reklama

Bolševník v tom není sám: Těchto 5 rostlin zvyšuje naši citlivost na sluneční záření

redakce
29. května 2019
Některé rostliny vylučují šťávy, které při potřísnění pokožky zesilují účinek slunečního záření. Bolševník je v této skupině rostlin určitě nejznámější a nejnebezpečnější, ale zdaleka není sám. V menší či větší míře mají tuto nepříjemnou vlastnost i zdánlivě neškodné rostliny, jako je rdesno hadí kořen, třezalka tečkovaná, andělika lékařská, routa vonná, a dokonce i běžně používaný pastinák setý.
reklama

Kromě bolševníku, o jehož nebezpečnosti ví snad každý, jsou to rostliny, které běžně rostou kolem nás a jejich nepříjemná, tedy fotosenzibilující vlastnost by vás možná ani nenapadla. Vprvní chvíli, kdy rostlinu utrhnete, se nic neděje. Potřísníte si pokožku šťávou z rostliny, a hned se nic nestane. Až za chvíli, asi za 15 minut po osvícení kůže sluncem, může dojít kpoškození pokožky, kpuchýřkům a dermatitidě, tedy zánětu pokožky. Míra poškození závisí samozřejmě na druhu rostliny ze skupiny rostlin, zvyšujících citlivost na sluneční záření, ale také na momentální síle a složení slunečních paprsků. Některé ztěchto rostlin dokonce patří mezi léčivky. Je dobré vědět, že i čaj ztěchto bylin zvyšuje u člověka citlivost na světlo. Proto byste se po požití čaje měli vyhýbat slunění.

Rostliny, které zvyšují naši citlivost na sluneční záření

Nejvíce nebezpečný zhlediska zvyšování citlivosti na sluneční záření je bolševník velkolepý, mnohem menší účinky má jeho příbuzný, bolševník obecný. Nesrovnatelně menší problémy vám mohou způsobit i běžně užívané bylinky, jako je třezalka tečkovaná, routa vonná a andělika lékařská, ale i při jejich užívání byste se neměli příliš vystavovat slunečnímu záření, tedy se přímo opalovat. Drobné problémy může citlivým jedincům způsobit i pastinák setý, kerblík třebule, pohanka střelovitá, miřík celer nebo rdesno hadí kořen a rdesno peprník.

Bolševník velkolepý(Heracleum mantegazzianum)

Rostlina impozantního vzrůstu, která pochází zoblasti Kavkazu. Vsoučasné době je bolševník velkolepý rozšířený po celé severní polokouli. Jedná se o nebezpečný invazivní druh, který ničí původní rostlinstvo. Jeho listy dosahují délky 50–150 cm a výška celé rostliny bývá neskutečných 2–4 m, jsou však známé i rostliny vysoké až 5 m. Dutá lodyha mívá průměr až 10 cm. Vykvétá bílým květenstvím, nazývaným složený okolík. Květenství má nejčastěji 30–50 cm vprůměru, ale někdy až 1 m. Takovou rostlinu si jen málokdo může splést. Je zajímavé, že ve své původní domovině bolševník velkolepý takových rozměrů nedosahuje.

VČesku je bolševník velkolepý řazen mezi nejnebezpečnější rostliny a je cíleně likvidován chemickým postřikem. Šťáva zlodyh a listů obsahujefototoxickéfuranokumariny, které na světle sUV zářením (tedy i na denním světle) způsobují těžké poleptání a zpuchýřnatění kůže. Potřísněnou pokožku je nutné okamžitě omýt dlouhotrvajícím silným proudem vody a zakrytím zamezit přístupu světla. Dochází i kbolestem hlavy, závratím a pálení očí. Návštěva lékaře bývá nezbytná.

Víte, že…

… vlastníci pozemků nebo osoby, které pozemek užívají z jiného právního důvodu (např. nájem), mají povinnost omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevele – tzn. i bolševníku velkolepého. Povinnosti jsou stanoveny ust. § 3 odst. 1 písm. a) zák. číslo 326/2004 Sb., v platném znění.

Bolševník obecný(Heracleum sphondylium)

Rostlina velmi podobná bolševníku velkolepému, ale pochází ze Středomoří a mírného pásu Evropy a Asie. Má oproti svému velmi nebezpečnému příbuznému menší a více rozvolněné květenství, je menšího vzrůstu (asi 0,5–2 m) a je podstatně méně jedovatý. Ale i tak může potřísnění pokožky šťávou, především u citlivějších jedinců, vyvolat otoky, zarudnutí pokožky a někdy i puchýřky. Zcelé rostliny jsou nejjedovatější nezralé plody.

Třezalka tečkovaná(Hypericum perforatum)

Třezalka jako vytrvalá bylina roste po celé Evropě, vAfrice, Malé Asii a vseverozápadní Číně. Najdete ji na slunných stráních, pastvinách, ale i vhouštinách a na rašeliništích. Jako léčivka se využívala už ve starém Řecku. Zahání stres a deprese, tlumí nervozitu, využívá se při potížích vklimakteriu. Třezalka způsobuje citlivost na sluneční záření a může vyvolat zčervenání čisvědění pokožky. Přikúře se proto nedoporučuje opalování.

Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Dvouletá až víceletá bylina, pocházející ze severovýchodní Evropy. Dorůstá až do výšky 250 cm. Vprvním roce vytvoří růžici přízemních listů a ve druhém až čtvrtém roce kvete. Vykvétá okoličnatým květenstvím, bílými, žlutavými až narůžovělými květy. Nejlépe se jí daří vpodhůří, v teplých humózních půdách. Její semena se používají jako koření, sušený kořen pomáhá od nadýmání. Při zpracování kořene je nutno brát v úvahu, že citlivým lidem vyvolává na rukoupuchýře, a to zvláště při práci naslunci.

Routa vonná (Ruta graveolens)

Asi 80 cm vysoký stálezelený polokeř, pocházející zjižní Evropy. Od května do září vykvétá žlutými květy. U nás se pěstuje na zahradách. Kvetoucí nať i listy se využívají na snížení lomivosti krevních kapilár. Využívá se i vgastronomii jako koření. Málokdo ji však dobře snáší a u citlivých osob může vyvolat popálení pokožky, neboť obsahuje látky zvyšující fotosenzitivitu (citlivost na sluneční záření).

Text: Simona Bauer

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama