reklama

Třezalka je hvězda svatojánských bylin. Připravte si slavný hojivý Janův olej

Lenka Valjentová
24. června 2020
Zlatožlutá třezalka tečkovaná se jako léčivá rostlina využívá od nepaměti, je základním kamenem i hvězdou tradičního devatera svatojánských bylin. Přináší pomoc zejména při nespavosti a stresu, při hojení ran nebo potížích s trávením. Rozkvetlou třezalku tečkovanou můžeme natrhat na louce či na pasece, ale dá pěstovat na zahradě. Máme pro vás domácí recept na slavný hojivý Janův olej.
reklama

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je bezesporu základním kamenem a hvězdou tradičního devatera svatojánských bylin. Obsahuje flavonoidní glykosidy (rutin, hyperosid, hyperin), třísloviny, silice, červené barvivo hypericin nazývané krev svatého Jana, organické kyseliny, triterpeny, provitamin A, vitamin C či steroly, které mají blahodárný vliv na mnoho zdravotních problémů.

Na co se používá třezalka

  • Třezalka uklidňuje, má příznivý vliv na psychiku, pomáhá se zbavit mírných depresivních stavů, stresu, strachu, úzkostí, neurózy a nespavosti, funguje tedy jako přírodní antidepresivum.
  • Zlepšuje také krevní oběh a je vhodná do bylinných čajových směsí při všech menstruačních poruchách a problémech v klimakteriu.
  • Třezalka pomáhá jako podpůrný prostředek při onemocněních jater a žlučníku, žaludku a močových cest.
  • Vyniká silně protizánětlivými, dezinfekčními a hojivými účinky na různá poranění kůže.

Co je hypericin neboli krev sv. Jana

Třezalka je jednou z nejznámějších magických bylin, opředených nesčetnými pověrami a legendami. Například červenému barvivu hypericinu se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy prostopášná Hérodiané, když jí přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku.

Třezalka tečkovaná v lidovém léčitelství

Třezalka se v lidovém léčitelství užívá zejména ve formě nálevu, tinktury a oleje. Na nálev se sbírá a suší kvetoucí nať, pro přípravu třezalkového oleje a tinkturu pouze květy.

„Vlažný třezalkový nálev se při chorobách zažívacího a vylučovacího ústrojí obvykle pije jako pitná kúra po doušcích, nejlépe ráno a večer, vždy čerstvě připravený, po dobu nejméně 3 týdnů, aby se projevil léčivý účinek. Ovšem pitná kúra by neměla nikdy přesáhnout 6 týdnů! Po ní musí následovat nejméně tříměsíční přestávka. Na třezalkový nálev zalijeme  lžičky sušené třezalkové natě 250 ml vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat a scedíme. K vnější aplikaci na pokožku je nejvhodnější hojivý třezalkový neboli Janův či svatojánský olej." doporučuje bylinkář Martin kKolár.

Nežádoucí účinky třezalky tečkované

„Užívání třezalky může nepředvídatelně ovlivňovat působení léků podávaných při léčbě depresí, ale například i antibiotik a hormonální antikoncepce. O vhodnosti používání třezalky s těmito léky je proto vždy nutné poradit se s lékařem. V době, kdy užíváme třezalku, se musíme vzdát nadměrného slunění, protože může vyvolat přecitlivělost na ultrafialové záření. Jejího užívání by se měli zříct lidé s nízkým krevním tlakem, těžšími formami cukrovky a pylovými alergiemi. Nedoporučuje se dětem, těhotným a kojícím ženám," upozorňuje bylinkář.

Domácí recept na hojivý Janův olej

Do vyčištěné, nejlépe lékárenským lihem vytřené sklenice dáme čerstvě natrhané květy třezalky a zalijeme kvalitním, zastudena lisovaným olejem olivovým či slunečnicovým tak, aby byly všechny květy ponořeny a nad nimi byla ještě asi 1cm vrstva oleje, jinak by mohly začít plesnivět. Sklenici postavíme na slunné místo, zakryjeme a necháme macerovat. Občas protřepeme. Po zhruba 6 týdnech, když se olej zbarví do červena, obsah přefiltrujeme přes papírový filtr a květy důkladně vymačkáme. Janův olej přelijeme do tmavých skleniček a uchováváme v chladu a temnu.

Třezalkový Janův olej z čerstvých květů je červený, použijeme květy sušené, bude žlutý.

Třezalkový Janův olej můžeme užívat vnitřně (2 lžičky před jídlem) při problémech s trávením, nespavostí nebo depresivních stavech.

