Třezalka je dobrá při stresu i hojení ran. Znáte legendární Janův olej?
Jak třezalka tečkovaná pomůže při stresu, nespavosti i hojení ran? Objevte recept na legendární Janův olej, kapky a čaj. Rozkvetlou bylinku můžeme natrhat na louce, ale dá se pěstovat.
Zlatožlutá třezalka tečkovaná se jako léčivá rostlina využívá od nepaměti. Přináší pomoc zejména při nespavosti a stresu, při hojení ran nebo potížích s trávením. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je bezesporu základním kamenem a hvězdou tradičního devatera svatojánských bylin.
Účinky třezalky tečkované
Obsahuje flavonoidní glykosidy (rutin, hyperosid, hyperin), třísloviny, silice, červené barvivo hypericin nazývané krev svatého Jana, organické kyseliny, triterpeny, provitamin A, vitamin C či steroly, které mají blahodárný vliv na mnoho zdravotních problémů.
Na co pomáhá třezalka?
Třezalka uklidňuje, má příznivý vliv na psychiku, pomáhá se zbavit mírných depresivních stavů, stresu, strachu, úzkostí, neurózy a nespavosti, funguje tedy jako přírodní antidepresivum.
Zlepšuje také krevní oběh a je vhodná do bylinných čajových směsí při všech menstruačních poruchách a problémech v klimakteriu.
Třezalka pomáhá jako podpůrný prostředek při onemocněních jater a žlučníku, žaludku a močových cest.
Vyniká silně protizánětlivými, dezinfekčními a hojivými účinky na různá poranění kůže.
Mohlo by vás zajímat: Svatojánský likér ze zelených ořechů pro trávení i dobrou náladu
Co je hypericin neboli krev sv. Jana?
Třezalka je jednou z nejznámějších magických bylin, opředených nesčetnými pověrami a legendami. „Například červenému barvivu hypericinu se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy prostopášná Hérodias, když jí přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku,“ vysvětluje bylinkář Martin Kolár.
Jak se třezalka tečkovaná užívá
Třezalka se v lidovém léčitelství užívá zejména ve formě čaje (nálev), tinktury a oleje. „Vlažný třezalkový nálev se při chorobách zažívacího a vylučovacího ústrojí obvykle pije jako pitná kúra po doušcích, nejlépe ráno a večer, vždy čerstvě připravený, po dobu nejméně 3 týdnů, aby se projevil léčivý účinek. Ovšem pitná kúra by neměla nikdy přesáhnout 6 týdnů! Po ní musí následovat nejméně tříměsíční přestávka.“ doporučuje bylinkář.
K vnější aplikaci na pokožku je nejvhodnější hojivý třezalkový neboli Janův či svatojánský olej.
Nenechte si ujít: Starý dobrý heřmánek. Vypěstujte si známou bylinku proti nachlazení, stresu či bolení břicha.
Kdy se nesmí užívat třezalka?
„Užívání třezalky může nepředvídatelně ovlivňovat působení léků podávaných při léčbě depresí, ale například i antibiotik a hormonální antikoncepce. O vhodnosti používání třezalky s těmito léky je proto vždy nutné poradit se s lékařem nebo lékárníkem! V době, kdy užíváme třezalku, se musíme vzdát nadměrného slunění, protože může vyvolat přecitlivělost na ultrafialové záření,“ upozorňuje bylinkář.
Jejího užívání by se měli zříct lidé s nízkým krevním tlakem, těžšími formami cukrovky a pylovými alergiemi. Nedoporučuje se dětem, těhotným a kojícím ženám.
Třezalkový čaj
Třezalkový čaj je ceněný především pro své uklidňující účinky. Pomáhá při stresu, úzkostech a nespavosti. Také podporuje trávení, činnost jater a žlučníku.
Na třezalkový nálev zalijeme 1 lžičku sušené třezalkové natě 250 ml vroucí vody, necháme 10 až 15 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme 1 až 2 šálky denně.
Domácí recept na Janův olej
Do vyčištěné, nejlépe lékárenským lihem vytřené sklenice dáme čerstvě natrhané květy třezalky a zalijeme kvalitním, ideálně zastudena lisovaným olejem tak, aby byly všechny květy ponořeny a nad nimi byla ještě asi 1cm vrstva oleje. Jinak by mohly začít plesnivět.
Sklenici postavíme na slunné místo, zakryjeme a necháme macerovat. Občas protřepeme. Po zhruba 6 týdnech, když se olej zbarví do červena, obsah přefiltrujeme přes papírový filtr a květy důkladně vymačkáme.
Janův olej přelijeme do tmavých skleniček a uchováváme v chladu a temnu.
Třezalkový Janův olej z čerstvých květů je červený, použijeme-li květy sušené, bude žlutý.
Třezalkový Janův olej z čerstvých květů je červený, když použijeme květy sušené, bude žlutý Zdroj: iStock
Jak třezalkový olej používat?
Třezalkový olej můžeme užívat vnitřně. Při problémech s trávením, nespavostí nebo při depresivních stavech doporučuji jednu nebo dvě lžičky před jídlem," uvádí M. Kolár.
Vnější užití oleje je vhodné na drobné odřeniny, lehké popáleniny (pomáhá i při popálení prstů kapsaicinem obsaženým v chilli papričkách), ekzémy, otoky, pohmožděniny, na spálení od sluníčka, popraskanou kůži a rty, hemoroidy, akné, ekzémy, čerstvé rány, zanícené rány; podporuje hojení jizev, pomáhá při bolestech svalů a kloubů (obklady a masáž). Osvědčil se také jako první pomoc při bodnutí hmyzem.
Janův olej zjemňuje a zvláčňuje suchou a citlivou pokožku.
Třezalkové kapky
Třezalková tinktura pomáhá zklidnit pocuchané nervy, při nespavosti a zvýšeném stresu.
Čerstvě nasbírané třezalkové květy vložíme do sklenice a zalijeme vodkou nebo jiným vysokoprocentním čirým alkoholem. Květy musí být alkoholem zcela zalité, aby nezplesnivěly. Uzavřené necháme až 6 týdnů stát na slunci, občas protřepeme. Pak přefiltrujeme přes kávový filtr nebo pláténko. Tinkturu přelijeme do malých lahviček, nejlépe s pipetou.
Užíváme několik kapek třezalkové tinktury v čaji nebo ve vodě. Většinou se dávkuje od 10 do 40 kapek podle hmotnosti. Třezalkové kapky nikdy neužíváme před sluněním!
Nepřehlédněte: Hvězdné znamení napoví, která bylinka vás povzbudí a která naopak uklidní
Jak poznat třezalku tečkovanou
Typickým znakem třezalky tečkované je drobné, na okraji zlatožlutých květů patrné jemné černé tečkování.
Při poškození z květu vytéká krvavě červená šťáva hořké chuti, a když květ rozetřete mezi prsty, zbarví se vám kůže do fialova, díky tomu třezalku nelze zaměnit s jinou rostlinou.
Kvete od června do srpna.
Volně v přírodě roste na suchých mezích, stráních, na loukách, pastvinách, na prosluněných lesních pasekách a podél cest.
Jak pěstovat třezalku
Třezalku tečkovanou můžeme pěstovat ze semínek nebo z předpěstovaných sazenic. Třezalce vyhradíme na zahradě před větrem chráněné místo na slunci, ale daří se jí i v mírném polostínu. Má ráda sucho a teplo. Na zeminu není třezalka tečkovaná přílišně náročná, nejlépe jí ovšem svědčí půda dobře propustná, hlinitopísčitá a spíše vápenitá. Nevyhovují jí špatně odvodněné a zamokřené půdy.
Třezalka se přímo na záhon vysévá na podzim do hloubky zhruba 0,5 cm. Osivo by mělo přes zimu na záhoně vymrznout. Z jarních přímých výsevů bývají rostlinky méně odolné a pomaleji rostou.
Semena třezalky na předpěstování sazenic vyséváme od února do dubna. Vzešlé sazeničky vysazujeme do zkypřené půdy od dubna do konce června do sponu 25 x 30 cm. Třezalka na záhoně se sama rozmnožuje semeny.
Dospělé rostliny třezalky na jaře seřízneme na zhruba 15 cm loňských výhonů. Vytvoří pak více mladých výhonků a intenzivněji kvete. Kromě toho se v záhoně rozrůstá poměrně rychle, takže pravidelným řezem korigujeme její růst.
Kdy a jak sbírat třezalku
Třezalkovou nať trháme v období květu, tedy od června do srpna. Prakticky je tedy možné nať sklízet v průběhu celého léta. Seřezáváme pouze nedřevnatou horní část – květy, které jsou z hlediska obsahu léčivých látek na rostlině nejcennější.
Na nálev se sbírá a suší kvetoucí nať, pro přípravu třezalkového oleje a tinktury pouze květy.
Třezalka tečkovaná – sušení
Rozkvetlou nať sušíme při teplotě až 35 °C na suchém a vzdušném místě buď v tenké vrstvě na papíře, nebo zavěšenou v malých svazcích. Při navlhnutí snadno hnědne a znehodnocuje se. Třezalku nesušíme na slunci!
Sušená bylina musí zůstat světle zelená se zlatožlutými květy. Zahnědlé listy a květy nebo dokonce už zralé plody se musí odstranit.
Suchou třezalku skladujeme v papírových krabicích nebo sáčcích.
Vyplatí se vědět: Řepík je královská bylina s ohromnou léčivou silou. Zkuste čaj, kapky a mast.
Kdy má bylinka nejsilnější účinky?
Podle lidových pověstí jsou nejsilnější léčivé účinky v třezalce, kterou nasbíráme v nejkratší noci roku – tedy svatojánské noci z 23. na 24. června. Také se traduje, že natrháme-li ji v poledne při plném slunci na svátek sv. Jana 24. 6., usušíme a nosíme při sobě, potkáme do roka a do dne životní lásku!
Zdroje: bylinkář Martin Kolár, bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
