5 nejagresivnějších invazivních druhů v české přírodě: Bolševník v tom není sám

Řada živočišných i rostlinných druhů se díky globalizaci světem šíří jako lavina sama od sebe, jako je tomu v případě komára tygrovaného, který přenáší mnohé nemoci a do USA a Evropy se dostal v pneumatikách automobilů. Jiné druhy jsme si přinesli dobrovolně a rádi, ať už pro jejich krásu nebo užitečnost. Z takových brambor či rajčat se můžeme jen radovat, protože přinášejí užitek a v naší přírodě se samy od sebe nešíří, natož aby válcovaly jiné druhy.

Pak jsou ovšem druhy, které jsou natolik dominantní, že vytlačují původní rostliny. Nejnebezpečnější z rostlin je na našem území dobře známý bolševník velkolepý, který kvůli svému vzrůstu nedopřává životní prostor jiným rostlinám a zároveň je velmi nebezpečný, pokud se ho dotknete holou pokožkou. Na boj proti němu už byla v minulosti nasazena i armáda.

Co je to invazivní druh?

Invazní druh je nepůvodní, naturalizovaný druh, který se na novém území nekontrolovaně šíří, postupně vzrůstá počet jeho lokalit a velikost populací, potlačuje původní druhy a poškozuje přirozené ekosystémy. Invazní druhy rostlin mohou mít negativní důsledky v zemědělství a lesnictví a některé mohou ohrožovat i zdraví lidí.

Vodní hyacint láká krásou, ale pozor na něj!

Některé druhy invazivních rostlin jsou opravdu krásné. Například vodní hyacint, který pochází z Brazílie. Můžeme ho pěstovat, ale pouze v zahradním jezírku bez odtoku. Hyacint totiž vytváří de facto zelené ostrovy, které zabraňují přístupu světla do vody. Další vodní rostliny tak konkurenci vodního hyacintu nesnesou.

Okrasná zahrada

Vodní hyacint pěstujte v zahradním jezírku. Nesmí se ale dostat do volné přírody

Proč si dát na invazivní druhy pozor?

Na první pohled je rostlina nevinná, přitom si člověk zahrává s ohněm. "Mě kupříkladu jedna příbuzná prosila, ať jí odkopnu kousek rostliny s fialovými plody – bylo to líčidlo jedlé (Phytolacca acinosa). Úplně mě to vyděsilo, protože tato vytrvalá rostlina, která zakrývá vše ostatní kolem sebe, se nám šíří po celé zahradě jako plevel a kde se usadí, už se jí nelze zbavit. A vůbec netuším, kdy a odkud se na naší zahradě vzala", říká redaktorka Markéta Žídková.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Nejstarší záznamy z České republiky pocházejí z oblasti Slavkovského lesa a týkají se jeho pěstování jako okrasné rostliny v zámeckém parku v Lázních Kynžvart v r. 1862 a prvního dokladu o zplanění v nedalekém okolí z r. 1877. Bolševník velkolepý je silně jedovatý, protože obsahuje toxické šťávy s furanokumariny, které na kůži způsobují popáleniny a následně jizvy. Bolševník dorůstá až do výšky pěti metrů. Kvete od pozdního jara do poloviny léta. Má bílá, složená květenství.

Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis)

Byla k nám přivezena z východního Ruska a Japonska na okrasu. Křídlatky jsou považovány za jedny z nejagresivnějších invazních rostlin, zkřížením s křídlatkou japonskou dokonce vznikla nová křídlatka česká. Má velmi negativní dopad na rozmanitost přírody, protože zastíní všechny ostatní druhy a značně vyčerpává půdu. Narušuje také stavby a vozovky.

Netýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera)

Netýkavka žláznatá patří spolu s bolševníkem a křídlatkou mezi nejagresivnější invazní druhy, přitom do Evropy byla původně také přivezena na okrasu. Plody netýkavky žláznaté mají vyvinutý mechanismus, jehož pomocí vystřelují zralá semena až do vzdálenosti několika metrů. Semena se šíří hlavně vodou a schopnost vyklíčit si uchovávají po dobu až 6 let.

Javor jasanolistý (Acer negundo)

Javor jasanolistý roste v parcích, kde snadno zplaňuje a vytváří náletové populace. Je to strom s výškou okolo osmi metrů. Rozšířen je prakticky po celém území republiky s výjimkou horských poloh. Vyžaduje vlhkou a kyprou půdu, nesvědčí mu sucho.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Trnovník akát se do Evropy dostal v 17. století ze Severní Ameriky a začal se rychle šířit, protože jeho kořeny vylučují látky likvidující konkureční rostliny v okolí. Problematický je tedy také proto, že tvoří monokultury.

Kolik invazivních druhů je v Česku?

Invazních rostlin je ale v ČR na devět desítek, tak až budete zvažovat, že si odlomíte kousek toho hezkého keře, zjistěte si, co je vlastně zač. Ne vše, co hezky kvete, je nevinnou květinkou!

Zdroj: Markéta Žídková, Státní rostlinolékařská správa ČR