Vnější užití oleje je vhodné na drobné odřeniny, lehké popáleniny (pomáhá i při popálení prstů kapsaicinem obsaženým v chilli papričkách), ekzémy, otoky, pohmožděniny, na spálení od sluníčka, popraskanou kůži a rty, hemeroidy, akné, ekzémy, čerstvé rány, zanícené rány, podporuje hojení jizev, pomáhá při bolestech svalů a kloubů (obklady a masáž). Osvědčil se také jako první pomoc při bodnutí hmyzem. Janův olej zjemňuje a zvláčňuje suchou a citlivou pokožku.

Třezalkové kapky na pocuchané nervy

Čerstvě nasbírané třezalkové květy vložíme do sklenice a zalijeme vysokoprocentním čirým alkoholem. Květy musí být alkoholem zcela zalité, aby nezplesnivěly. Uzavřené necháme až 6 týdnů stát na slunci, občas protřepeme. Pak přefiltrujeme přes kávový filtr nebo pláténko. Tinkturu přelijeme do malých lahviček, nejlépe s pipetou.

Užíváme několik kapek třezalkové tinktury v čaji nebo ve vodě. Většinou se dávkuje od 10 do 40 kapek podle hmotnosti. Pomáhá zklidnit pocuchané nervy, při nespavosti a zvýšeném stresu. Třezalkové kapky neužíváme před sluněním!

Jak třezalku tečkovanou poznat

Typickým znakem třezalky tečkované je drobné, na okraji zlatožlutých květů patrné jemné černé tečkování. Při poškození z květu vytéká krvavě červená šťáva hořké chuti, a když květ rozetřete mezi prsty, zbarví se vám kůže do fialova, díky domu třezalku nelze zaměnit s jinou rostlinou. Kvete od června do srpna. Volně v přírodě roste na suchých mezích, stráních, na loukách, pastvinách, na prosluněných lesních pasekách a podél cest.

Pravidla pěstování třezalky

  1. Třezalku tečkovanou můžeme taky pěstovat ze semínek nebo z předpěstovaných sazenic na zahradě.
  2. Třezalka se přímo na záhon vysévá na podzim do hloubky zhruba 0,5 cm. Osivo by mělo přes zimu na záhoně vymrznout. Z jarních přímých výsevů bývají rostlinky méně odolné a pomaleji rostou. Semena třezalky na předpěstování sazenic vyséváme od února do dubna.
  3. Vzešlé sazeničky vysazujeme do zkypřené půdy od dubna do konce června do sponu 25 x 30 cm. Třezalka na záhoně se sama rozmnožuje semeny.
  4. Třezalce vyhradíme na zahradě před větrem chráněné místo na slunci, ale daří se jí i v mírném polostínu.  Má ráda sucho a teplo,
  5. Na zeminu není třezalka tečkovaná přílišně náročná, nejlépe jí ovšem svědčí půda dobře propustná, hlinitopísčitá a spíše vápenitá. Nevyhovují ji špatně odvodněné a zamokřené půdy.
  6. Dospělé rostliny třezalky na jaře seřízneme na zhruba 15 cm loňských výhonů. Vytvoří pak více mladých výhonků a intenzivněji kvete. Kromě toho se v záhoně rozrůstá poměrně rychle, takže pravidelným řezem korigujeme její růst.

Třezalka tečkovaná sběr a sušení

  • Třezalkovou nať sklízíme v období květu. Prakticky je tedy možné nať sklízet v průběhu celého léta. Seřezáváme pouze nedřevnatou horní část, květy, které jsou  zhlediska obsahu léčivých látek na rostlině nejcennější.
  • Rozkvetlou nať sušíme při teplotě až 35 °C na suchém a vzdušném místě buď v tenké vrstvě na papíře, nebo zavěšenou v malých svazcích. Při navlhnutí snadno hnědne a znehodnocuje se. Třezalku nesušíme na slunci!
  • Sušená bylina musí zůstat světle zelená se zlatožlutými květy. Zahnědlé listy a květy, nebo dokonce už zralé plody se musí odstranit. Suchou třezalku skladujeme v papírových krabicích nebo sáčcích.

Kdy má třezalka nejsilnější účinky

Podle lidových pověstí jsou nejsilnější léčivé účinky v třezalce, kterou nasbíráme v nejkratší noci roku – tedy svatojánské noci z 23. na 24. června. Také se traduje, že natrháme-li ji v poledne při plném slunci na svátek sv. Jana 24. 6., usušíme a nosíme při sobě, potkáme do roka a do dne svou životní lásku!

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama