, přepikýrujeme je do květináčů o průměru 8–10 cm.
  • Předpěstování sazenicrozmarýnu obvykle trvá tři měsíce.

Majoránka do jitrnic i proti nevolnosti

Majoránka zahradní (Origanum majorana) je u nás oblíbené koření s nezaměnitelnou nasládlou vůní, které nesmí chybět v polévkách, bramborových, luštěninových a vaječných pokrmech, paštikách a hlavně zabijačkových pochoutkách. Bylinka má antivirové, protizánětlivé a antibakteriální účinky. Vléčitelství se využívá majoránkový čaj při zažívacích potížích (uklidňuje žaludek, podporuje trávení, zmírňuje nevolnost, odstraňuje plynatost, zmírňuje zácpu i průjem a žaludeční křeče) i chorobách z nachlazení, zejména usnadňuje vykašlávání. Zmírňuje bolesti hlavy.

Jak na výsev majoránky

  • Semínka majoránky smícháme s pískem, protože jsou velmi jemná a lépe se nám budou vysévat.
  • Majoránku vyséváme koncem února rozhozem na povrch kvalitního výsevního substrátu, který ještě promícháme sperlitem, abychom ho více provzdušnili. Můžeme zakrýt překrývací průhlednou fólií nebo sklem.
  • Zaléváme mlžením a zeminu udržujeme dostatečně vlhkou.
  • Optimální teplota pro klíčení je20 až 22 °C.
  • Doba klíčení majoránky je 7–12 dní.
  • Vzrostlé semenáčky přepikýrujeme do truhlíku do sponu 3 × 3 cm nebo do samostatných květináčků či sadbovačů.
  • Předpěstované sazeničky vysazujeme ven v druhé polovině května, protože majoránka je choulostivá na jarní mrazíky. Dáváme obyčejně 4 rostlinky do jednoho trsu a dosponu 15 x 25 cm.

Prima tip: obaly od vajec jsou super sadbovače

Obaly od vajec můžeme recyklovat a použít jako sadbovače. Plastové se dají využít opakovaně,papírové jednorázově – podobně jako rašelinové sadbovače je dáme do země spolu se sadbou. Plastové používáme jen do prvního přesazení. Dáváme-li sazeničky přímo do plastových plat, musí mítodtokový otvor.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama